Niedermayer: Kam budou směřovat evropské dotace?

13. 7. 2018

Český premiér Andrej Babiš označil nedávno komisní návrh evropského rozpočtu pro roky 2021 až 2027, který v oblasti pro nás klíčové – v kohezní politice – navrhuje podpořit naši zemi částkou zhruba 20 miliard eur, za nepřijatelný. Důvodem pro něj je, že se nám prý Brusel snaží znovu vnutit programy v sociální oblasti, zatímco on by rád investoval do infrastruktury. Dle mého soudu to je silně přemrštěná reakce, která navíc odporuje v mnoha ohledech realitě. Podívejme se ale nejprve na pár čísel o struktuře rozpočtu, abychom posoudili, co má pan premiér na mysli. V současném programovém období 2014–20 čerpáme na tzv. tvrdé projekty (zahrnující infrastrukturu, ekologii či vědu a výzkum) zhruba 460 miliard korun, a připočteme-li k tomu i projekty na rozvoj školství a zdravotnictví, dostaneme se na částku 490 miliard korun. Na projekty spadající pod MPSV (což jsou v užším slova smyslu ony měkké projekty) je vyčleněno zhruba 60 miliard korun. 

Možná pan premiér považuje podporu sociálních programů, zaměřených třeba na rozvoj trhu práce, sociální začleňování či lepší slaďování rodinného a pracovního života za zbytečné. Jiní zase mohou mít za to, že řada sociálních služeb je naopak mnohem více hodna podpory než velké podniky s miliardovými obraty, včetně firem vlastněných panem premiérem, do nichž si za této i minulé vlády našly cestu stamiliony korun dotací. 

Ponechám-li stranou i fakt, že část peněz vyčleněných na infrastrukturu se bohužel nepřeměnila v nové dálnice, ale mnohdy v projekty nejasného smyslu, čísla ukazují, že „tvrdé projekty“ dominují nad „měkkými“ v poměru šest ku jedné. Nejsem si jist, jestli takovýto poměr, pokud by byl zhruba zachován na další léta, opravňuje k vysílání signálů o nepřijatelnosti rozpočtového rámce na období 2021–27, navíc v situaci, kdy ještě ani Komise nezveřejnila národní příděly z Evropského sociálního fondu (právě ten je zřejmě panu premiérovi nejvíce trnem v oku). 

Nemluvě o tom, že i odborníci z OECD ve své nedávné studii poukazují na důležitost investic do lidského kapitálu (vzdělání a zvyšování kvalifikace) v souvislosti s efektivním využitím kohezních fondů, což opět logiku premiéra Babiše poněkud zpochybňuje. 

Nikdo nám nic nevnucuje 

Zadruhé neškodí zrekapitulovat, jak vlastně vznikají ony operační programy, které nám podle Andreje Babiše „zlá Komise“ vnucuje. Především celkový směr využití zdrojů evropského rozpočtu určují členské státy tím, že ho schválí. Tedy včetně souhlasu českého premiéra, který má možnost o svém pohledu přesvědčit ostatní. Poté si členský stát stanoví priority, do kterých chce evropské prostředky směřovat, přitom se musí jednat o priority, které odpovídají dohodě zemí Unie a prokazatelně přispějí k regionálnímu či sociálnímu rozvoji. 

V další fázi členský stát o těchto prioritách jedná s Komisí a poté, co se s ní dohodne a uzavře tzv. dohodu o partnerství, začne připravovat operační programy, v nichž se uvedené priority konkretizují. Poté, co je vláda vypracuje a schválí, zašle je Komisi k posouzení. Jakmile je Komise schválí, může začít čerpání, kde jasně dominují pravidla pro uchazeče o podporu, která si určuje každý členský stát. 

Je tedy pravda, že nám do nastavení operačních programů Komise více či méně „mluví“. Činí to ale v rámci předem dohodnutých pravidel a mezí. Koneckonců je to ona, kdo je odpovědná za řádné hospodaření s prostředky evropských daňových poplatníků a jejich efektivní využívání. 

Navíc „česká realita“ ukazuje, že nemalá část z unijních peněz skončila na podivných místech – v kapsách vlastníků velkých a ziskových podniků či jako podpora stavby soukromých penzionů či golfových hřišť. Jindy zase evropské dotace poškozují fungování trhů, když nahrávají jejich silným účastníkům, místo aby se zaměřily na podporu menších hráčů (třeba v zemědělství). Není tedy jasné, na čem razantní odsudek rozpočtu EU v podání premiéra vlastně stojí. Navržený rozpočet EU je navíc k zemím, jako je ČR, poměrně vstřícný a žádný lepší mechanismus investování unijních peněz určených na snižování rozdílu mezi bohatšími a chudšími zeměmi Unie pan premiér stejně nenavrhuje.

Luděk Niedermayer, europoslanec TOP 09

Zdroj: Lidové noviny, 13. 7. 2018

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Luděk Niedermayer
Témata:
EU, Hospodářství
TOP 09 Facebook Twitter YouTube G+ Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Michnův palác, budova č. 2
Újezd 450/40
118 00 Praha 1 - Malá Strana

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999
fax: 255 790 899

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí TOP 09

lenka.brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 932

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO SENÁT

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2018  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Jiří Pospíšil:Jsme jediná pravicová proevropská strana.
Děkujeme