Energetika

Vláda považuje v současnosti energetiku za nejcitlivější oblast ekonomiky. Při rozhodování o budoucím rozvoji energetiky jsou základními prioritami vlády nezávislost a bezpečnost, úspory energií a dopad na životní prostředí. Energetika je součástí bezpečnosti státu i celé Evropské unie. Vláda vytvoří podmínky ke snižování spotřeby energií a využívání nových bezemisních zdrojů, které spolu s jadernou energetikou představují příznivý vklad do ochrany klimatu. Stav všech oblastí životního prostředí nesmí energetika v žádném případě zhoršovat.

Cílem energetické diverzifikace je minimalizovat rizika vydíratelnosti České republiky a ostatních států Evropské unie při dodávkách energií. Vláda bude proto v rámci Evropské unie vyjednávat zlepšení diverzifikace dodávek primárních zdrojů energií a vybudování dostatečné kapacity přeshraničních energetických přenosových soustav a produktovodů. Za zásadní vláda považuje zachování strategických firem (ČEZ, ČEPS, ČEPRO, MERO) ve vlastnictví státu. Bude iniciovat projekty na zvyšování rezerv ropy a zemního plynu, a to až na šestiměsíční spotřebu státu, a zasadí se o uskutečnění výstavby plynovodu Nabucco.

Vláda má úmysl podporovat soběstačnost výroby elektrické energie na území České republiky. Export elektrické energie však s ohledem na životní prostředí vláda nevnímá jako prioritu. Přebytek kapacit výroby elektrické energie má být využíván především pro účel regulací v síti a zajištění trvalé mírně přebytkové bilance. K prioritám také patří vytvoření vhodných podmínek k revitalizaci stávajících a budování nových přenosových a distribučních sítí.

Vláda si je vědoma skutečnosti, že mnoho dalších desetiletí se neobejdeme bez výroby elektřiny z jádra. Jaderná energetika představuje ekologický šetrný zdroj, který je velice výkonný, zatím jinými způsoby nenahraditelný. Rozvoj jaderné energetiky nesmí zpomalit naši snahu v hledání alternativ. Vláda zdůrazňuje, že podmínkou výstavby dalších kapacit energie z jádra je snižování energetické náročnosti a šetření energií ve všech oblastech života. Vláda prohloubí komunikaci o kvalitě bezpečnostních standardů jaderných zařízení nejen s českou veřejností, ale také politickou a odbornou reprezentací sousedních států. Podpoří iniciativu Evropské komise pro vznik dlouhodobého regulatorně- právního rámce pro jadernou energii v celé EU. Ve spolupráci s odbornou veřejností připraví návrh realistického komplexního řešení úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Vláda si je vědoma důležitosti využívání uhlí na výrobu elektřiny a tepla. Vláda respektuje územní limity těžby uhlí. O jejich prolomení by bylo možné začít uvažovat pouze v případě vážného ohrožení energetické bezpečnosti státu. Toto rozhodnutí je uskutečnitelné v případě dohody na celostátní úrovni a zejména se souhlasem dotčených obcí a na základě individuálních souhlasů vlastníků nemovitostí. Uhelné elektrárny a teplárny musí dle nejnovějších technologických trendů nadále modernizovat své provozy. Vláda bude požadovat snižování zátěže životního prostředí při těžbě uhlí a výrobě tepla a elektřiny a zvyšování celkové efektivity jejich výroby. Vláda by chtěla zachovat i rozvoj systémů centralizovaného zásobování teplem tam, kde je to ekologické a ekonomicky odůvodněné. Vláda se bude zabývat v rámci dlouhodobé energetické koncepce státu stanovením podmínek pro teplárenství.

Vláda bude trvat na standardech Evropské unie v energetických požadavcích na nové i rekonstruované stavby. Cílem je dosáhnout nízké energetické náročnosti budov, a to zejména v objektech ve veřejném vlastnictví. Vládní prioritou je snižování energetické náročnosti průmyslu na úroveň vyspělých států. Vláda bude podporovat vytvoření legislativního rámce pro vznik inteligentních energetických sítí, které racionalizují využívání mixu velkých centrálních i lokálních zdrojů a optimalizují spotřebu elektrické energie i zbytkového tepla z její výroby pro vytápění.

Vláda se hlásí k závazkům vyplývajícím z členství v EU ve výrobě elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Vláda legislativními opatřeními zajistí racionální podporu instalací nových zdrojů alternativní energie s ohledem na jejich velikost a umístění (zejména ochrana půdního fondu). Mechanismus stanovení výkupních cen bude legislativní úpravou nastaven tak, aby podporoval další rozvoj těchto ekologických zdrojů energie. Na druhou stranu musí být jasné, že tato podpora je pouze dočasná a nebude neúměrně finančně zatěžovat koncové zákazníky.

Vláda bude podporovat vznik regionálních projektů zaměřených na energetické využívání místních obnovitelných zdrojů budováním vlastních energetických systémů. V tomto smyslu novelizuje program Zelená úsporám zejména pro menší obce, které tak mnohonásobně efektivněji využijí finanční prostředky. Doprovodným efektem bude vytvoření nových pracovních míst a nižší náklady související se spotřebou energií obce i jednotlivce.