Mám tři velké dluhy, říká ministr zdravotnictví Válek

Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

České zdravotnictví se za čtyři roky s Vlastimilem Válkem v čele muselo vypořádat s posledními covidovými vlnami a dopady pandemie na celý systém. Čelilo také výpadkům léků nebo protestům lékařů. Zároveň si ministr předsevzal provést mnoho klíčových změn celého systému zdravotnictví.

Už na konci loňského roku vláda tvrdila, že se jí daří naplnit 93 procent programového prohlášení. Jak upozornily i Seznam Zprávy, vývoji ve zdravotnictví takový výsledek příliš neodpovídal. Jak se je na tom podle Válka resort nyní, tři měsíce před volbami?

„Mám tři velké dluhy, které mě nesmírně mrzí. Vadí mi, že se nám nepodařilo dotáhnout transformaci hygien a Státního zdravotního ústavu tak, aby z něho vznikl Kochův institut. To, co mně vadí osobně, je, že se nepodařilo prosadit pozměňovací návrh, který se týká možnosti připojištění. Takže si myslím, že jsme to, čeho jsem chtěl dosáhnout, splnili ze 70 procent.“

Ministr by podle svých slov resort rád vedl i po volbách. Věří, že koalice Spolu má šanci uspět a že bitcoinová kauza ji dlouhodobě nepoškodí.

„Bitcoinová kauza je selhání Pavla Blažka. Politik si musí uvědomit, že ve chvíli, kdy se stane vrcholným politikem, je zlatou rybičkou v akváriu a je na něho vidět. A Pavel Blažek byl vrcholným politikem a se rozhodl udělat něco, co bylo podle mého názoru velmi neetické, naivní, možná to bylo hloupé. Ale reagoval tak, jak má správný politik reagovat a skončil,“ uzavřel Válek.

Jak se Česko do budoucna vypořádá se stále rostoucími náklady na péči? A co klíčového čeká ve zdravotnictví na příští vládu?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Pane ministře, jak jste spokojený s tím, čeho jste na ministerstvu dosáhl? Protože když vaše výsledky hodnotí odborníci, tak často nešetří zklamáním i ve smyslu plánů a slibů, které jste vy sám prezentoval, když jste do funkce nastoupil.
Pochopitelně se zdaleka ne všechno podařilo dosáhnout. A pochopitelně nejsem úplně spokojený. Člověk chce vždy dosáhnout daleko víc, koneckonců neznám lékaře, který by byl spokojený, každý lékař chce udělat maximum pro svoje pacienty. A já, i když jsem ministr, jsem pořád lékař, pořád jsem univerzitní profesor.

Nicméně je třeba si uvědomit, že když jsme nastupovali, tak vrcholila delta, jedna z nejvražednějších mutací covidu. A od ledna začal řádit omikron. A já jsem prvního půl roku jsem řešil problém omikronu a k ničemu dalšímu jsem se nebyl schopen dostat. Musel jsem bránit tomu, aby nebylo povinné očkování, musel jsem bránit tomu, aby nebyly lockdowny, což po mně opozice chtěla.

Ale přesto všechno jste sliboval své projekty, plány a vize.
No, bezesporu. A taky jsem většinu z nich zrealizoval.

Hned první programový slib vlády zněl: zahájíme diskuzi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven, zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění. To se nestalo.
To jsme zavedli, dostali jsme to do Sněmovny, bohužel kolegové ze STANu byli proti a neodhlasovali to.

Takže jste to nezavedli.
Je potřeba se ptát těch, co hlasovali proti. Nicméně my jsme udělali kroky, které se odrazily v zákoně 48. Tam jsme udělali velmi razantní krok, že ti, kteří se starají o svoji péči, budou mít daleko větší možnost vybírat z fondu prevence peníze pro sebe nebo pro své rodinné příslušníky.

Navíc jsme udělali změnu týkající se poplatků u lékaře, což s tím souvisí. Udělali jsme změnu, která jasně říká, že poplatky, které nejsou legální, se dají pokutovat, budou muset být zveřejněny. A oba dva tyto kroky jdou tímto směrem, o které se bavíme.

Ale vy sám jste naprosto jednoznačně slíbil doplňkové připojištění, a to není.
Já jsem doplňkové připojištění nachystal, nic nebrání tomu, aby pojišťovny dělaly doplňkové připojištění. Dovolím si upozornit, že jedno doplňkové připojištění je, já ho třeba mám, můžete se dnes pojistit na sociální zdravotní péči. To znamená, my jsme splnili to, co jsme říkali.

