Volební program do Evropského parlamentu 2014

Evropa jsme my, ne oni

Úvod

Asi toho bude pro naše přívržence a přátele trochu moc. Máme před sebou troje volby. První budou teď evropské, které – když se podívám, kolik lidí při nich chodí k urnám – se netěší velké oblíbenosti. Musíme si však uvědomit, že za náš denní život, hospodářský i politický, a za podmínky, ve kterých žijeme, víc a víc odpovídají evropské instituce a Evropský parlament. U nás platilo pravidlo, že do Bruselu se vyšlou politici, kteří se jejich straně nehodili doma, což je hluboký omyl. Teď nastal čas, po změně pravomocí Evropského parlamentu, abychom tam vyslali nejlepší lidi, které můžeme sehnat, neboť jde opravdu nejen o české zájmy, ale o českou budoucnost, evropskou budoucnost, a my jsme součást Evropy. Mohu s klidným svědomím říct, že na naší kandidátní listině jsou opravdu lidé věci znalí a na slovo vzatí. Podívejte se na naši kandidátku a pochopíte, proč vám říkám, že neznám toho času lepší kandidáty a prosím, podpořte je větším počtem hlasů, než se našim kandidátům dostalo v minulých volbách. Je to pro nás důležité, TOP 09 musí opět zaznamenat úspěch.

Děkuji vám
Karel Schwarzenberg

1. Náš pohled na evropskou integraci a naši roli v EU

Česká republika se vstupem do Evropské unie stala součástí společenství, které přináší její nezpochybnitelné civilizační a ekonomické ukotvení. S odstupem 10 let od vstupu ČR do EU je zřejmé, že se jednalo o rozhodnutí, které náš společenský i hospodářský vývoj posunulo správným směrem.

Jsme přesvědčeni, že násilí a války z Evropy nezmizely samy od sebe, ale že se jich Evropa zbavila odhodlaností a obětavou prací těch, kteří stáli u zrodu myšlenky evropského sjednocení, dokázali ji naplnit konkrétním obsahem a získat pro ni politickou podporu i podporu veřejnosti.

Chceme být aktivními účastníky dění v EU i diskuse o její současnosti a budoucnosti. EU pro nás není černobílým světem, ale pestrobarevnou mozaikou. Silná podpora myšlenky evropské integrace neznamená, že se na EU díváme růžovými brýlemi. Není nám vlastní nekritické přejímání všeho, co z institucí EU vychází, ale ani apriorní nedůvěra a podezřívavost. Vyhýbáme se ideologické předpojatosti a stavíme na poctivém vyhodnocování přínosů a nákladů jednotlivých integračních kroků. Nejsme nositeli optiky my-oni, ale naši roli a postavení v EU vnímáme optikou členů posádky lodi, kterým pochopitelně záleží na tom, aby hladce doplula do cíle.

Chceme Evropu států i občanů. Tedy takovou, v níž se členské státy nevzdávají své suverenity, ale část svých pravomocí vykonávají společně na úrovni EU, a zároveň takovou, která je v bezprostředním kontaktu s občany. Tento bezprostřední kontakt zajišťuje přímo volený Evropský parlament nepodléhající pokynům a příkazům států, ale naslouchající potřebám občanů EU bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti. Učiníme maximum pro to, abychom zvýšili povědomí o jeho činnosti a jeho přínosech pro české občany, a napomohli tak jeho vyšší důvěryhodnosti v jejich očích.

Jsme přesvědčeni, že čím blíže bude EU svým občanům, tím lépe. Proto považujeme za správné, aby občané již v době konání eurovoleb znali jména kandidátů na předsedu Evropské komise a mohli se i na základě této informace rozhodovat, komu vhodí svůj hlas. Dopředu známý kandidát na předsedu EK by pak v případě zvolení a uvedení do úřadu získal silnější mandát, než je ten současný, plně odvozený od dohody stran v Evropském parlamentu (EP) a dohody mezi ním a národními vládami. Ve stejném duchu budeme prosazovat úpravu institutu evropské občanské iniciativy tak, aby na jejím základě byla Evropská komise povinna předložit legislativní návrh, a ne aby takový krok byl předmětem její volné úvahy, jako je tomu nyní.

Nesouhlasíme s tím, aby EU podporovala přebujelé a finančně neudržitelné sociální systémy členských států, a vytvářela tak atmosféru, že dluhy se nemusí splácet. Místo toho zdůrazňujeme potřebu rozpočtové odpovědnosti a šetrného nakládání s prostředky daňových poplatníků. Prosazujeme úsporný evropský rozpočet, zaměřený na investice přinášející nezpochybnitelnou přidanou hodnotu. Výdaje by měly být orientovány na podporu hospodářského růstu a vznik nových pracovních míst. Toho lze dosáhnout pouze společnou akcí. Hlavním a rozhodujícím zdrojem příjmů rozpočtu EU by měly zůstat příspěvky členských států. Jednotná evropská daň má smysl a opodstatnění jedině v případě, že je doprovázena existující společnou evropskou politikou v dané oblasti. Jsme zastánci myšlenky daňové konkurence. U přímých daní nesmí docházet k sjednocování, ale jejich architektura by měla zůstat plně v pravomoci členských států.

Ačkoli nejsme zatím členy eurozóny, nejsme lhostejní k problémům, s nimiž se potýká. Proto budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Stojíme za naším závazkem přistoupit k euru, a proto podmiňovat přistoupení k euru referendem považujeme za jednu z forem zpochybnění tohoto závazku. Nezříkáme se odpovědnosti za politická rozhodnutí související s naším členstvím v EU. Vstup do eurozóny chceme načasovat na okamžik, kdy na něj budeme po všech stránkách připraveni, kdy bude tento vstup pro nás výhodný a kdy bude situace v eurozóně stabilizovaná natolik, že se ustálí a důkladně prověří pravidla jejího fungování.

Chceme Evropu hodnot i Evropu volného trhu. Bezbariérový vnitřní trh je prvotním cílem, který je třeba stále posilovat a upevňovat, mnohdy ve střetu s ochranářskými tendencemi a snahami. Druhým, neméně důležitým pilířem stavby evropského domu musí být hodnoty vyvěrající ze společné historické zkušenosti, přesahující jednotlivé generace a ukotvené v evropském povědomí. Za klíčové hodnoty považujeme zejména svobodu, ochranu lidských práv, úctu k životu od jeho počátku do jeho přirozeného konce, solidaritu s potřebnými a osobní odpovědnost. Hodnoty, na kterých je EU založena, by neměly působit jen uvnitř EU, ale měly by rezonovat i navenek. Proto by EU při uzavírání mezinárodních smluv se třetími státy měla důsledně požadovat doložky ochrany lidských práv včetně práva náboženské svobody. Členské státy by měly mít rozhodující slovo v otázkách vzdělání, kultury a organizace partnerských a rodinných vztahů. Přinejmenším právo veta by mělo být zachováno v oblastech se silným dopadem na národní rozpočet, jako je ochrana zdraví, sociální politika, daně a azylová a imigrační politika.

Považujeme za důležité zlepšit obraz naší země v EU a vyměnit pověst nevyzpytatelného a náladového potížisty za pověst důvěryhodného a seriózního partnera. Aby byl tento záměr úspěšně naplněn, musí jej sdílet a aktivně mu napomáhat všichni aktéři, kteří spoluvytvářejí naši zahraniční politiku, tedy vláda, parlament i prezident republiky.

Významná část české legislativy je v současné době určována evropskými směrnicemi a nařízeními, v této souvislosti lze hovořit až o 80 %. Často se setkáváme s kritikou legislativy Evropské unie až ve fázi, kdy je schválena a kdy ji Česká republika musí povinně zavést do svého právního řádu, takže s tím už nelze nic dělat. Proto je potřeba s připomínkami přicházet již v momentu, kdy o nich začínají diskutovat jednotlivé orgány Evropské komise a probíhá o nich veřejná diskuse. Naším cílem je širší zapojení různých sfér občanské společnosti do těchto diskusí a konzultací, aby byly předem a důsledně podchyceny všechny předvídatelné dopady plánované legislativy.

Budeme věnovat pozornost nejen tomu, co prosazovat, ale také tomu, jak to prosazovat. Uděláme všechno pro to, aby ČR byla silným hráčem na půdě EU, hráčem schopným vytvářet funkční spojenectví k prosazování svých zájmů. Na druhou stranu se nebudeme rozpakovat použít právo veta v případech ohrožujících naše národní zájmy, pokud se nám nepodaří vyjednat řešení s těmito zájmy slučitelné. Za účelem účinného prosazování našich zájmů považujeme za důležitou spolupráci všech českých zástupců v institucích EU, tedy europoslanců, členů vlády zasedajících v Radě EU, českých diplomatů a expertů působících v pracovních skupinách Rady EU i Čechů působících jako kariérní úředníci v institucích EU. Budeme iniciovat vytvoření koordinačního mechanismu, který bude identifikovat témata společného zájmu důležitá pro ČR a doporučí českým zástupcům v institucích EU jednotný postup.

