26. Mgr. Simeon Popov

38 let, právník, rozhodce, TOP 09

Praxe

od 06/2009 Senior Legal Counsel u Siemens, s.r.o.

od 03/2012 rozhodce u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR rozhodce

od 08/2013 místopředseda představenstva Správa majetkového portfolia Praha 3 a.s.

od 10/2010 zastupitel Městské části Praha 3, předseda klubu zastupitelů TOP 09 Praha 3, člen Výboru pro majetek MČ Praha 3 (do 7/2013)

člen Výboru pro územní rozvoj MČ Praha 3 (do 7/2013)

člen Redakční rady MČ Praha 3

člen celopražské Komise pro legislativu, veřejnou správu a protikorupci

od 10/2013 člen výboru Společenství domu čp. 2770, k.ú. Žižkov

od 07/2011 do 07/2013  místopředseda představenstva Investiční a rozvojová Praha 3 a.s.

Vzdělání

1994-1999 Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, obor právo

Jazykové znalosti

Slovenština - Výborná/rodilý mluvčí, Němčina – Výborná, Angličtina – Pokročilá, Bulharština - Základní/Pasivní, Maďarština - Základní/Pasivní, Ruština - Základní/Pasivní, Makedonština - Základní/Pasivní

Zájmy

rodina, potápění, knihy, kickbox, dobrovolník UNICEF 

Oblasti, které by měly být prioritou v rámci působení v Evropském parlamentu

Vzdělávání – Zaměstnanost

V současné době je v Evropské unii evidováno více než šest milionů nezaměstnaných mladých lidí (do 25 let), což znamená, že každý pátý mladý člověk na trhu práce není schopen najít zaměstnání. Trh práce navíc není schopen dostatečně rychle absorbovat každoroční příliv čerstvých absolventů.

Migrace z třetích zemí

Imigrační politika je v EU rozdrobená a v rukou ji mají ty členské země, které ji posuzují z pohledu svých domácích starostí. Přistěhovalectví se vnímá jako hrozba, jako problém, a to hlavně z toho důvodu, že se nevěnuje náležitá, systematická a unifikovaná pozornost těm částem obyvatelstva, která našla azyl v některé ze zemí EU (legálně i ilegálně), co vede k následné izolaci, vytváření uzavřených komunit, které necítí sounáležitost s hostitelskou zemí, což vede k vnitro-společenským pnutím a vše někdy končí (v poslední době častěji) v násilných demonstracích (Paříž 2008, Londýn 2011 a 2013, Oslo 2010 a 2013, Berlín 2013, Brusel 2010, Athény 2007 a 2009). Neintegrovaní imigranti mají tedy tendenci žít v segregaci, jsou ve srovnání s většinovou společností častěji postiženi nezaměstnaností, chudobou, mají nižší vzdělání a nižší příjem. Důsledky těchto jevů jsou přenášeny na děti imigrantů a segregace se stává problémem i dalších generací. V 50. a 60. letech byli přistěhovalci vítanou levnou pracovní sílou, tj. v letech pováleční obnovy. Od 80. let však nadšení upadá a jednotlivé vlády započali vnímat masivní přistěhovalectví jako problém i z důvodu absence systémovosti, společenského zázemí a jednotných pravidel. 

Čerpání dotací pro ČR

Před rokem České republice hrozilo, že přijde o 30 miliard, nyní je to už 100 miliard Kč z dotací. V rozpočtu se potýká s nedostatkem financí, schodek na rok 2014 je schválen ve výši 112 miliard Kč, ale peníze, které by mohly být čerpány, nás prostě nechávají v „klidu“. Místo toho, aby se pracovalo na zlepšení tragického stavu administrace, tak se hledají zástupné výmluvy a viníci, na které se defenzivně lze odvolávat. Domnívám se, že nejde o nějak složitý a nepřekonatelný problém. Je nutné si pouze stanovit postupy, vše řádně zorganizovat (naplánovat) a určit správné - kompetentní osoby, které by zajistili dosažení stanoveného cíle a zajistili zákonnost a transparentnost postupů.

Komunikace

V roce 2009 se do voleb do Evropského parlamentu účastnilo pouze 28 % voličů. V roce 2014 jich nebude více, možná spíše ještě méně. Záleží rovněž na kandidátech, volební kampani a zvolených tématech. Důvodem je i ta skutečnost, že politika a dění v orgánech EU občany České republiky nezajímají. Nezajímají je i proto, že dostupnost informací je značně omezená, a to pouze ve formě elektronické nebo ve speciálních publikacích, spíše zaměřené na určitou velice specifickou část obyvatelstva. Drtivá většina voličů je spíše pasivním příjemcem informací a zřídka vyhledává nebo si ověřuje pravdivost informací získaných z médií. Od roku 2009 máme v Evropském parlamentu 22 zástupců, bohužel o jejich činnosti, resp. přínosu pro Českou republiku drtivá většina občanů neví vůbec nic. Někteří europoslanci sice mají své webové stránky, to je ovšem zcela nedostačující. Práce (pokud vůbec byla vykonána řádně) prostě někdy nestačí, je nutné ji někdy v jednoduché a srozumitelné formě taky umět prezentovat, pokud možno často a pravidelně.

Rozhovory a komentáře

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme