Podle v Klíči prezentovaných komentářů je Jižní Město příjemným městem k žití. No, bývávalo. Dnes je situace jiná. Ale jak je možné, že prezentovaný stav a skutečnost jsou tak rozdílné? Pojďme si to ukázat na 2 příkladech, které se týkají skoro každého.
Obsazování pozic ředitelů základních škol na základě politické příslušnosti je samo o sobě odsouzeníhodné, ale jako totální selhání lze hodnotit stav na ZŠ Mikulova, kam vedení radnice nominovalo absolutně nekompetentního člověka, a to zřejmě jen proto, že byl na té správné kandidátce! Že by závan normalizace ze strany ODS na Praze 11?
Na Praze 11 se děje cosi, co by se s klidným svědomím dalo nazvat cenzurou
Přestože územní podmínky Jižního Města mají mnoho předpokladů nabízet svým obyvatelům kvalitní místo pro život, působí tato oblast místy velmi neutěšeným dojmem
Velká očekávání plavců z Jižního Města se nenaplní. Místo plaveckého areálu se vybudovalo spíše menší zábavní centrum pro rodiče s dětmi.
Představitelé vládnoucí koalice na Praze 11 – tedy ODS, ČSSD, Pražané za svá práva a v případě potřeby KSČM – se chlubí, že se jim podařilo dosáhnout „mnohonásobného“ zlepšení bezpečnosti. Jejich vlastní čísla však ukazují, že se jedná o další absurditu z dílny starosty Mlejnského a jeho kolegů.
Blíží se konec jednobarevných hlásných trub vládnoucích koalicí? Opozice dnes má ze zákona nárok na prostor v radničních periodikách.
Léčba této nemoci je však krajně obtížná, neboť pokud jednou dojde k úspěšnému napadení místní organizace, je téměř vyloučeno, aby došlo k jejímu uzdravení neinvazivní cestou.
Kladu si otázku, jaké důvody vedly zdejší zvolené zástupce nás občanů k vyhlášení konkurzu a tedy k nepotvrzení paní ředitelky Marty Hrubé ve funkci na další šestileté období.
Upozornění na přenos ze zítřejšího ZMČ