2. Rovné podmínky na trhu EU. Vnitřní trh bez překážek

Evropané si už několik staletí uvědomují, že motorem hospodářského růstu a zvyšování životní úrovně je dělba práce a specializace. A to nejen v podniku či státu, ale také mezi národy. Čím větší a různorodější je trh, tím lépe se dělba práce a specializace uplatňuje. Naopak ochranářství vlastního malého trhu vede v konečném důsledku k hospodářskému úpadku a růstu nezaměstnanosti. Typickým příkladem jsou důsledky hospodářské krize z 30. let minulého století.

S tímto vědomím byl vytvářen hospodářský prostor EU. Ačkoli v uplynulých desetiletích došlo ke značnému pokroku, skutečný jednotný trh má stále ještě mnoho nedostatků. Bohužel mnoho států stále využívá různých výjimek k ochraně svého trhu. Naším dlouhodobým cílem je proto odstraňování přetrvávajících překážek volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a důsledné uplatňování pravidel konkurence na jednotném trhu EU.

Zasadíme se proto o maximální využití existujících nástrojů (např. systému SOLVIT), ale i o intenzivní jednání s ostatním členskými státy tak, aby české ekonomické subjekty nebyly znevýhodňovány ochranářskými opatřeními jiných členských zemí. Budeme se zasazovat o efektivní účast českých podniků ve výběrových řízeních v členských státech Evropské unie. Budeme podporovat jednání o zónách volného obchodu mezi EU a třetími státy nebo uskupeními států.

Velké rezervy spatřujeme ve využívání svobody volného pohybu osob. Dosavadní úroveň pracovní i studentské mobility v EU považujeme za nedostatečnou a za brzdu ekonomického rozvoje. V celé EU se nacházejí milióny volných pracovních míst, která nejsou uspokojena domácí poptávkou, a navzdory nominálně vysoké nezaměstnanosti tak zůstávají neobsazena. Budeme v této souvislosti čelit kampaním útočícím na "chudinskou turistiku" nebo "sociální dumping", které jsou v rozporu jednak s hodnotami a cíli integrace, jednak s reálnými daty a čísly. Nedovolíme, aby se svoboda pohybu stala rukojmím nacionalistů a populistů, kteří se chtějí znovu opevňovat a stavět v evropském prostoru již jednou zbořené bariéry.

Tak jako jsme rozhodnými zastánci volného pohybu uvnitř EU, jsme i důslednými obhájci pevných vnějších hranic. EU musí mít schopnost chránit se před nelegálním přistěhovalectvím a nekontrolovanou ekonomickou migrací. Za vhodný způsob řešení problému přetíženosti některých členských států žadateli o azyl a nelegálními přistěhovalci považujeme solidaritu ve formě materiální a logistické pomoci za využití evropských fondů a dalších nástrojů. Chceme-li účinně řešit problémy nelegálního přistěhovalectví, měli bychom se v EU zaměřit na země původu nelegálních přistěhovalců a maximálně se angažovat v oblasti prevence. Velká část nelegálních přistěhovalců totiž podniká své nebezpečné dobrodružství hnána nejen zoufalou ekonomickou situací, ale také naivními představami o snadném životě v EU.

3. Efektivní podpora podnikání

Nejefektivnější politikou podpory podnikání je odstraňování zbytečných administrativních překážek, které zvyšují náklady podnikatelů i členských států. Budeme prosazovat, aby se snížil objem požadovaných informací pro členské státy i EU. Musí platit pravidlo, že úřady a členské státy si informace vyměňují mezi sebou a nepřenášejí tuto zátěž na podnikatele.

Proto podpoříme rozvoj celounijních informačních systémů tak, aby umožňovaly stejně jako v České republice (jednotný obchodní rejstřík, jednotný živnostenský rejstřík) rozvíjet podnikatelskou činnost bez zbytečných administrativních bariér na celém území Evropského hospodářského prostoru.

4. Volný pohyb rozsudků a vymahatelnost práva

Aby mohl řádně a efektivně fungovat jednotný vnitřní trh, je třeba zabezpečit nejen svobodný pohyb osob, zboží a služeb a kapitálu, ale i volný pohyb rozsudků, který je někdy označován jako tzv. pátá svoboda. Naším cílem je dosažení rychlejší a účinnější vymahatelnosti rozsudků vydaných v některém z členských států v jiném státě EU a efektivní spolupráce soudů v rámci EU. V tomto směru musí EU vytvářet tlak na členské státy, Českou republiku nevyjímaje, směřující k rychlé a účinné vymahatelnosti práva ve všech členských státech EU a napříč členskými státy EU. Česká republika má možnost využít zkušeností z těch zemí EU, kde je díky existenci demokratického právního státu bez přerušení totalitním režimem vymahatelnost práva na lepší úrovni. Tato problematika bude nabývat na významu spolu s rostoucím počtem obchodních a občanských (spotřebitelských) sporů a uplatňováním práva v rámci EU bez ohledu na hranice jednotlivých členských států.

