Čínská dominance v 3D tisku představuje bezpečnostní riziko, varuje Helena Langšádlová

22. 10. 2026

Kulatý stůl na téma Rizika čínské dominance v aditivní výrobě uspořádala ve spolupráci s projektem Sinopsis ve středu 21. října 2026 poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová v Poslanecké sněmovně. Šlo o první odbornou debatu tohoto druhu v České republice zaměřenou na jednu z klíčových technologií moderního průmyslu – aditivní výrobu (AM), známou také jako 3D tisk – a na rizika spojená s rostoucí dominancí čínských výrobců v tomto odvětví.

Poslankyně Helena Langšádlová upozornila na technologické a bezpečnostní závislosti v tomto sektoru: „Je potřeba rychle řešit závislost na čínských dodavatelích 3D tisku, podporovat evropské a další nečínské alternativy a nastavit bezpečnostní standardy pro využívání AM v citlivých odvětvích.” 

„3D tisk umožňuje vyrábět komplexní komponenty s nižší materiálovou náročností, zkracovat dodavatelské řetězce a přesouvat část výroby blíže ke konečnému uživateli. AM zahrnuje také segment tzv. stolních 3D tiskáren, tedy kompaktních zařízení využívaných ve firmách, při vývoji, ve vzdělávání i v menší sériové výrobě,” uvedl zástupce Prusa Research Pavel Drbálek. 

Technologie AM se dnes využívá napříč řadou strategicky významných odvětví – v letectví, automobilovém průmyslu, energetice, strojírenství i zdravotnictví. Význam AM rychle roste také v obraně. Ukrajina ji využívá pro výrobu dílů pro drony a další vybavení, zatímco Tchaj-wan ji vnímá jako nástroj pro zvýšení výrobní a logistické odolnosti. 

„Čínská dominance proto nepředstavuje jen ekonomické riziko v podobě deformace trhu, státní podpory a vytlačování konkurence, ale také širší bezpečnostní problém,“ uvedl analytik Sinopsis David Gardáš. 

„V řadě případů jde o rizika spojená s únikem know-how, závislostí na čínském hardwaru a softwaru, ochranou výrobních dat, napojením zařízení na externí servery, kybernetickou zranitelností i postupným vlivem na technické standardy,“ doplňuje ho expert na kybernetickou bezpečnost Michal Thim.  

V prostředí čínské politiky vojensko-civilní fúze se navíc technologie vyvíjené civilními firmami mohou přímo propisovat do vojenských kapacit.

Pro Českou republiku a Evropu proto nejde pouze o otázku ceny a konkurenceschopnosti, ale také o technologickou suverenitu, bezpečnost dodavatelských řetězců a schopnost zachovat vlastní know-how, výrobní kapacity a kontrolu nad kritickými technologiemi. 

Tiskové oddělení TOP 09

▶ Štítky ◀
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme