Celá Evropa po invazi na Ukrajinu řeší, jak vyřešit energetickou závislost na Rusku, které je největším dodavatelem klíčových surovin do států EU. Téma logicky hýbe také Evropským parlamentem, kde se jím zabývá i český poslanec Jiří Pospíšil. Deníku FORUM 24 řekl, že je jednoznačné, že odebírání ruského plynu musí skončit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na zasedání Evropského parlamentu. Země žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury. Prezidenti osmi členských států, včetně Miloše Zemana, vyzvali k zahájení procesu přístupových jednání. Bude Evropský blok pokračovat v bezprecedentních krocích? O tom v pořadu Epicentrum hovořil europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
Europoslanec Jiří Pospíšil pro deník FORUM 24 vysvětlil, co znamená, že Soudní dvůr EU rozhodl o platnosti zásady, která podmiňuje vyplácení evropských dotací dodržováním zásad právního státu. Potvrdil přesvědčení, které již dříve sdělil v rozhovoru jeho kolega Tomáš Zdechovský – český stát musí důsledně vymáhat peníze, které byly v rozporu se směrnicemi o střetu zájmů vypláceny holdingu Agrofert.
Evropská unie navrhuje sankce vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Měl by Západ podpořit Ukrajinu i vojensky? „Sankce jsou základním nástrojem. To je důležitější než slibovat, že pošleme vojáky,“ říká ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. „Sankce jdou ruku v ruce se zastrašováním. Rusko rozumí jen síle a tu je potřeba vůči němu uplatňovat,“ namítá poslanec Ondřej Kolář (TOP 09).
ROZHOVOR Jak mohla ODS, která je osm let v magistrátní opozici, pěstovat tu svou „korupční minulost“? Jiří Pospíšil nechápe kritiku ze strany svých současných koaličních partnerů Zdeňka Hřiba a Jana Čižinského směrem ke straně, se kterou se TOP 09 rozhodla utvořit předvolební spojenectví.
Novou definici znásilnění, ratifikaci Istanbulské úmluvy a přísnější tresty pro pachatele domácího a sexuálního násilí chce zavést nová iniciativa věnující se problematice násilí na ženách a dětech.
Miroslava Němcová bezesporu patří ke stálicím české politiky. Senátorka a bývalá předsedkyně sněmovny jako host nové epizody podcastu Dycky Praha! hovořila s moderátory Alexandrou Udženija a Jiřím Pospíšilem nejen o tom, jak vnímá postavení žen v politice. „Tuto otázku dostávám, co jsem v politice. A vždy odpovídám, že nemám pocit, že žen je v politice málo. Když se podívám na komunální a krajskou úroveň, tak vidím spoustu úžasných starostek, místostarostek, zastupitelek a radních. Mám ale pocit, že ty, kteří tak rádi hovoří o ženách v politice, jako by toto nezajímalo a nechtěli to vidět,“ říká Němcová s tím, že celou tuto debatu považuje za zkreslenou. „Skoro mám pocit, že kdyby byla žena prezidentkou a pak už klidně žádná starostka, tak by si řekli, že už máme splněno, a byl by klid s tím, že takhle to má být. To mě na tom mrzí.“
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY Člen Rady hl. m. Prahy pro oblast správy majetku a majetkových podílů za TOP 09 na svém Facebooku 7. února ke kauze Džbán
Jak již v pondělí informoval deník FORUM 24, koalice SPOLU, která v říjnu vyhrála sněmovní volby, spojí síly i v hlavním městě. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci této koalice. V memorandu je uvedeno, že lídr kandidátky bude z ODS jako z nejsilnější strany koalice.
Jak vyřešit bytovou nebo energetickou krizi? Podle investora Radovana Vávry je v jádru problém to, že jsme za třicet let nebyli schopni modernizovat právní ani regulatorní systém a trpíme přehnanou regulací. „Upletli jsme si na sebe různé pasti a pastičky a myslíme si, že se proregulujeme k blahobytu. To bychom ale byli první ekonomika na světě, které se to povede,“ říká Vávra v nové epizodě podcastu Dycky Praha!, který moderují Alexandra Udženija a Jiří Pospíšil. „Od roku 2000 jsme za dvacet let zaměnili odpovědnost za alibi a rozhodnost za příkaz, díky čemuž nám nic moc nejde. Nemůžeme se divit, že na bytové výstavbě, kde se to vše protíná, se to nejvíce ukazuje. Nemá to jednoduché řešení,“ dodává Vávra s tím, že v současné atmosféře nezná nikoho, kdo by dobrovolně šel pracovat pro stát.
