Základem obrany zůstane členství v NATO, v němž musíme plnit své závazky. Obranu zajistí moderní profesionální armáda, vnitřní bezpečnost koordinované složky integrovaného záchranného systému. Budeme se zasazovat o to, aby si NATO nadále zachovalo politickou soudržnost a schopnost geopoliticky sjednocovat Západ proti vnějším hrozbám (zejména Rusku), ale zároveň zrychlilo své rozhodování.
Svět se mění, přicházejí nové bezpečnostní hrozby. Posílíme proto investice do výzkumu, vývoje a nákupu obranných a bezpečnostních technologií (umělá inteligence, bezpilotní systémy, vesmírné technologie, kybernetická obrana), které mají i civilní využití a pomohou zvyšovat technologickou úroveň české ekonomiky. ČR bude kromě svých spojenců v NATO a EU spolupracovat s dalšími perspektivními partnery (Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan).
EU poskytuje rámec i pro naši bezpečnost, především v oblasti boje s organizovanou kriminalitou, terorismem a zajišťováním stability na evropských hranicích. Budeme usilovat o to, aby pro tyto kapitoly bylo v rámci EU vyčleněno dostatečné množství peněz.
Postoje k bezpečnosti a boji s kriminalitou a korupcí a návrhy řešení naleznete v plné šíři v kapitole SPOLU pro bezpečnou zemi volebního programu 2021. Další naše postoje a návrhy najdete v programovém materiálu Myslíme na budoucnost.
Spojené státy americké navrhují mírový plán mezi Ukrajinou a Ruskem. Součástí plánu je také to, že Ukrajina uzná Krym jako součást Ruska. Europoslanec Ondřej Kolář promluvil v pořadu Napřímo na TN Live mimo jiné i o tom, co si o návrhu myslí.
Jak dlouho ještě může Evropa spoléhat na Spojené státy a jaké investice skutečně potřebuje k vlastní obraně? „Evropa se sice probudila, ale ještě si nedala kafe,“ říká Kolář a vyzývá k větší akceschopnosti, strategickému myšlení i budování silného domácího průmyslu.
Člen bezpečnostního výboru Michal Zuna zmínil ve vysílání Prima CNN News dvě věci, které na Moskvu platí. Vojenská a ekonomická sílá.
Na návrh předsedy bezpečnostního výboru Pavla Fischera projednal Senát usnesení ke gruzínské ústavní krizi, která v zemi vypukla po podzimních parlamentních volbách. Slova se v Senátu ujala také tvář občanských protestů, 5. prezidentka Gruzie Salomé Zurabišvili.
Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka. Dopady podle něj budou spíše sekundární. Dle europoslance Luďka Niedermayera jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.
