Nárok na pohřebné měl do konce roku 2007 ten, kdo vypravil pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt na území České republiky, nebo byl pohřeb vypraven v České republice. Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo s účinností od 1. 1. 2008 k úpravě podmínek pro vznik nároku na pohřebné, a to tím způsobem, že nárok vzniká tomu, kdo vypravil pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, za předpokladu, že dítě nebo zesnulý rodič měli trvalý pobyt na území České republiky. Došlo tak k zúžení okruhu oprávněných osob, nikoli však ke zrušení dávky jako takové. Proto nyní navrhujeme její úplné zrušení, neboť se rovněž jedná o sociální dávku netestovanou, tzn. dávku, která náleží bez ohledu na příjmové a majetkové poměry příjemce.
Porodné v současném systému je sociální dávka takzvaně netestovaná. Má na ni nárok každý bez ohledu na to, zda nutně veřejnou podporu potřebuje či nikoliv. Navrhujeme proto změnit systém poskytování porodného jako netestované sociální dávky. Pravomoc rozhodnout o jednorázové pomoci při narození dítěte bude mít rada obce či starosta, který rozhodne dle individuální sociální potřebnosti. Do částky 20 000 tisíc korun přispěje státní rozpočet na takto poskytnutou pomoc 50 %.
Sociální systém, kam spadá i podpora v nezaměstnanosti, nesmí být demotivující a nemá představovat alternativu k pracovitosti. Tato oblast je dnes zneužívána ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Naše návrhy směřují především k možnostem sankcionovat ty, kteří tento systém zneužívají. Každopádně bude zohledněn každý nezaměstnaný, který se bude účastnit rekvalifikačních kursů, odpracuje 20 hodin veřejné služby týdně apod. Náš návrh především znamená jisté omezení této podpory, která nadále nesmí být zneužívána „falešnými nezaměstnanými". Naším cílem je také zamezit dnes zcela běžné tzv. práci na černo, resp. tvrdě ji postihovat.
Více než polovina obyvatel našeho státu je příjemcem sociálních dávek. Naším cílem není provést necitlivé paušální škrty, ale naopak podpořit aktivní život všech rodin a domácností, ať již jde o pečující osobu nebo toho, kdo péči potřebuje, Sociálně potřební musí být dostatečně zabezpečeni. Na druhou stranu ale chceme, aby systém tvrdě postihl neoprávněné vyplácení dávek, na které všichni společně přispíváme ze svých daní.
Naší prioritou je skutečně podpora rodiny, ale zejména takové, která na pomoc nečeká pasivně. Chceme motivovat rodiče k práci, nikoliv k závislosti na sociálních dávkách. Z toho vychází i návrh nahradit přídavky na děti vyšší slevou na dani z příjmů včetně zvýšení daňového bonusu. Zaměstnaní rodiče by tak dostávali dle výše svého příjmu i vyšší částku než doposud z přídavků na děti, jen by tyto peníze dostávali proúčtované při měsíčním zdanění mzdy a nikoliv složitou administrativní cestou prostřednictvím systému dávek státní sociální podpory. Zcela nepochybně se tak zvýší zájem rodičů o práci, byť se bude jednat o zkrácené pracovní úvazky či jinou formu práce.
V loňském roce se na důchody vybralo o 31 miliard Kč méně, než se vyplatilo, takže stát musel z jiných prostředků tuto částku na důchody doplatit, především z vybraných daní. V letošním roce bude propad daleko větší. Tato situace je způsobena nejen celosvětovou hospodářskou krizí, ale i tím, že v loňském roce bylo v ČR přiznáno rekordních 154 861 nových starobních důchodů, z toho však činilo téměř 40 000 důchodů předčasných, což je pro ilustraci dvojnásobek oproti roku 2006. Pro současné důchodce musí být důstojná výše penze zachována. Vzhledem k výše uvedenému propadu mezi vybranými a vyplacenými prostředky na důchody proto navrhujeme pouze v roce 2011 stávající výše důchodů nevalorizovat, v dalších letech však již ano, a mezitím připravit reformu celého důchodového systému. Ta se však nebude týkat současných důchodců, ale ani těch, kterým je cca 50 let a více, bude týkat mladších, ekonomicky aktivních generací. Při neuskutečnění nezbytné penzijní reformy v dohledné době naprosto vážně hrozí zhroucení stávajícího tzv. průběžného systému důchodů.
Že dnes dochází ke zneužívání příspěvku na péči zejména v I. stupni závislosti je víc než zřejmé. Stávající kritéria posuzování sociální i zdravotní situace jsou nastavena tak, že je na stáří pohlíženo jako na nemoc. Lidé tak velmi často pobírají příspěvek na péči jako přilepšení k důchodu bez ohledu na to, zda nějakou sociální službu nakupují či spotřebovávají. Proto navrhujeme příspěvek na péči v I. stupni zrušit a pro II. stupeň závislosti stanovit či zpřísnit kritéria, podle nichž je posuzování prováděno. To, že žadatel o příspěvek často neuvádí, kdo mu bude péči poskytovat, je nemožné a nekontrolovatelné. Domníváme se, že tak jak se rodiče starají o své děti, měly by se i děti alespoň v tom nejnutnějším o své rodiče postarat. To znamená zajistit svým rodičům větší nákup, úklid, doprovod k lékaři apod.
Pokud toho nejsou děti schopny, a nebo nemohou, je třeba toto zajistit prostřednictvím terénních poskytovatelů sociálních služeb, za které je třeba zaplatit. Do roku 2006 (tedy než vstoupil do účinnosti zákon o sociálních službách) tomu tak bylo. A protože se dnes na terénní a ambulantní služby nedostává finančních prostředků, jsme přesvědčeni, že je nutno nastavit jiné parametry posuzování poskytování příspěvku na péči. Jedná se o dávku sociální, proto je také podle našeho názoru k ní třeba přistupovat a ne ji poskytovat těm, kdož mají na svých kontech značné finanční prostředky nebo hospodaří s vlastními nemovitostmi.Konkrétní podmínky posuzování a další parametry neuvádíme, protože to spadá do řešení exekutivy, tedy příslušného ministerstva, které je pověřené technickým řešením.
