České předsednictví jasně ukázalo, že už se před totalitními mocnostmi z východu sklánět nebudeme. V mezinárodních vztazích máme opět rovná záda. Naším úkolem však zůstává jednat takovým způsobem, abychom i nadále zůstali respektovaným členem Evropské unie i NATO.
Česká zahraniční politika bude pevná, předvídatelná a srozumitelná. Musí být jasné, že se opírá o základní struktury Evropské unie a NATO. Je třeba posilovat regionální vazby, a to zejména na Německo, Slavkovský formát či Pobaltí spíše než na země Visegradské čtyřky. Tento spolek by měl v současné situaci naopak znovu definovat své cíle a v nejlepším případě se zevnitř přestavět, protože v současné chvíli Česku neumí přinést užitek, který se od něj očekával.
Přes překážky se hůř sprintuje. Absence eura hází českým firmám a rychlému růstu ekonomiky klacky pod nohy. A přínos by měl i pro fyzické osoby, třeba díky půjčkám a hypotékám s lepší sazbou. Proto chceme zrychlit jeho zavedení tak, aby tato konkurenční nevýhoda zmizela nejpozději v roce 2030.
Máme volební program koalice SPOLU do Evropského parlamentu 2024 Bezpečná Evropa – Silnější Česko.
Další naše postoje a návrhy k Evropské unii naleznete v programových materiálech Myslíme na budoucnost a Česko musí zrychlit.
Na blížícím se sjezdu TOP 09 bude kandidovat do jejího čela. Dosavadní místopředseda strany Matěj Ondřej Havel výsledek TOP 09 v uplynulých volbách považuje za něco mezi úspěchem a neúspěchem.
„Do sněmovny jsme nedostali žádného zástupce pod 30 let, a proto bych tento fakt rád vyvážil v předsednictvu strany,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24. Lamberti kandiduje s vizí, že by se strana měla posunout víc doprava.
Hostem pořadu Napřímo s Míšou Indrákovou byl nově zvolený poslanec z řad TOP 09 Jiří Pospíšil. Jedním z témat rozhovoru byla i fiskální politika.
U zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 nastane „určité rozvolnění“, míní znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel. K elektromobilitě se však dle něj „jednou dostaneme“.
„Historie ukazuje, že imperiální Rusko se zastaví vždy až tam, kde dostane ‚přes hubu‘. Z toho soudím, že je lepší důkladně bránit vnější hranice NATO a případné opakované provokace ukončit ráznými kroky, třeba i sestřelením letounu,“ říká Ondřej Müller.
