Deset důvodů TOP 09 pro církevní restituce

1) Návrh zákona neznamená riziko prolomení Benešových dekretů

Návrh zákona plně respektuje princip, že se nebude vydávat či nahrazovat majetek zabavený před 25. únorem 1948. Napravují se pouze křivdy spáchané v rozhodném období - od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 a vydá se pouze majetek, který patřil do původního církevního majetku a stal se předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. V návrhu zákona je navíc ustanovení, že se nevydávají věci konfiskované na základě Benešových dekretů (§ 8 odst. 1 písm. h) návrhu zákona). Není pravda, že zařazením majetku, který podléhal revizi 1. pozemkové reformy se prolamuje hranice 25. února 1948. V období 1. republiky proběhla první pozemková reforma, ve které byla vyvlastněna i část církevního majetku, avšak za náhradu.  Pro přechod vlastnictví na stát bylo rozhodující až datum, kdy stát pozemky skutečně převzal. U fyzických osob se majetek vyvlastněný bez náhrady podle zákona o revizi první pozemkové reformy vrátil.

Pro vrácení takového majetku platí:
a) stát se musel stát vlastníkem až po 25. února 1948, a
b) církvím za vyvlastněný majetek nebyla vyplacena žádná náhrada.

2) Zákon nezvýhodní církve před všemi ostatními skupinami restituentů.

Na rozdíl od restituentů, kterým byl majetek vrácen už v 90. letech, církve navíc nemohou už 20 let čerpat ze svého majetku žádné výnosy. Jen výnosy z církevních lesů za uplynulou dobu dosáhly miliardových hodnot.
Srovnáme-li nároky podle navrhovaného zákona a zákona o půdě:
- Podle zákona o půdě byly povinnými osobami kromě státu i obce, kraje, právnické osoby soukromého práva i fyzické osoby, podle navrhovaného zákona se vydává pouze majetek státu.
- Podle zákona o půdě se hradilo znehodnocení vydávaného majetku. Podle navrhovaného zákona se znehodnocení nehradí.
- Podle zákona o půdě se poskytovala náhrada za mrtvý a živý inventář, podle navrhovaného zákona se takové náhrady neposkytují.
- Podle zákona o půdě se poskytovaly náhrady v případě, že na původních pozemcích existovaly trvalé porosty, podle navrhovaného zákona se takové náhrady neposkytují.

3) Největším vlastníkem nemovitého majetku se nestane cizí stát Vatikán

Vládní návrh zákona o církevních restitucích se týká celkem 17 církví, z nichž katolickou církev reprezentují Církev římskokatolická a Církev řeckokatolická. Zbylých 15 církví nemá na Vatikán žádnou vazbu. U církví římskokatolické a řeckokatolické má být majetek vrácen farnostem, biskupstvím, řádům, charitám apod. ne Svatému stolci. Restituovaný majetek využijí církve na duchovní, ale také ostatní služby, zejména charitativní, kulturní, společenské, školské v místech, kde působí. Užitek z toho budou mít konkrétní občané Česka, obce i sociální projekty.

4) Rozsah vydávaného majetku je a bude známý

Zákon říká, že se církvím vydá cca 200 tisíc ha naturálně a za 61 tisíc ha dostanou finanční náhradu. Podle zákona se může církvím vrátit pouze majetek, u kterého církev prokáže, že ho vlastnila v období 25. 2. 1948 – 1. 1. 1990. U každé žádosti o vydání bude pozemkový úřad provádět srovnávací sestavení parcel.

5) Finanční náhrady se poskytnou jen za nevydaný majetek církve

Finanční náhrada 59 mld. korun je paušální náhradu za majetek, který se vydávat nebude. Je to majetek, který dnes vlastní obce, kraje, soukromé fyzické a právnické osoby nebo státní subjekty mimo Pozemkový fond a Lesy ČR. Vypočítala se tak, že se od celkové hodnoty původního církevního majetku (134 mld. Kč) odečetla hodnota původního církevního majetku, který může vydat Pozemkový fond a Lesy ČR (75 mld. Kč).

134 mld. Kč – 75 mld. Kč = 59 mld. Kč.

