Česká republika je nedílnou součástí Evropské unie. Objektivně daná historická, zeměpisná i ekonomická pozice ČR jasně ukazuje, že naše země Unii potřebuje k zajištění základních podmínek pro svůj rozvoj. V době, kdy se objevují dříve neznámá rizika a nejistoty, to platí o to více. Budeme vystupovat proti lehkomyslnému vyvolávání diskusí o „czexitu“ a i vzhledem k naší historické zkušenosti připomínat, že odvrácení se od Západu znamená přiblížení k Východu. Budeme se aktivně podílet na rozhodování v rámci Unie, účastnit se debaty o reformě jejích institucí a bojovat za to, abychom zůstali ve tvrdém integračním jádru společenství.
Naše postoje k Evropské unii naleznete v plné šíři v příslušné kapitole volebního programu 2017. Další potřebné informace a vize do budoucna se dočtete i v příslušné kapitole naší VIZE 2030: Bezpečí a zahraniční politika. Přečíst si můžete také náš program pro volby do Evropského parlamentu 2019.
Níže najdete nejvýznamnější články k tématu Evropské unie.
"Zvýšení životní úrovně nejde ruku v ruce se stejným přístupem k produktivitě práce nebo odpovědnosti za společné cíle a úkoly," varuje Václav Kubata.
Jistě ne náhodou je tedy potomek proslulého šlechtického rodu členem Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti. Na vlastní kůži každý den zažívá, jaké to je, podnikat v ČR v zemědělství.
Miroslav Kalousek zřetelně vyzval k vážné a intenzivní debatě o českých národních zájmech a o naší úloze v Evropě.
TOP 09 se na víkendovém sněmu přihlásila k evropanství a konzervativním hodnotám.
Podle Miroslava Kalouska nesmysl bavit se o referendu o euru v době, kdy je nejistá budoucnost evropské měny i české ekonomiky.
„Asi přejmenuji ministerstvo na ministerstvo žehlení,“ reagoval na výroky premiéra Nečase Karel Schwarzenberg.
Slovensko si svým angažmá v klubu eurozóny vykoledovalo pád vlády a následnou „záchranu eurozodpovědnosti“ sebevědomým Robertem Ficem.
Český ministr zahraničí na přednášce v Londýně komentoval dopad lisabonské smlouvy. Dal najevo obavy z důsledků dvourychlostní Evropy, konkrétně vývoje zemí eurozóny a ostatních států unie, které by podle něj mohly být ponechány stranou.
"Česká republika patřila k zemím, která si přála ještě přísnější přístup. Během dohadování došlo k jistému změkčení, ale je to pokrok, lepší než stávající stav," říká k situaci v eurozóně Miroslav Kalousek.
"Jsem přesvědčen, že z hlediska konkurence schopnosti evropského hospodářského prostoru je daň z finančních transakcí jeden z vůbec nejhorších nápadů, jaké mohly padnout," říká ministr financí Miroslav Kalousek.