Představoval jsem si, že komerční pojišťovny budou v tomto směru daleko aktivnější, ale udělali jsme všechny legislativní změny, které komerčním pojišťovnám umožňují nabízet produkty připojištění.

Pak jsem tady mezi těmi sliby četla například slib monitoringu a správy čekací doby na plánované zákroky, elektronické monitorování volných kapacit pro možnosti registrace u některých specializací lékařů. To také není.
Je, protože to je součást elektronizace zdravotnictví. Dnes tedy už víme, jaké jsou čekací doby na úrovni jednotlivých ORP (ordinace rehabilitační a pohybové péče). Připravujeme velkou tiskovou konferenci na ministerstvu, kde bychom s tím chtěli seznámit občany.

Zákon, který umožňuje elektronizaci zdravotnictví, prošel Sněmovnou před několika málo týdny, takže se samozřejmě jeho konkrétní implementace ještě zdaleka nestihla provést. Ale voličům říkáte: je to.
Samozřejmě, protože to je pravda, my jsme dneska schopni monitorovat, což ministerstvo nebylo nikdy schopno, čekací doby. Jsme schopni říct, jaké jsou čekací doby. A od 1. 1. 2026 budeme toto mít on-line, každý člověk se on-line dozví o tom, jaká je čekací doba.

Protože budou žádanky na jednotlivá vyšetření v elektronické podobě, tím pádem se nejen pojišťovny, ale i pojištěnec, protože o ty tady jde, každý občan České republiky, dozví nejen, jaké jsou čekací doby. Ale bude mít možnost se on-line objednávat na screeningová vyšetření, bude se moct přímo objednávat ke konkrétnímu lékaři, a to všechno bude od 1. 1. součástí elektronizace.

Ale pacienti zatím z toho tak velký užitek asi nemají. Třeba, že by se snáze hledali specialisté, kteří jsou dostupní. Vy už jste mi tady v rozhovorech několikrát sliboval různé systémy, které to zlepší. Ale vždycky, když jsme to prověřovali, tak jsme zjistili, že to nefunguje.
Pacienti z toho mají prospěch. A koneckonců i průzkumy, které zveřejňujete, to říkají: pacienti v České republice jsou s kvalitou primární péče spokojeni jako Švýcaři. Dostupnost péče pro pacienty je v Česku špičková, ukazuje srovnání s Evropskou unií. Zkrátili jsme čekací doby na kyčelní klouby nebo na kolenní klouby s tím stavem, který byl po covidu, téměř na polovinu. Dokonce na třetinu u kyčelních kloubů.

Jak upozorňuje kolega Martin Čaban, nechal jste příští vládě časovanou bombu v podobě hospodaření zdravotních pojišťoven. Protože vláda vám dala za úkol, abyste zajistil vyrovnané hospodaření systému veřejných zdravotního pojištění. Ale to se nestalo. A i letos budou zdravotní pojišťovny v poměrně velkém minusu, ten minus se prohlubuje.
Každý systém má příjmovou stránku a výdajovou stránku. My jsme definovali příjmovou stránku, což přede mnou nikdo neudělal. My jsme udělali zákon o valorizaci úhrad za státní pojištěnce, který jasně definuje příjmy za státní pojištěnce pojišťovnám a nezvýšili jsme zdravotní pojištění. Jasně jsme řekli: toto jsou vaše příjmy, takhle se budou vyvíjet a je na správních radách pojišťoven, které schvalují ty plány, aby tomu zohlednily výdajovou stránku. Pojišťovny měly dva roky na to, aby poslouchaly. A některé to dělají. VZP to dělá velmi aktivně, aby snížila počet nasmlouvaných akutních lůžek, aby řešila porodnice, kde ministerstvo zdravotnictví a hlavně odborné společnosti říkají: vy máte strašně málo porodů, tady by se měla ta porodnice zavřít.

Jsou pojišťovny, které to nedělají a neřeší výdajovou stránku. A není možné v tom systému pořád jenom navyšovat příjmovou stránku. Protože se dělo předtím, než jsem se stal ministrem zdravotnictví, že pojišťovny řekly: chybí nám peníze. A vláda rozhodla o navýšení úhrad za státní pojištěnce. Opakovaně to takto udělala, a tím pádem nás zdravotnictví stálo za posledních osm let o víc než bilion navíc.

Když jste vytvořil podmínky pro to, aby to bylo všechno vyrovnané, proč není?
Já jsem úhradovou vyhlášku udělal vyrovnanou a v úhradové vyhlášce nenavyšuji výdaje tak, jak moji předchůdci.

Nechali jste příští vládě časovanou bombu v podobě hospodaření pojišťoven, nebo ne?
Určitě jsme nenechali časovanou bombu v podobě hospodaření pojišťoven. U nemocnic je dnes rezerva přes 18 miliard.

U nemocnic, nikoliv u zdravotních pojišťoven.
Ale ty peníze jsou pořád v tom systému a je na pojišťovnách, aby ty peníze, které vydávají, vydávaly efektivně.

Loni byly pojišťovny ve ztrátě zhruba 7,5 miliardy korun, letos podle těch zdravotně pojistných plánů to má být necelých 13,5 miliardy korun.
Ale to jsou peníze, které si rozhodly pojišťovny vydat ze svých rezervních fondů a od toho ty rezervní fondy, jsou.

Příští rok je vyčerpají a co bude pak?
Nebudou ty peníze moct vydávat z těch rezervních fondů.

A na co nebudou peníze, na co to dopadne?
Nebudou se platit neobsazená akutní lůžka.

Rezervní fondy jsou zrušeny od 1. 1. 2026 a převedeny do fondů, které mají sloužit k prevenci a k podpoře pacientů, k preventivním prohlídkám, ke screeningům a tak dále. To znamená, pojišťovnám nedojdou peníze určené na léčbu pacientů.

Podle pana profesora Duška z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky porostou náklady zdravotního systému v příštích letech velmi dramaticky vzhledem ke stárnutí obyvatelstva. Kdy zdravotnímu systému dojdou peníze? Kdy se dostaneme na tu hranu, že bude prostě nezbytné zavést nějakou formu spoluúčasti?
Zkusím to nějak jednoduše vysvětlit. Systém připojištění neřeší to, o čem vy mluvíte. Přes systém připojištění v žádném případě nemůže být péče, která je dneska hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Není prostě možné, abyste řekli: dobrý, operace slepého střeva se teď hradí, ale teď se hradit nebude.

Jiná věc je, kolik se objeví nových modifikovaných molekul, které budou sloužit personalizované léčbě. Tady byl případ chlapce Martínka, který měl léčbu, která stála, řekněme, 150 milionů. Pokud se objeví podobné léky pro 20, 30, 100 tisíc občanů ČR, tak se ten systém bude muset začít radikálně měnit.

Bude muset zastat situace, že pojišťovny budou ještě víc dělat to, co teď začaly dělat poslední rok a něco. A to odsmlouvávat akutní lůžka, transformovat je na lůžka následné péče, které potřebuje stárnutí populace, centralizovat péči. A my centralizujeme péči dlouhodobě, vytvořili jsme řadu nových center. A v těch centrech opravdu léčit pacienty tak, aby medicína byla cíleně personalizovaná na pacienta, aby byla optimální z hlediska efektivity, tedy z hlediska nákladů na tu léčbu a výsledku vyléčení. Tyto kroky povedou k tomu, aby byl ten systém udržitelný.

Moje otázka mířila k tomu, jestli to vydržíme bez nějaké formy regulace, bez toho, aby pacienti museli připlácet za tu péči, za tu i základní.
Pacienti nemůžou připlácet za základní péči, protože ta je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Musí ale připlácet za péči, která má smysl a je efektivní. Jako jeden z hlavních bodů volebního programu po volbách máme zákon, který je nachystaný. Chci předložit v Poslanecké sněmovně zákon o vzdělávání lékařů, to je velmi problematický zákon. A zákon o připojištění.

Já se domnívám, že vyšší spoluúčast pacientů, než je v současné, není nutná. Jsem přesvědčený o tom, že spoluúčast pacientů, která je v současné době, se samozřejmě bude zvyšovat tak, jak se budou objevovat výkony, které prostě pojišťovna hradit nebude. Prostě proto, že komise, která o tom rozhoduje, usoudí, že ty výkony nejsou efektivní, ale přesto v systému jsou, jako lehká sádra. (…) Ano, mohou se objevovat poplatky za hotelové služby, které budou nad rámec nějakého hrazení pojišťovny, což se ale dneska děje.

Říkáte, že ten systém je udržitelný. Stačí odstranit neefektivity. Zároveň končíte funkční období v situaci, kdy pojišťovny každý rok v podstatě zdvojnásobují propad oproti zdravotně pojistným plánům. Není v tom rozpor? 
Ale ten systém nekrachuje, je stabilní. Vygeneroval nemocnicím plus ve výši 18 miliard, a to jenom přímo řízeným. Dneska nemáte zdravotnické zařízení, které by hospodařilo se ztrátou. A první bylo potřeba stabilizovat zdravotnická zařízení, aby nehospodařily se ztrátou.

Kdyby si někdo nebyl jistý, kolik svých plánů a projektů jste v ministerské roli splnil, kolik procent byste si dal?
Mám tři velké dluhy, které mě nesmírně mrzí. Vadí mi to, že se nám nepodařilo dotáhnout transformaci hygien a Státního zdravotního ústavu tak, aby z něho vznikl Kochův institut. Tak tam je to minimálně 20 % dolů. To, co mně vadí osobně, je, že se nepodařilo prosadit pozměňovací návrh, na kterém pracoval pan senátor a můj kamarád Roman Kraus, který chystala opravdu velká skupina odborníků a který se týká právě možnosti připojištění. Tam bych si dal 10, 15 procent. Takže myslím si, že jsme splnili to, co jsem chtěl splnit, to, co jsem chtěl dosáhnout ze 70 procent.

Když jsem se vás před rozhovorem ptala, že mě zajímá, co zbude na vašem ministerstvu na příštího ministra, tak jste se na mě tak nechápavě zatvářil, že to přece zbude na vás, protože vy budete i po volbách znovu ministrem zdravotnictví. Vy jste jeden z těch politiků koalice Spolu, co si pořád myslí, že máte šanci sněmovní volby vyhrát?
Já jsem přesvědčený, že máme šanci ty volby vyhrát.

Jak to uděláte?
Přesvědčíme naše voliče, aby nás volili.

Jak chcete lidem vysvětlit vaše úspěchy vládní, když jste to nezvládli doteď?
Zřejmě jsme se na to vysvětlování málo soustředili, budeme se na něj soustředit daleko víc.

Jaký dopad na to bude mít bitcoinová kauza?
Bitcoinová kauza je selhání Pavla Blažka. Politik si musí uvědomit, že ve chvíli, kdy se stane vrcholným politikem, je zlatou rybičkou v akváriu a je na něho vidět. A Pavel Blažek byl vrcholným politikem a Pavel Blažek se rozhodl udělat něco, co bylo podle mého názoru velmi neetické, naivní, možná to bylo hloupé. Já teď hledám nějaké správné slovo, ale určitě to nebylo správné. Reagoval tak, jak má správný politik reagovat, skončil jako ministr, okamžitě skončil na kandidátce koalice Spolu do Poslanecké sněmovny. Ale nikdy nebyl stíhán, není stíhán, není s ním vedeno žádné trestní řízení. Srovnejte si to s jinými politiky, kteří jsou stíháni.

Myslíte, že to pochopí veřejnost? Ldyž vidí, že o tom věděl jiný ministr ve vládě? A jak mají ti lidé rozumět tomu, proč nezasáhl, proč něco neudělal?
Musíme jim to vysvětlit. (…) Jsem přesvědčený, že nás to dlouhodobě nepoškodí. Já jsem třeba o této věci vůbec nic nevěděl, já jsem se to dozvěděl z médií a tak to měla většina ministrů a ministryní vlády České republiky. Jsem přesvědčený o tom, protože vím, jak fungují aparáty ministerstev, že opravdu to, co říká Zbyněk Stanjura, je reálné a opravdu k tomu takhle došlo.

Má TOP 09 jako politická strana ještě nějakou samostatnou budoucnost? Čekalo by se, že se svede souboj o to, kdo nahradí Markétu Pekarovou Adamovou v čele nebo v té pozici, kdo za ni povede kampaň, kdo se stane tím lídrem? Vy jste ale nikoho nenašli.
Takhle to není. Markéta nám oznámila důvody, proč nechce kandidovat. Já jsem byl pověřený tím, abych vystupoval za TOP 09 jako první místopředseda. Nicméně Markéta, protože její zdravotní stav je dobrý, dál plní svoji roli předsedkyně. V této fázi není absolutně čas a prostor na to, abychom se bavili, kdo bude na podzim předsedkyní nebo předsedou TOP 09, kdo bude prvním místopředsedou. Ta debata nastane po volbách, kdy bezesporu vygenerujeme dobré vedení.