5. Dotace

Dotace chceme směřovat tam, kde jde o nezpochybnitelný veřejný zájem. Tedy především do oblasti infrastruktury, vzdělávání a životního prostředí. Nenárokové dotace pro podniky a podnikatele považujeme za porušování volné hospodářské soutěže a diskriminaci neúspěšných žadatelů. Platí to zvláště tehdy, pokud nelze nalézt objektivní kritéria pro rozdělení prostředků. Kromě toho se zvyšuje prostor pro korupci. Z tohoto důvodu budeme prosazovat omezování dotací, kde příjemcem je podnikatelský sektor

6. Hospodářská politika

Rozpočtová odpovědnost

TOP 09 jednoznačně požaduje, aby se Česká republika připojila k tzv. fiskálnímu paktu, a to nejen ze symbolických důvodů přihlášení se k rozpočtové odpovědnosti a vyslání signálu zahraničním investorům. Řešit rozpočtovou odpovědnost na evropské úrovni považujeme za nutné. V případě vítězství populistických stran je snadné změnit národní rozpočtová pravidla a přivést zemi neodpovědnou politikou na hranici bankrotu. Z toho důvodu musí existovat mechanismus, jak nezodpovědnému hospodářskému chování zabránit na evropské úrovni. Musí to být účinná pravidla, a proto budeme prosazovat odstrašující sankce pro státy, které je nerespektují.

Stejně tak podporujeme posílení dohledu nad rozpočtovým procesem členských států a důsledné vyžadování transparentního účetnictví státu. Prohloubení integrace v oblasti rozpočtové politiky se však nesmí dotknout svrchovaného práva jednotlivých členských států stanovovat strukturu veřejných výdajů.

Citát J.-C. Junckera

Rozpočet EU

Rozpočet Evropské unie by neměl přesáhnout 1 % HDP členských států. Budeme prosazovat úspory na platech evropských úředníků i poslanců Evropského parlamentu podobně, jako jsme je prosadili v České republice v roce 2011. Úspory v těchto i v dalších provozních výdajích by měly směřovat na potřebné investice.

TOP 09 bude požadovat navyšování výdajů na kohezní politiku, tj. na velké investiční projekty v oblasti infrastruktury či životního prostředí. Stejně tak by se měl zvyšovat podíl prostředků na podporu vzdělání, vědy, výzkumu a vývoje. Podíl zemědělských provozních dotací na rozpočtu EU by měl klesat.

Daňová politika

Nadále budeme prosazovat efektivnější výměnu informací mezi členskými státy i společný postup vůči tzv. daňovým rájům v rámci boje proti daňovým únikům. V oblasti nepřímých daní považujeme míru harmonizace legislativy za dostačující s tím, že by členské státy měly mít větší volnost přijímat svá opatření proti daňovým únikům. V oblasti přímých daní podporujeme standardizaci účetních předpisů a postupů, které by přinesly snížení administrativních nákladů. Budeme však hájit právo členského státu stanovit si zcela nezávisle sazby i základy přímých daní.

Měnová politika

Měnová politika by neměla podléhat politickým tlakům. TOP 09 se bude vždy zasazovat o nezávislou měnovou politiku. Nákupy dluhopisů členských států v krizi Evropskou centrální bankou vnímáme jako mimořádný krok, od kterého je potřeba co nejrychleji ustoupit. V krátkém období může vést k určitému zklidnění situace, dlouhodobě však nic neřeší a přináší problém morálního hazardu a inflačních tlaků.

Regulace finančního trhu

Ačkoli příčiny nedávné hospodářské krize leží především v neodpovědném chování států a v růstu výdajů sociálních systémů na dluh, nelze přehlížet ani příspěvek finančního sektoru. Je proto důležité diskutovat o změnách v regulaci finančních trhů, která se v určitých případech projevila jako neúčinná.

TOP 09 obecně podporuje opatření, která povedou k obnovení důvěry investorů, vkladatelů a obyvatelstva v bankovní systém v eurozóně a k jeho finanční stabilitě. Česká republika se nemůže této otázce vyhýbat už jen proto, že na trhy eurozóny směřuje většina jejího vývozu. Zároveň se budeme zasazovat o to, aby se problémy řešily bez pominutí role individuální odpovědnosti. Vždy budeme požadovat analýzu dopadů jednotlivých kroků na nečlenské státy eurozóny.

