Předseda Sněmovny Tomio Okamura se vrátil z oficiální návštěvy Číny, kde se snažil rozšířit příležitosti pro české podnikatele. „Je to logické a nezbytné,“ hájí cestu poradce Motoristů pro zahraniční politiku a bývalý europoslanec ODS Jan Zahradil. „Význam návštěvy bych nepřeceňoval,“ říká v Pro a proti předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer za TOP 09.
Pane Fischere, vy jste vyzval ke zrušení cesty pana předsedy Sněmovny. Pořád si myslíte, že tam jezdit neměl, a pokud ano, tak proč především?
Já bych význam té návštěvy nepřeceňoval. Je samozřejmě v zájmu občanů České republiky, abychom budovali vzájemně výhodné vztahy a Čínská lidová republika je velmi významný aktér.
Ale všimněme si, že čínská strana mluvila o politickém průlomu, zatímco samotný předseda Sněmovny tvrdil, že to je ekonomická cesta.
A když tady pan Zahradil připomíná aktivity Senátu a tvrdí, že to byla devastace našich vztahů s Čínskou lidovou republikou, tak bych připomněl jeho aktivity v rámci evropského parlamentu, které zase byly příkladem toho, že se Čína zkouší vlamovat do našich demokratických procesů nebo ovlivňovat dění v našich zemích. A na to bychom měli být z bezpečnostních důvodů také velmi obezřetní.
Nicméně, pane Fischere, vy jste vyzval ke zrušení té cesty. Pan Zahradil říká, že to byl nezbytný krok. Můžete toto upřesnit, protože vaše odpověď, že byste ji nepřeceňoval, je taková ani tak, ani tak.
Ten případ, o kterém mluvíme, je potřeba zasadit do kontextu. V České republice čelí soudnímu procesu občan Čínské lidové republiky, který byl přistižen u toho, že tady vykonává nepřátelskou činnost – v podstatě že dělá práci špiona a zajímá se o věci, které mu nepřísluší, způsobem, který ohrožuje bezpečnost České republiky.
Je to hodně zakryto tajemstvím, takže nebudu chodit do detailů. Nicméně ten soudní proces stále probíhá.
To, že v Číně byl zadržen občan České republiky, začalo vypadat jako normální obchodování, kdy chce Čína jednoho vyměnit za druhého. A takové obchodování s rukojmími se mi zdá, že je velmi nedobré, protože ty věci spolu nesouvisí, respektive pokud spolu souvisí a Čína to tak říká a dělá, tak bychom měli být velmi obezřetní, co budeme dělat dál.
Pane Fischere, byla, či nebyla cesta Tomia Okamury v souladu s evropskou politikou vůči Číně? Jestliže i podle Petra Macinky, ministra zahraničí od Motoristů sobě, chceme s Čínou obnovit standardní úroveň vztahů, která bude odpovídat evropskému mainstreamu, tak stáváme se jeho součástí? Chovají se teď ostatní země stejně jako my?
Každá země se má chovat podle svých vlastních zájmů. Co je v zájmu České republiky? Abychom byli součástí prostředí, ve kterém se dodržují pravidla. Pravidla právě Čínská lidová republika globálně devastuje a porušuje.
To není jenom můj výrok, to je autoritativní výrok například OECD v její poslední zprávě, tedy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, což je takový prestižní klub rozvinutých demokratických zemí.
Ale když se podíváme například do poznatků samotných podnikatelů z Evropské unie v Číně, mám na mysli pravidelné každoroční zprávy evropské obchodní komory v Číně, tak ti si stěžují, že stranická kontrola Komunistické strany Číny roste. Je to důležitější než byznys.
Čína je nutí k tomu, aby s nimi sdíleli například technologie. Mají povinnost předávat svoje technologická řešení čínským autoritám. Uplatňuje se tam regulace způsobem, který není fér, dochází k diskriminaci, a to podnikatelské prostředí se stává vysloveně nepřátelským.
Je dobře, že Babišova vláda razí pragmatickou diplomacii? A není to tak, že předseda Sněmovny Tomio Okamura de facto svou cestou pohladil po srsti čínské komunisty?
Převzato z: Lucie Vopálenská, Pro a proti, 27. 7. 2026 (kráceno)