Vládní komise (ministr zemědělství, ministr kultury a ministr financí), nechala údaje o rozsahu historického církevního majetku prověřit. Hodnověrnost databáze jednotlivých položek původního církevního majetku prověřila nezávislá poradenská firma Ernst & Young. Ministerstvo kultury v roce 2011 provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů týkající se rozsahu historického církevního majetku. Výsledky šetření jsou na internetových stránkách Ministerstva kultury.

Konkrétně se vyplatí náhrada za:
Nemocnice Valtice – vlastník Město Valtice
Nemocnice Na Františku – vlastník Hlavní město Praha
Statek Nebušice – vlastník Hlavní město Praha
Zámek Řevnice – vlastník obec Řevnice
Zámek Horní Dunajovice – vlastník obec Horní Dunajovice
Zdravotní středisko Horoměřice – vlastník Středočeský kraj
Střední odborná škola vinařská ve Valticích – vlastník Jihomoravský kraj
Bývalé Arcibiskupské gymnázium v Praze Bubenči – vlastník stát (Ministerstvo vnitra)
Statek Horoměřice – vlastník společnost Agrivep, a. s.

6) Finanční kompenzace není nadhodnocená

Používají se tržní ceny, aby výsledné ocenění představovalo spravedlivou hodnotu majetku, kterým stát církvím v minulosti protiprávně odebral, a se kterým nemohly nakládat a mít z něj užitek. K ocenění majetku původně vlastněného církvemi a náboženskými společnostmi nelze přistupovat stejně jako v případě ocenění podle zákona o půdě. Podle zákona o půdě se v případě, že nebylo možné vydat původní nemovitost, vydávaly náhradní pozemky. Jen ve výjimečných případech se nevydávaly náhradní pozemky a vyplatila se finanční náhrada. V roce 1991, kdy se přijal zákon o půdě, neexistoval trh s půdou a nebylo možné pro finanční náhrady použít tržní ceny. Používaly se úřední ceny podle tehdy platné vyhlášky Ministerstva financí č. 182/1988 Sb. Tato vyhláška je však dnes už 20 let zrušena. Určit finanční náhradu podle předpisu, který neplatí, není možné.

7) Církevní restituce nezvýší zadluženost státu

Za nevydaný majetek bude církvím vyplacena náhrada ve výši 59 mld. Kč. Tuto částka bude stát splácet po dobu 30-ti let ve výši cca 2 miliardy ročně (to jsou necelé dvě tisíciny státního rozpočtu).  Ihned s platností zákona se odblokuje 44 procent historického církevního majetku (v hodnotě 59 mld. Kč), s nímž budou moct nakládat zejména obce ve prospěch svých území.

Výdaje státu na církve na příštích 50 let (v mld. Kč)

V roce 2011 stát podle zákona o hospodářském zabezpečení církví vynaložil na církve cca 1,45 mld. Kč, převážně na platy duchovních. Do roku 2014 však platí Deklarace shody, ve které se církve zavázaly, že nebudou požadovat další peníze na nové duchovní. Po skončení Deklarace shody se tak částka 1,45 mld. Kč zvýší. V rozpočtu na rok 2015 Ministerstvo kultury počítá se sumou 1,7 mld.

Dále hrozí, že na financování státem mohou dosáhnout i další církve, což náklady státu ještě podstatně zvýší. Zákon o majetkovém vyrovnání zákon o hospodářském zabezpečení církví ruší. Majetkové vyrovnání se proto státu z dlouhodobého hlediska vyplatí.

V roce 2007 byla tehdejší sněmovní komisí zadána studie Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické k porovnání státních výdajů na církve a výnosů, o které církve přišly.

Podle této studie vydal v letech 1948 – 2007 stát na církve 60,6 mld. Kč. Církve přišly v této době o výnosy ze svého původního majetku a patronátů, které přešly na stát, za 229,2 mld. Kč. Z toho je roční výnos ze zabraného církevního majetku cca 3 mld. Kč ročně. Celkem činí saldo ve prospěch státu 168,6 mld. Kč

8) Zákon nezmění politické poměry v zemi ani jeho nekonfesní podstatu

V právním státě je nepřípustné nevrátit majetek  komukoliv jen proto, že zastává jiné názory. Zákon nekonfesnost státu podpoří. Dnes stát u 17 církvím z 33 registrovaných církví hradí výdaje na jejich duchovní. Existuje tedy finanční provázanost mezi státem a některými církvemi. Zákon o majetkovém vyrovnání tuto finanční provázanost odbourává. Církve a stát budou vzájemně hospodářsky nezávislé.

9) Stát nebude mít dohled nad církevním majetkem

Je pravda, že za 1. republiky stát vykonával dohled nad církevním majetkem, ale pouze tehdy, když tento majetek dosahoval určité hodnoty. Církve ale zároveň měly určité výhody, např. existovaly tzv. patronáty, tedy závazky většinou měst, zemí či soukromých osob o tom, že budou zajišťovat údržbu určitého kostela a jeho fungování. Rovněž existovala tzv. kongrua, kdy stát dorovnával příjmy duchovních na určitou úroveň. Dnes platná Listina základních práv a svobod stanoví, že stát se nesmí vázat na žádné náboženské vyznání a že církve jsou na státu nezávislé a spravují si své záležitosti nezávisle na státních orgánech. Proto dnes není možné obnovit ani dohled na církevním majetkem ani patronáty, jinak bychom Listinu základních práv a svobod porušovali. Dnes se již nemůžeme vracet do právního stavu, jaký panoval za Josefa II či za 1. republiky.

10) Nezatěžujeme budoucí generace, řešíme nespravedlnost

ČR je nástupcem bývalého československého státu, který církevní majetek v rozporu se svými vlastními zákony zabral. I dnes na tomto majetku hospodaří a čerpá z něho výnosy, které Národohospodářská fakulta VŠE odhadla na cca 3 mld. Kč ročně. Pokud bychom říkali, že vyrovnání zatěžujeme budoucí generace, podobně bychom mohli říct, že je zatěžujeme splátkami za ztráty vytunelovaných bank.

ČSSD prosazuje financování církví z výnosu speciálního veřejnoprávního fondu, spravovaného církvemi, do něhož by se převedl bývalý církevní majetek.

Takové řešení přináší několik problémů:

a) nejasný rozsah majetku spravovaného fondem.
V současné době je vlastníkem historického církevního majetku především stát, ale také obce, kraje nebo osoby soukromého práva.
b) Nejasná správa majetku fondu.
Nikdy nebyl předložen návrh formy správy majetku fondu, podíl jednotlivých církví a náboženských společností při rozhodovacích procesech nebo definice kontrolní role státu při nakládání s kmenovým majetkem fondu.
c) Nejasné rozdělení výnosů/ztrát fondu mezi jednotlivé církve a náboženské společnosti.

Podíl Církve římskokatolické na původním církevním majetku je cca 98 %. Nekatolické církve a náboženské společnosti by tak bez dalších státních dotací nemohly fungovat. Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání oproti tomu samofinancování nekatolických církví a náboženských společností zajišťuje (podíl nekatolických církví a náboženských společností na finanční náhradě dosahuje 20 %).
d) Nemožnost finanční odluky od státu.
Do fondu by se mohla převést pouze část původního církevního majetku. Velká část původního církevního majetku ale dnes patří soukromým osobám a také pozemky, které byly po zestátnění zastavěny, by se nemohly zařadit do jmění fondu. Sporné zůstává zařazení původního církevního majetku, který nyní patří obcím a krajům. Výnosy fondu by proto nebyly schopny zajistit samofinancování církví a náboženských společností. Stát by zřejmě musel činnost církví a náboženských společností dotovat z vlastních peněz, a to zvláště v případě, že by hospodaření fondu bylo v deficitu. To by byl fakticky návrat do stávajícího stavu, kdy jsou duchovní církví a náboženských společností se „zvláštními právy“ placeni státem.
Pokud by stát dorovnával nízké či dokonce záporné výnosy fondu 17 církvím a náboženským společnostem, další církve a náboženských společností by se mohly cítit diskriminovány a mohly by rovněž požadovat financování od státu. Tím by se výdaje státu dál zvýšily.
e) Myšlenku vytvořit fond církve odmítly

Zřízení fondu by bylo v rozporu s vůlí církví a náboženských společností, které o řešení svých majetkových nároků tímto způsobem nežádají. Je velice pravděpodobně, že by se církve a náboženské společnosti začaly domáhat vlastnického práva ke svému historickému majetku soudně.

ŠTÍTKY

Témata:
Církve a občanská společnost, Kultura
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme