Niedermayer: Nastal čas na šrotovné? Jak koronavirus ovlivňuje nejen českou ekonomiku

Zatímco Evropa se dostává do první fáze snahy o zvládnutí infekce nového viru, zdá se, že v Číně postupně dochází k obratu směrem „k normálu“. Svědčí o tom alespoň růst znečištění nad tamními městy poté, co snížení ekonomické aktivity vzduch na chvilku pročistilo.

9. 3. 2020

Můžeme si proto dovolit, čistě teoreticky, zamyslet se nad tím, co by se dělo v naší části světa, pokud by před námi stálo období třeba dvouměsíčního nárůstu různých omezení, zvyšujícího se počtu léčených lidí a násobně vyšších počtů lidí v různých formách karantény. A na mysli mám důsledky ekonomické.

Především to, že právě v době psaní tohoto článku se zastavilo oslabování kurzu koruny a finanční trhy se po první panice uklidnily, vůbec neznamená, že to není důležité téma. Také před pár dny zaznívající slova o tom, že to „vyřeší“ snížení úroků centrálními bankami, jsou podobný nesmysl. Dopady na firmy, a tedy i ekonomiku budou diferencované. A mnohdy citelné.

Když automobilka ovlivní cenu kávy

Pohled na poloprázdná letadla a vylidněná letiště má jasný závěr: třeba Lufthansa se rozhodla „uzemnit“ celých 20 % svých letadel. Velký je dopad na celý turistický průmysl a u některých služeb zřejmě místně klesne navíc k turistické i místní poptávka. Mnoho firem posílá své zaměstnance „domů“, a ne vždy je práce v home office tak efektivní jako na místě. A někde, v případě zaměstnanců u pásu v továrně, pracovat doma prostě nejde. Známy jsou případy zastavení výroby kvůli nedostatku komponent tam, kde jsou zasaženi dodavatelé a také spousta spotřebitelů má dnes jiné starosti než dělat velké nákupy.

Vzhledem k povaze dnešního světa, kde si často „kupujeme věci, které nepotřebujeme, za peníze, které nemáme přitom neplatí, že pokles v pár měsících vystřídá o to větší růst v dalším období. Naopak, pokles v jednom odvětví (třeba snížení výroby v automobilce a pokles vyplacených mezd) postihne firmy další (v nedaleké kavárně se prodá méně kávy).

Na co se máme připravit a co s tím dělat?

Zdá se snadné říct si, že rozumná firma je na jisté trable připravena. Ale v reálu to obvykle neplatí. Navíc, někdy jde „zásah“ nad meze toho, na co se podnik, ve snaze připravit se na problémy, nachystal. Pokud je to tak, tak hloubku problému může snížit jen politika státu. Ovšem stát sám je sníženou aktivitou firem postižen - jeho hospodaření se zhoršuje a problém představuje i to, že mnoho podpůrných opatření může být zneužito. Nicméně pokud by stát smysluplné kroky udělal, pomůže nejen ekonomice, ale i sobě.

Které z rizik bych volil já? Pokus o podporu ekonomiky nebo v obavě o nezamýšlené důsledky tohoto pokusu raději nic? Asi bych se spíše odhodlal k akci, a to pod heslem: lépe je dříve.

V první řadě by bylo mým zájmem, aby se virus nešířil tím, že potenciálně infikovaní půjdou do práce. To s sebou nese větší ochodu posílat „z moci úřední“ (= neschopenkou) lidi z práce domů, a samozřejmě nikoliv bez peněz (neb obdrží obvyklou nemocenskou). Vzhledem k tomu, že první 2 týdny nařízené karantény, kterou pracovník obdrží, platí zaměstnavatel, měl by u případů souvisejících s koronavirem převzít tuto povinnost stát, proto, aby i tak postiženou firmu uchránil od tohoto výdaje. Pokud by stát chtěl „ušetřit“, může tento princip použít jen na malé a střední firmy, neb ty velké bývají ziskovější a situaci by měly snázeji ustát.

Řešení není zadarmo, ale je levnější než nedělat nic

Jako druhou z cest bych zvolil otevření možnosti získat zvýhodněné (garancí státní ČMZRB) podpořené provozní úvěry (samozřejmě v poměru k velikosti firmy), které by pomohly pokrýt výpadky cash flow u firem. Opět, rychleji je lépe, než se začne v důsledku výpadku příjmů firmami šířit platební neschopnost. Princip portfoliových garancí, který ČMZRB umí využívat, přitom silně sníží riziko, že peníze dostanou i firmy, které je nesplatí.

Samozřejmě, úplně zadarmo by to nebylo. Ale mohlo by to být výrazně levnější než neudělat nic. A mimochodem, právě kvůli hrozbě trablů by měl stát hospodařit obezřetně v dobách dobrých. Pak se nemusí bát v dobách horších svým občanům a firmám pomoci... Ale to je trochu jiný, ač nikoliv malý, problém.

Snahou snížit tlak vyvolaný „šokem“ v podobně světové pandemie, samozřejmě ekonomické problémy nekončí, ale omezení tohoto problému je poměrně snadné a je jen rozhodnutím jednotlivých vlád.

P.S. Samozřejmě, že úspěch podpory záleží na detailech. Státní pomoc je často různými „vykuky“ zneužita. Máme ale štěstí, v minulosti  firmy pana premiéra z času na čas zkoušely peníze státu využít jinak než stát zamýšlel. Toto know-how by dnes mohlo vládě pomoci nastavit programy tak, aby zneužity nebyly.

Zdroj: Reflex.cz, 8.3.2020

Luděk Niedermayer, europoslanec TOP 09

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme