TOP 09 v Šeberově chce změnit špatné hospodaření nynějšího vedení, které často nepromyšleně financuje akce pro obec ne příliš přínosné, často sloužící zájmům úzkého kruhu lidí či jednotlivců.
Péče o hendikepované, seniory a sociálně slabé občany patří mezi základní povinnosti každé slušné společnosti.
Životní úroveň konkrétního místa se kromě tradičního sociálního a občanského vybavení posuzuje také podle toho, jak komplexní a kvalitní je zde kulturní a sportovní vyžití. Rozvíjení kultury a sportu na Praze 6 proto beru jako jednu ze svých priorit a jako součást plnohodnotného života nás všech.
Společně s celým týmem TOP09 chceme na radnici zajistit uvážlivé a řádné hospodaření se svěřenými prostředky. Nemůžeme každoroční deficity krýt prodejem obecního majetku. Musíme okamžitě zastavit placení nesmyslných auditů, poradenských a právních služeb. Na to má radnice své pracovníky.
Problematice stárnutí a stáří se věnuji už skoro dvacet let. Jako místostarostka městské části Praha 6 v letech 1990-94 jsem měla na starosti mimo jiné i sociální problematiku. Mnohem cennější pro mne ale byla pozdější zkušenost. Devět let jsem byla ředitelkou domova důchodců (dnes domov pro seniory). Od té doby vím, co staré lidi nejvíce trápí a co nejvíce potřebují.
Rozvoj města má několik rovin. Z pohledu „z výšky“ je to rozvojová koncepce, která má být určena územním plánem a regulativy pro výstavbu. Z pohledu „zespoda“ je to rozumná úprava ulic, veřejných prostor, atd. Obě tyto polohy získávají v posledních letech vážné trhliny.
Cílem nás všech, poctivých občanů, je vrátit strážníkům jejich lidskou tvář, osobní a místní znalost, vědět, že je můžeme kdykoli požádat o radu, obrátit se na ně se svými problémy a poznatky. Nikoli represe, ale služba – to je náš cíl.
Žádná rodina si nemůže dovolit dlouhodobě utrácet víc peněz, než kolik jich vydělá. To by mělo tím spíš platit pro obec, která hospodaří s veřejnými prostředky. Nemůžeme naše děti nezodpovědně zadlužovat, nutit je doplácet na naši rozmařilost a podvazovat tak budoucí hospodářský růst.
Prostor Vítězného náměstí byl dán regulačním plánem prof. Engela z konce 20 tých let minulého století. Jednalo se o jeden z nejlepších regulačních plánů té doby, který byl z větší části realizován a vtiskl celému prostoru Dejvic kvalitní podobu jak z hlediska uspořádání prostoru, tak objektové skladby. Vítězné náměstí zůstalo nedokončené v segmentu vysokých škol a předmětné proluky, která byla tématem vyzvané soutěže. Právě pro kvalitu založení a cennost souboru je žádoucí, aby nová výstavba prostor náměstí doplnila v obdobné hmotové struktuře za použití soudobých architektonických prvků. Není účelem vytvořit dominantní stavbu, která na sebe bude strhávat pozornost, ale navrhnout takovou architekturu, která svou kvalitou, použitými materiály a výrazem prostor náměstí doplní.