Stavíme se proti populistickým opatřením typu transakční daně, která si klade za cíl omezit spekulativní transakce, ale v konečném důsledku se obrátí proti spotřebitelům. Dopadne však stejně i na transakce nespekulativní povahy, navíc povede k úniku kapitálu mimo státy používající tuto daň.

Podporujeme zlepšení koordinace a výměnu informací mezi dohledovými orgány na národní a evropské úrovni. Nesmí však dojít k přenášení kompetencí z národních orgánů na orgány evropské, aniž by přenos kompetencí nebyl doprovázen přenosem odpovědností za dopady rozhodnutí. Týká se to především vznikající bankovní unie, kde se ČR nachází v situaci tzv. hostitelské země s převahou zahraničního kapitálu v tuzemském bankovním sektoru.

Jsme pro zvyšování transparentnosti finančního sektoru, klient by měl mít dostatek informací o produktech a jejich poskytovatelích. Podporujeme zvyšování finanční gramotnosti, aby spotřebitel uměl tyto informace posoudit a mohl se odpovědně rozhodovat.

7. Podpora vzdělanostní společnosti

Prosazujeme, aby důraz kladený na podporu vzdělání, vědy a výzkumu odrážel v odpovídající míře finanční podpory z rozpočtu EU při zachování stávajícího objemu příjmů a výdajů. Chceme stavět na tom, co se již osvědčilo, jako jsou programy podpory mobility mladých studentů a pracujících. Chceme motivovat podniky a firmy, aby investovali do vědy a výzkumu a zaměstnávaly mladé kvalifikované absolventy nebo jim nabízely odborné stáže, a tak si vychovávaly své budoucí zaměstnance.

S tím také úzce souvisí důraz na vědu a výzkum, zejména v jeho aplikované podobě. Měřítkem vědeckého úspěchu by neměl být počet citací v odborných publikacích, ale využitelnost výsledků vědecké práce v praxi. Proto chceme podporovat maximální provázání vědy a výzkumu na univerzitách s podnikovou sférou, aby výzkum nebyl samoúčelný, ale mohl se opřít o účinnou zpětnou vazbu

Strukturu vzdělání je třeba přizpůsobit potřebám ekonomiky a poptávce na trhu práce. Alarmující nezaměstnanost mladých je do značné míry způsobena tím, že jejich vzdělání je těžko uplatnitelné v praxi. Proto je třeba vytvářet podmínky pro to, aby mladí lidé při volbě svého dalšího vzdělání brali v úvahu i uplatnitelnost na trhu práce. Předpokladem takového odpovědného rozhodování jsou kvalitní vědomostní základy jak v humanitních, tak i technických a přírodovědných předmětech. Naší prioritou je podpora kvalitního všeobecného vzdělání v základním a středním školství a budeme k tomu chtít využít i dostupné nástroje EU.

8. Informační a komunikační technologie – eGovernment

TOP 09 je pro odpovědný přístup k duševnímu vlastnictví a ochraně autorských práv. Situace však není řešitelná zásahem do osobních svobod jednotlivce, a to ani v podobě přenesení odpovědnosti na poskytovatele připojení k internetu.

Informační technologie budou ve správě EU hrát čím dál větší roli. Desetiletí jsme rušili hranice a mezitím vybudovali jiné – digitální. Podnikání i řešení nejrůznějších životních situací za hranicemi naší země je proto komplikované a nepřehledné. Česká republika v oblasti eGovernmentu hraje v tento okamžik prim mezi jinými evropskými systémy, ale pokud chceme v horizontu následujících let ušetřit, musíme mít i evropské vidění. I proto podpoříme aktivní účast na celoevropských projektech otvírajících vnitřní trh a propojujících eGovernmenty členských zemí.

Stejně jako na národní úrovni, i v EU jsme přesvědčeni, že tomuto odvětví pomáhá maximální otevřenost a konkurence v zakázkách. Budeme odmítat zásahy do osobních svobod jednotlivce na internetu, které nepovažujme za řešení ochrany autorských práv. Budeme pro odpovědný přístup k duševnímu vlastnictví.

Vedle důrazu na bezpečnost a svobodu na internetu budeme prosazovat takový způsob zavádění do praxe, který nepovede k diskriminaci občanů, jimž jsou tyto technologie vzdálenější nebo kterým v jejich používání brání nějaký handicap – občan by měl být k jejich používání motivován, nikoli nucen.

