Politik, který zadluží stát, přijde o pětinu své mzdy

Špatně hospodaříš, přijdeš o peníze. To, co je zcela běžné u manažerů v soukromých firmách, by do budoucna mělo platit také pro politiky, či přesněji řečeno pro všechny ústavní činitele s výjimkou soudců.

11. 10. 2012

Vláda totiž včera po několikaměsíční přípravě schválila návrh takzvané finanční ústavy, někdy též nazývané dluhová brzda. Na české poměry přelomový zákon by měl do jisté míry svázat ruce politikům, kteří by chtěli utrácet ve velkém. Zákon jim totiž napříště určí mantinely, ve kterých se mohou pohybovat.

Plat: minus 12 tisíc

Když politici míru zadlužení překročí, zákon by je měl vrátit zpět do patřičných mezí a rovnou jim naplánovat tempo, jakým mají dluhy snížit. Pokud by to nesplnili, přijdou ústavní činitelé (prezident, vláda, parlament) o pětinu mzdy. Pro příklad: základní hrubý plat poslance (55 900 Kč měsíčně) by tak naráz klesl skoro o 12 tisíc korun.

Jako dozor nad zadlužením státu by měl vzniknout i speciální nezávislý „úřad“, takzvaná Národní rozpočtová rada. Měla by pět členů jmenovaných přímo sněmovnou a její roční provoz by stál přibližně padesát milionů korun. Tedy deset milionů na jednoho odborníka a rok. Členové nezávislé rady by kontrolovali nakládání s veřejnými prostředky a sledovali transparentnost utrácení peněz. „Koukali by lidově řečeno vládě pod prsty,“ přiblížil včera po zasedání vlády premiér Petr Nečas (ODS). Jak konkrétně by vypadaly pracovní podmínky pro pětici členů rozpočtové rady, určí až prováděcí zákon.

Zbytečně přísné?

Samotná finanční ústava ale ještě vyhráno nemá. Jde o ústavní zákon, k jehož schválení vláda potřebuje třípětinovou většinu ve sněmovně (120 poslanců z 200) a ústavní většinu (60 procent přítomných senátorů) v horní komoře. Musí se tedy dohodnout s ČSSD, která má už teď některé výhrady. „Finanční ústavě se nebráníme, ale připomínky mít budeme,“ potvrdil včera Deníku stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek.

Sociálním demokratům se třeba nelíbí, že finanční ústava má platit od roku 2014. Reálně tak dopadne až na vládu, která vzejde z řádných voleb v daném roce. „Ta ale zároveň tempo případných dluhů nebude schopna okamžitě zabrzdit,“ upozorňuje Jan Mládek. ČSSD taktéž navrhne, aby se navržené mantinely dluhů navýšily o pět procent. Pro vyslovení důvěry by si tak vláda musela jít třeba až nad hranicí 55 procent zadlužení. Nynější šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) včera uvedl, že je připraven k ústupkům. K jakým, ale neupřesnil.

Jan Klička

Plzeňský deník, 11. 10. 2012, rubrika: Ekonomika, str. 17

Štítky
Osobnosti: Miroslav Kalousek
Témata: Hospodářství
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme