Vydaváme nejen své oficiální tiskové výstupy, ale naši představitelé poskytují elektronickým i tištěným médiím rozhovory a komentáře. Ve formuláři níže můžete zadat, čí názory a z jaké oblasti chcete vyhledat.
Myslím, že nakládání, držení a používání zbraní by mělo být právem národních států, tedy i České republiky. Je potřeba připravovat novelu zákona o zbraních a střelivu v tom smyslu, aby byl negativní dopad na držitele zbraní co nejmenší.
Pro Česko je zvýšení rozpočtu pro obranu ve vlastním zájmu. Dvě procenta HDP jsou jen malou nutností, která nám zajistí členství v transatlantickém bloku. Neděláme to kvůli Američanům. Děláme to kvůli vlastní obraně a bezpečí svých občanů.
Byl to vzkaz Asadovi, že nasazením plynu skutečně překročil červenou linii. Do třetice to byl taky vzkaz Rusům, že jsou Američané zpátky v Sýrii a nehodlají to přenechat pouze Rusku.
Dlouhodobě zastávám názor, že je naše přítomnost nešťastná. Z mezinárodního pohledu v podstatě legitimizujeme Bašárův režim. Kromě konzulární výpomoci, za kterou dostáváme zaplaceno ze strany Spojených států a ostatních partnerů, nevidím žádné výhody.
Před třemi lety Rusové obsadili část suverénního státu Ukrajina Krym. Toto výročí je pro nás v České republice však spojeno ještě s něčím jiným, a to zahájením masivní propagandy ze strany Ruska na našem území.
Není nic tajného, když řekneme, že pokud by byly nasazené pozemní síly ihned zpočátku, asi by Islámský stát nedozrál do takových velikostí. Vymstilo se to vlastně všem, protože se tomu asi nevyhneme.
Chci podtrhnout, že omezováním legálního nabývání a držení zbraní se bezpečnost nezvýší ani o píď. Teroristické činy na území EU byly totiž páchány nelegálními, případně špatně znehodnocenými zbraněmi.
Z mého pohledu jde o zcela zbytečný návrh, který může být také zneužitelný při vytváření ozbrojených domobran, které budou sledovat úplně jiné cíle, než je ochrana územní celistvosti, suverenity a demokratického zřízení v České republice.
Rozpočet na obranu ministr nevyužívá plně tak, jak bychom si přáli. Nezmiňuje, že kdyby tímto tempem pokračoval dál, nesplní ani jimi deklarovaný cíl, a to je blížit se k cíli 1,4 procenta HDP v roce 2020.
Ve chvíli, kdy členské země NATO nesplňují závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, to považuji za nebezpečné. Nejprve je třeba daleko intenzivněji dobudovat naše armády, kde tomu tak ještě není, což je i náš případ.