9. Zemědělství a venkov

Naší prioritou v oblasti zemědělství a venkova je zajištění rovného postavení českých zemědělců v rámci společné zemědělské politiky. Budeme prosazovat maximální vyrovnání výše dotací mezi starými a novými členskými státy tak, aby české zemědělství bylo konkurenceschopné a nebylo sráženo nerovnými podmínkami. Je v zájmu nejenom zemědělského sektoru, ale i společnosti jako celku, aby prostředky na společnou zemědělskou politiku byly vynakládány efektivně a spravedlivě

Vyvážený územní rozvoj je nezbytným nástrojem k zajištění životaschopnosti venkovských oblastí, především je třeba rozšířit dostupnost občanské vybavenosti na venkově a zamezit tak odchodu mladé generace z venkova v důsledku nedostatečně dostupných veřejných služeb.

Je třeba přispívat k vytváření pracovních příležitostí na venkově. Přejeme si, aby se venkovský prostor stal atraktivní alternativou života ve městech tím, že může nabídnout zdravé prostředí, rozvinutou dopravu, vyspělou internetovou komunikaci, dostupnost kulturního života. Pro stabilizaci a rozvoj venkovského osídlení je zapotřebí zajistit venkovu prostor pro moderní životní styl, a to podporou sociálně ekonomického rozvoje, zaměstnanosti, dopravní infrastruktury, regionálního školství a kultury, turistiky a agroturistiky a rozvojem rozmanitých forem společenského a spolkového života a občanské společnosti.

Jsme připraveni pomoci zemědělcům, kteří dosud nemají zkušenosti, jak dosáhnout na dotační tituly EU v této oblasti, vytvořit pro ně kvalitní a hustou informační síť.

10. Ochrana tradičních potravinářských výrobků a specialit

Silný a pevný vztah k národním i místním tradicím považujeme za nezbytný předpoklad zdravého sebevědomí národa, od kterého se odvíjí i kvalita našeho členství v EU. Proto budeme podporovat oživování, upevňování a rozvoj těchto tradic všemi dostupnými prostředky včetně těch evropských.  Budeme motivovat výrobce tradičních výrobků, aby usilovali o získání evropských známek kvality, které otevírají dveře na trh a posilují konkurenceschopnost. V neposlední řadě chceme chránit tradiční výrobní postupy proti napodobeninám, které mnohdy masově a agresivně zaplavují trh. Smysl evropské zeměpisné ochrany rovněž spatřujeme v zachování a posílení vazby výrobku na místo, kde se tradičně vyrábí ve specifických a mnohdy unikátních podmínkách za použití místních surovin.

Rozvoj regionálních potravin má nejen dopad ekonomický, ale má i dopad na rozvoj turistiky, je propagací regionů v rámci ČR i EU. Dalším nezbytným atributem je ochrana spotřebitele před nekvalitní či nevhodně označenou nabídkou. Podporujeme snahy EU dát spotřebiteli ve zřetelné podobě potřebné informace o výrobku. Posílíme kontroly kvality výrobků ve velkých potravinových řetězcích.

11. Životní prostředí

TOP 09 chápe životního prostředí a jeho ochranu jako jedno ze základních témat celoevropské politiky. Na úrovni evropského parlamentu se budeme zasazovat o hledání a prosazování racionálních, ale zároveň i přísných norem ve prospěch zlepšování životního prostředí. Zároveň budeme pracovat na očištění legislativy od zbytečných byrokratických prvků a norem, které již neodpovídají současnému stavu poznání a výzkumu v této oblasti. Hledání cest v ochraně životního prostředí musí v sobě obsahovat i rozvahu dopadů v oblasti ekonomické a sociální. Důležitým faktorem je také zajištění energetické bezpečnosti naší země.

Jedním ze základních kamenů politiky TOP 09 v ochraně prostředí v EU bude snižování energetické a surovinové náročnosti prostřednictvím inovativních technologií s využitím podpory v oblasti energetických úspor, recyklace, aplikovaného i základního výzkumu. Budeme se zasazovat o hledání takových cest, které nebudou znamenat zátěž pro naši krajinu. Krajina v Evropě nesmí být obětována za cenu úspory v čerpání neobnovitelných zdrojů surovin.

Za správnou cestu považujeme tzv. greening – „ozelenění“. Je nutné reagovat na stěžejní problémy v podmínkách ČR (povodně, ochrana půdního fondu, podíl plodin na orné půdě) a dbát na dodržování správných osevních postupů, na zavádění větší pestrosti pěstovaných plodin a na zabránění erozi půdy a zlepšování jejích odtokových vlastností. Nebojíme se využít osvědčených zkušeností našich předků (např. střídání zemědělských plodin, agrotechnické postupy).

