Vážený pane řediteli,
Děkuji Vám za Váš dopis, kterým reagujete na můj rozhovor, poskytnutý Českému rozhlasu v pořadu Studio Česko. Názory, které jsem uvedl, mohou možná obsahovat formulační nepřesnosti, nicméně vychází z katastrofální situace v celém lesnicko-dřevařském komplexu, do které jej přivedla celá řada faktorů, z nichž je vliv politiky Lesů ČR naprosto dominantní.
Termín „Lesnicko-dřevařský komplex“ se užívá proto, že výkon práv vlastníka lesa, podnikatelská sféra zajišťující dodávky lesnických prací a sféra zpracovatelů dřeva představují poměrně složitý a vzájemně provázaný řetězec vztahů. Jeho fungování je podmíněno precizní znalostí těchto vztahů, spojené s odbornou znalostí a odbornými zkušenostmi, jak z oblasti lesní výroby, tak oblasti zpracovatelské. Pokud tyto předpoklady u vstupního článku řetězce chybí, výsledkem je celková krize systému, kterou dnes lesnicko-dřevařský komplex prochází.
Podle základní poučky v teorii lesnické politiky je cílem odborného lesnického vzdělání schopnost odhadnout důsledky svého konání na ostatní účastníky procesu. Současná situace však dokladuje, že Lesy ČR tyto důsledky odhadují špatně, nekompetentně nebo se jimi nezabývají. Dokladem toho je i Váš komentář k některým skutečnostem, které jsem ve zmíněném rozhovoru zmínil a proto mi dovolte, abych Vám vysvětlil, proč na svých postojích musím setrvat.
Smlouva o provádění lesnických činností je diskriminační mimo jakoukoliv pochybnost. Péče o vyváženost smlouvy by měla být dána okolností, že jeden z partnerů je státním podnikem a současně soutěžitelem na shodném trhu, jako jeho smluvní partner, kterému je smlouva v podstatě „vnucena“ jako závazný vzor v zadávacím řízení. Tato péče jí však evidentně věnována nebyla. Nejedná se samozřejmě o počet sankcí, ale o jejich výši a odůvodnění.
V mnoha případech se srovnatelnou závažností si Lesy ČR činí nárok na vyšší sankci, než smluvní partner.
Některé sankce nejsou přiměřené závažnosti porušení povinnosti (např. za porušení povinnosti k předložení originálu záruční listiny vystavené bankou ve prospěch Lesů ČR ve lhůtách uvedených ve smlouvě je sankce ve výši odpovídající 30% bankovní záruky, která má být smluvním partnerem poskytnuta k zajištění plnění jeho závazků). Smlouva rovněž obsahuje ustanovení, na základě kterého mohou LČR uplatnit smluvní pokutu za jakékoliv – předem nespecifikované – porušení smlouvy, což je skutečně naprosto nestandardní. I smluvní partner by měl disponovat možnostmi, jak sankcionovat LČR za jejich případné porušení smlouvy (např. nevypracování Projektu, nepotvrzení číselníků, neoznámení změn v dokumentech, apod.), což mu není umožněno, neboť i Lesy ČR mají dle smlouvy řadu povinností, jejichž nedodržení sankcionováno není.
Podobnou nevyváženost obsahuje smlouva i v případě odstoupení, kdy Lesy ČR mají neomezenou škálu možností, jak odstoupit od smlouvy, naproti tomu smluvní partner reálně nemá téměř žádnou možnost se ze smlouvy vyvázat. Možnost odstoupení od smlouvy by měla být dána pro případy podstatného porušení smlouvy, nikoli jako nástroj šikanování smluvního partnera za každé drobné odchýlení se od smlouvy, což smlouva bohužel umožňuje. V obchodním styku mezi dvěma rovnocennými partnery by taková smlouva neměla šanci na uplatnění. Dominantní postavení Lesů ČR na trhu bohužel tento diskriminační přístup umožňuje.
V reakci na nabídkové ceny špatně formulujete moje vyjádření tak, že nabídkové ceny netvoří účastník soutěže. Mohu citovat z doslovného přepisu rozhovoru větu: „ Tady je nutno říci ale, že to nejsou ceny, které si firmy navrhnou, které by je ničily.“ Tedy pro názornost jinými slovy – to, co firmy ničí, nejsou ceny, které si v soutěži samy firmy navrhnou. A mohu pokračovat – jsou to zejména další finanční náklady, které Lesy ČR na zakázku tzv. „navěsí“, ať už to jsou zmíněné bankovní garance, které jistě nejsou zadarmo, Vámi uvedené jistiny, na které si účastník soutěže většinou musí vzít úvěr. V případě stanovení výše jistin zákonem č. 137/2006 Sb. jistě víte, že zákon nestanovuje výši jistiny, ale její limit, který činí max. 2% z výše zakázky. Lesy ČR nejen, že plně využívají maximální výši, ale vylepšují tento nástroj tak, že v případě víceleté zakázky násobí počtem let i maximální výši jistiny. Zákon navíc neuvádí povinnost propadnutí jistiny, protože odstoupení od některých nabídek může být dáno objektivními důvody, což je i případ uchazečů, které se z obavy o existenci přihlásily do soutěže na větší počet jednotek, který nebyly schopny v případě velkého počtu 1. míst ve výsledku, zvládnout. Uchazeč je pak potrestán za to, že na velkém počtu jednotek nabídl nejlepší ceny a Lesy ČR to dokonale využívají. Je to klasický případ zneužití zákona, kdy nástroj, jehož cílem bylo zamezení spekulativní účastí v soutěžích, je použit jako nástroj likvidační.
Jistě víte, že i bankovní garance představují pro partnery Lesů ČR finanční zátěž, protože jsou spojeny s poplatky ve výši běžného úroku z úvěrů a proto také partnera zatěžují stejně.
Právě náklady vyplývající z úroků půjček na jistiny a příslušenství bankovních garancí jsem měl na mysli, když v rozhovoru mluvím o penězích, které nejsou příjmem státního rozpočtu, ale přeléváním do bankovní sféry, protože lesy ČR vnutily svým partnerům bankovní obchod, který je dále oslabuje. Je to nepochybné a Váš komentář k tomuto bodu je i pro mne nepochopitelný, protože z kontextu rozhovoru vyplývá jasně, že se nejedná o hospodářský výsledek Lesů ČR.
Stejně tak interpretujete špatně moje vyjádření ke statistickému indexu. Neříkám přece nikde, že index je stanoven špatně. Říkám však, že nemůže být použit jako jediný nástroj objektivizace cen. V případě surového dříví je cena ovlivněna nejenom náklady na jeho výrobu, vzdáleností ke koncovému odběrateli, strukturou a velikostí odběratelů, podílem vývozu, politickou a ekonomickou situací v importujících zemích, ale také mnoha dalšími vlivy. Matematické stanovení indexu má za následek slévání těchto vlivů do nějak stanoveného průměru, který má omezenou vypovídací schopnost, protože zmíněné vlivy jsou regionálně rozdílné. V některých lokalitách se mohou koncentrovat a v jiných se nemusí projevit vůbec. Paušální uplatnění indexu pak může být pro některou firmu výhodné a pro jinou smrtící. Hodnota indexu může vypovídat o určitých trendech, může být využita v rámci krátkodobých těžebních a obchodních strategií firem, ale v žádném případě není všemocným, jediným a objektivním vyjádření tržní ceny v určitém čase a místě. Proto byla v minulosti změna tohoto indexu využívána zejména jako smluvně zajištěný, startovací impuls k cenovým jednáním, ve kterých LČR hodnotily více faktorů. Hození odpovědnosti a rozhodnutí na ČSÚ připomíná Pilátovo „umytí si“ rukou nad osudem odsouzence, v jehož pozici teď mnoho firem stojí. S odborností, soudností a profesionalitou však nemá nic společného.
Použití indexu ČSÚ se však v rukou Lesů ČR mění v nástroj smrtící. Představuje totiž „perpetum mobile“ na zvyšování ceny, které funguje následovně: uchazeč nabídne v soutěži dobrou cenu a zakázku získá. Lesy ČR ji však prodraží jednak výše uvedenými úroky z garancí, jistin, event. hodnotou propadlých jistin, nesmyslnými pokutami a také „operativními zásahy“ do plnění smluv během roku, které zvyšují dodavateli náklady. Aby se dodavatel vyrovnal s těmito náklady, musí zvednout cenu dříví na výstupu, což se projeví na výši indexu, neboť Lesy ČR jsou poskytovatelem cca 70% respondencí. Lesy ČR pak navýší o hodnotu indexu cenu a kruh se může opakovat. Právě tento moment je hlavní příčinou toho, že dříví ČR je nejdražší v Evropě a na špici světových cen, pily se zavírají a velcí globální zpracovatelé uvažují o přesunu svých kapacit dále na východ.
Indexace v rukou Lesů ČR je tím hlavním likvidačním nástrojem jak pro dodavatele prací, tak pro zpracovatelskou sféru. Hlavně díky tomuto nástroji mohou Lesy ČR vyhlašovat do světa své skvělé hospodářské výsledky, dosahované za cenu rozpadu celého lesnicko-dřevařského komplexu.
K žalobě firmy Less & Forest vím, že lesy ČR jsou žalovány o částku 68 mil. Kč. Vy však také víte, že Less & Forest žaluje pouze jednu malou jednotku, protože komplexní žaloba na celou zakázku by znamenala enormní soudní poplatky. V případě úspěchu napadne firma i ostatní smlouvy a náhrada se pak bude pohybovat ve výši, kterou jsem uvedl. Je nepochybné, že pokud by se indexace ukázala jako neoprávněná a firma Less & Forest měla tuto hodnotu na svých účtech, k vyhlášení insolvence by nikdy nedošlo.
V závěru Vašeho dopisu uvádíte, že pro mne, jako politického reprezentanta státu má být primárním zájmem hájení zájmů státního podniku. K tomu musím sdělit, že primárním cílem vrcholného politického představitele není a nemůže být hájení zájmů jednoho státního podniku, ale hájení zájmů všech občanů. Proto nehodlám hájit zájmy konkrétních podnikatelských subjektů, ani konkrétních státních podniků. Musím však hájit rovnoprávný a fungující systém. V našem ústavním pořádku je garantována rovnost vlastnictví a právo na svobodné podnikání. I prosperující podnikatel je v zájmu státu, protože právě on živí stát svými daněmi. Pokud tedy chování státního podniku přivede celý jeden podnikatelský sektor na pokraj krachu, cítím jako ústavní činitel povinnost pátrat po příčinách krize a veřejně je pojmenovat. Kolaps odvětví je nepochybný, lesnické firmy kumulovaně vykázaly za minulý rok ztrátu ve výši cca 1 mld. Kč, hospodářský výsledek Lesů ČR za stejné období pak činil cca 5,3 mld. Kč. To vše při dominantním postavení Lesů ČR na trhu.
Ve vztahu k mé osobě pak vznášíte podezření, že moje názory mohou pramenit ze soukromých vazeb a dřívějších praktik fungování podniku, kdy, jak vyplývá z kontextu, finanční prostředky byly vyváděny do soukromých firem, a dnes již, bohudík, zůstávají v majetku podniku a státu.
Musím Vás ujistit, že za dobu mého působení u Lesů ČR nedošlo k žádnému neoprávněnému finančních prostředků mezi Lesy ČR a jakýmkoliv privátním subjektem. To však nemohu říci o době Vašeho působení, kdy o některých aktivitách Lesů ČR mám dlouhodobá podezření, dnes již hraničící s jistotou, že k neoprávněnému obohacování některých privátních subjektů na úkor Lesů ČR a tím i státu dochází. Jako příklady mohu uvést např. pokus o koupi pily Javořice za cenu přes 900 mil. Kč, která byla nakonec prodána za cca 40. mil. Kč, stovky milionů Kč, poskytované za právní služby, milionové sponzoringy akcí, které nemají s lesním hospodářstvím a přírodou nic společného, směna obory Radějov, nesoucí jednoznačné znaky korupce a další věci, které obsahuje i kontrolní zjištění NKÚ, který dokonce podal na Lesy ČR trestní oznámení. V této souvislosti nemohu nezmínit poslední veřejnou soutěž vypsanou Lesy ČR na dodávku kopírovacích strojů, která je učebnicovým příkladem soutěže pro předem stanoveného výherce.
Korunou těchto problematických aktivit jsou pak zakázky v oblasti IT, zejména pro firmy Dynn a TIME IMPORT v hodnotě cca 630 mil. Kč, které za tuto cenu, samozřejmě bez výběrového řízení realizují pro Lesy ČR služby systémového integrátora, helpdesku a související IT služby. Odborníci z oblasti IT odhadují hodnotu pořízení služby v řádu jednotlivých milionů Kč, max. desítek milionů a měsíční fakturaci služby za zcela nepřiměřenou, bez ohledu na zbytečnost celé úpravy. Zatímco v době mého působení u Lesů ČR byl celý IT systém provozován za cca 24 mil. Kč ročně, včetně obměn a nákupu hardware i software a tyto náklady činily cca 9 tis. Kč ročně na jeden počítač, jenom jmenované nově pořízené služby zatíží každý počítač částkou cca 66 tis. Kč ročně a po započtení dalších dnešních nákladů na pořízení a obměnu hardware i dalšího software představují roční částku převyšující 100 tis. Kč na jeden počítač!!! Je to suma mimo jakoukoliv realitu, která může být v lepším případě obrovským plýtváním a nekompetentností, v horším pak obrovskou zlodějinou. To říkám s plnou odpovědností a osobní zkušeností, kterou v této věci mám. Na tento stav jsem dokonce písemně upozornil pana ministra zemědělství v lednu tohoto roku. Navýšení těchto zakázek v březnu tohoto roku o dalších cca 243 milionů a opět bez výběrového řízení, stejně tak průběžné přímé přidělování dalších „drobných“ zakázek v celkové hodnotě přesahující dalších 100 milionů Kč těmto firmám je snad už nekomentovatelné.
Nepřísluší mi hodnotit, který článek řízení Lesů ČR bude jednou za tyto věci odpovědný, ale vede mne to k pochybnosti o pravdivosti Vašich slov o tom, jak dnes k úniku finančních prostředků do soukromých firem nedochází.
Vážený pane řediteli, nedoufám, že se mi podařilo vysvětlit argumenty, na kterých stavím moje názory. Ujišťuji Vás však, že jediným mým cílem je stabilizace odvětví, se kterým jsem spojil můj profesní život a jeho osud mi není a nebude lhostejný. Bohužel, toto odvětví stojí na prahu kolapsu a Lesy ČR k tomu, ať vědomě nebo nevědomě silně přispívají. Snad z tohoto stavu neviním ani Vás osobně. Spíše pohlížím na ty, kteří Vás do této funkce, stojící mimo Vaše profesní vzdělání a mimo Vaše předchozí zkušenosti, jmenovali.
S pozdravem
V Praze 19. 10. 2012