Snižování emisní zátěže v ovzduší vnímáme jako další ze základních priorit, které je třeba řešit z úrovně EU. I v tomto případě je třeba jít cestou hledání podpory inteligentních technologií. Čisté životní prostředí je zcela zásadní pro kvalitu života, environmentální legislativa by měla být uplatňována rovnoměrně na celém území EU a zároveň by neměla znevýhodňovat jedny proti druhým. Pro oblast ochrany životního prostředí platí základní premisa konzervativní politiky, kterou bude TOP 09 na půdě EU prosazovat. Životní prostředí není primárně zdrojem surovin pro náš blahobyt, ale životním prostorem, ve kterém chceme, aby žily další generace našich potomků, a to při zachování kvality života, které jsme dosáhli.

12. Zahraniční a bezpečnostní politika

Vítáme zavedení funkce Vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Lisabonskou smlouvou. Jednotný hlas Unie v oblasti zahraniční politiky je klíčový pro účinné prosazování společných hospodářských i politických zájmů ve světě. Je však třeba lépe provázat jeho úkoly a působení s ostatními funkcionáři, kteří promlouvají do zahraniční politiky EU, tj. předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady. Větší přehlednost personální struktury zahraniční politiky EU by byla lékem na její roztříštěnost.

Rozšiřování EU o další evropské země je jedním z dlouhodobých cílů evropské integrace. Rozšiřování EU musí jít v ruku v ruce s potřebnými vnitřními změnami a reorganizací samotné Unie. Vítáme a podporujeme snahu balkánských států o členství v EU. Trváme však na tom, aby rozhodnutí o vstupu do EU následovalo až po splnění všech podmínek. Přejeme si rozvíjet vztahy s Tureckem na bázi strategického partnerství, které považujeme za vhodný rámec spolupráce pro zajištění stability a prosperity regionu.  Rozvíjení vzájemných vztahů by mělo mít svou obchodní, politickou i bezpečnostní dimenzi, která v současné době nabývá stále více na důležitosti. Podporujeme aktivní politiku spolupráce EU se zakavkazským regionem, do kterého patří Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. Máme zájem na stabilitě v regionu a na kvalitních vzájemných vztazích s těmito zeměmi.

Strategicky důležitá je pro nás podpora spolupráce se zeměmi na východ od nás v podobě tzv. Východního partnerství. Většina z těchto zemí je pod silným politickým i ekonomickým tlakem Ruska, a tak jim musíme umět nabídnout a zaručit stabilní a výhodné formy spolupráce a perspektivu členství v EU. Budeme prosazovat, aby EU do Východního partnerství investovala potřebnou energii i ekonomický a politický kapitál, a tím upevnila v našich východních partnerech důvěru ve smysluplnost a prospěšnost pevné a trvalé vazby na EU. Konkrétně by se mělo jednat o nabídku zón volného obchodu a nejrůznějších projektů zaměřených na rozvoj demokracie a tržního prostředí. Velmi nám leží na srdci také dění na Ukrajině. Považujeme za nepřijatelné věznění politických oponentů na základě vykonstruovaných obvinění. EU musí využít všech svých nástrojů k tomu, aby se místo práva silnějšího uplatňovalo právo ve smyslu ochrany lidských práv pro všechny.

K významným obchodním partnerům EU vždy patřilo a patří Rusko, které je důležitým partnerem i v oblasti bezpečnostní a energetické stability v Evropě. To však nic nemění na tom, že rozhodně nepřehlížíme případy porušování lidských práv a svobod v Rusku. S velkým nepokojením sledujeme snahy ruské vlády potlačit svobodu tisku a projevu. Rovněž vojenská intervence Ruska v Abcházii a v Jižní Osetii je pro nás nepřijatelná. Kriticky se stavíme i k nevyřešenému konfliktu v Čečensku či podpoře vlády Alexandra Lukašenka v Bělorusku. Sledujeme politické dění i v jiných státech bývalého Sovětského Svazu. Odmítáme snahy běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o absolutní vládu nad svou zemí a uplatňování policejního teroru v Bělorusku vedoucího k tvrdému potlačování lidských práv a svobod. Jsme přesvědčeni, že EU by měla proti praktikám Lukašenkova režimu tvrdě zakročit.

Citát J.-C. Junckera

Nejvýznamnějším strategickým partnerem EU jsou podle nás Spojené státy americké, a to jak v oblasti bezpečnosti, tak obchodu, ochrany životního prostředí, ochrany lidských a práv a svobod, humanitární a rozvojové pomoci nebo v boji proti terorismu atd. Za konkrétní vyjádření této strategické blízkosti považujeme vytvoření zóny volného obchodu. Jsme proti účelovému spojování jednání o vytvoření zóny volného obchodu s nesouvisejícími citlivými otázkami vzájemných vztahů, jako je např. ochrana osobních údajů.

TOP 09 si je plně vědoma skutečnosti, že situace na Blízkém východě ovlivňuje i vývoj v Evropě. Proto tomuto regionu věnuje trvalou pozornost a usiluje o to, aby se Česká republika sama i v rámci společné politiky Evropské unie snažila potenciální nebezpečí snížit. Za hlavní zdroj nebezpečí pokládáme občanskou válku v Sýrii a íránský jaderný program. Stále narůstající krize v Sýrii má za důsledek nevídaný počet uprchlíků, kteří zatěžují především sousední státy, ale už i Evropu a ničí tamější prastaré křesťanské komunity. Radikální bojovníci na obou stranách konfliktu jsou dalším potenciálním nebezpečím. Pokud jde o íránský jaderný program, požadujeme důvěrné záruky toho, že Írán obohacuje jaderné palivo pouze pro mírové účely. Pro trvalý mír na Blízkém východě je též nezbytné, aby budoucí palestinský stát disponoval plnou suverenitou na uceleném, života schopném teritoriu a aby se zároveň vzdal všech budoucích nároků vůči státu Izrael. Základní podmínku dosažení tohoto stavu je vzájemné uznání.

Jakkoli Čína patří mezi nejdůležitější ekonomické a obchodní partnery EU na světě, není možné nečinně přihlížet k bezohlednému potlačování lidských práv a svobod. Negativně vnímáme násilnou přítomnost Číny v Tibetu. Země Latinské Ameriky patří mezi důležité obchodní partnery EU. Jde o pulsující kontinent se sociálně-kulturní rozmanitostí. Důležitost posilování vzájemných vztahů by neměla zastřít, že v některých státech jako je Venezuela, Bolívie a Ekvádor dochází k porušování hospodářské soutěže a vlastnických práv. Zdůrazňujeme význam snahy vlád Střední a Jižní Ameriky bojovat proti mocným drogovým kartelům, a bránit tak šíření drog po celém světě.

Africký kontinent je ve znamení dynamického vývoje. Jsou zde státy na ekonomickém vzestupu, ale leží zde i nejchudší státy světa – Kongo, Burundi, Etiopie, Libérie, Somálsko. Vesměs se jedná o válkou rozvrácené státy, silně etnicky rozvrstvené. Nejdůležitější priority EU v Africe podle nás spočívají v oblasti rozvojové a humanitární pomoci, bezpečnosti a mírového procesu.

13. Obranná politika

Bezpečnostní hrozby, kterým EU v dnešní době čelí, mají ve značné míře globální charakter. Ačkoliv NATO zůstává hlavním strategickým partnerem ČR v oblasti kolektivní obrany, jeho nejsilnější člen USA přesouvá v rámci své nově bezpečnostní strategie své vojenské kapacity z Evropy do Pacifiku. Proto by také EU měla být schopna čelit bezpečnostním hrozbám samostatně. Regionální konflikty a nefunkční státy poskytují prostor pro organizovaný zločin a výcvik teroristů, a proto je třeba jim v ideálním případě účinně předcházet, a pokud to již není možné, tak následně poskytnout humanitární a rozvojovou pomoc při rekonstrukci země. Pro tyto případy disponuje ČR řadou expertů, které vysílá do civilních misí EU, ať již se jedná o soudce, policisty, hasiče, zemědělské experty, civilní inženýry atd. Zájmem ČR je podílet se vysíláním svých občanů do těchto misí, a tak nejen přispět ke zvýšení prestiže ČR, ale také se aktivně podílet na vytváření bezpečné EU, jejíž je součástí. Vzhledem k hospodářské krizi je řešením sdílení vojenských kapacit a společný evropský výzkum v oblasti vojenských technologií. Dále podporujeme vytváření bojových skupin (battlegroup) v rámci Visegrádské skupiny.

V oblasti vojenské spolupráce je však zásadní rozvoj vztahů s NATO a potažmo s USA. Vzhledem k ekonomické krizi, která odsunula otázky obrany ve většině zemí EU do pozadí, se zvýrazňuje naléhavost spolupráce mezi EU a NATO. Rozvíjení vztahů mezi EU a NATO je důležitým prvkem pro bezpečnost a obranu evropského regionu.

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme