Co nemusíme, neřekneme. TOP 09 je výjimka

6. 2. 2012

Dnes určují, kolik peněz posíláme do státní kasy. Jak štědře ji ale krmili sami? TÝDEN zjišťoval, kolik zákonodárci zaplatili na daních před vstupem do politiky. Kdo z nich šel do politiky pracovat a kdo se chtěl jen finančně zahojit?

V minulém čísle oslovil TÝDEN padesátku nejvýznamnějších tuzemských podnikatelů s otázkou, kolik zaplatili státu na daních. S odkazem na to, že jsou soukromé osoby, odmítli až na dvě výjimky odkrýt karty. Zato si hromadně stěžovali, jak s jejich penězi hospodaří stát, tedy politická garnitura.

Tentokrát se TÝDEN obrátil na ty, kteří daňovou politiku diktují a vybrané peníze poté rozdělují. Který veřejný činitel by si nechal ujít možnost ukázat voličům, že nemá co skrývat? A že si už před vstupem do politiky byl schopen vydělat dost na to, aby ho nikdo nemohl podezírat, že si do parlamentu přišel jen „nahrabat“. Ale šedá je teorie a zelený strom života...

Devět statečných

Anketní otázka zněla jednoduše a pro všechny ministry, poslance i senátory stejně: „Kolik jste vy a vaše firma zaplatili na daních poslední rok před vstupem do politiky?“ A výsledek? Tristní.

Dvě třetiny z téměř tří stovek pohlavárů dotaz úplně ignorovaly. Z těch, kteří se ozvali a před politickou dráhou podnikali, uvedlo konkrétní částku pouze devět (!) statečných. Například ministři Karel Schwarzenberg, Jaromír Drábek (oba TOP 09) a Martin Kuba (ODS), poslanec téže strany Boris Šťastný či senátor ČSSD Jaromír Strnad. Pět dalších své odvody státu alespoň odhadlo, dva přiznali ztrátu a jedenáct zákonodárců buď mlžilo, nebo se proti otázce ohradilo.

Dalo by se dokonce říct, že oč skoupější byli politici na čísla, tím více hýřili výmluvami, proč TÝDNU konkrétní částku neřeknou. „Měl jsem tak malé příjmy, že to ani nestálo za řeč,“ odpověděl například poslanec ČSSD a někdejší hvězda dopravního zpravodajství TV Nova Stanislav Huml, který si v minulosti přivydělával jako poradce. Komunistický poslanec Miroslav Opálka se zase omluvil s tím, že částku z hlavy neví. Slíbil, že se doma podívá, ale pak prý zapomněl. Poslanec ODS Tomáš Úlehla rovnou napsal, že do toho, kolik zaplatil na daních, nikomu nic není. „Nejste přece bulvár, že ne?“ zlobil se poslanec, který je mezi kolegy ve sněmovně znám jako úspěšný podnikatel a majitel restaurací.

Úlehla i někteří další se hájili tím, že veškeré údaje řádně uvedli do daňového formuláře a také do přiznání příjmů a darů, které ústavní činitelé povinně odevzdávají každý rok do parlamentu kvůli možnému střetu zájmů.

Jenže - k daňovým formulářům má přístup pouze daňová správa. A do parlamentních majetkových přiznání, ke kterým se dostane veřejnost, zase mohou napsat prakticky cokoli. Za nepravdivé údaje jim totiž hrozí maximálně pokuta ve výši 50 tisíc korun. A jde jen o přestupek, který se za rok promlčí.

Barák, auto a tučná knížka

Znát majetkové poměry politiků z doby, než se dostali do veřejných funkcí, by přitom umožnilo lepší kontrolu nad tím, zda v politice zázračně nezbohatli. „Problém je v tom, že dnes v majetkových přiznáních politiků chybí vstupní hlášení: ,Mám barák, auto a dva miliony na knížce. A teď mě hlídejte, kolik mi toho v politice přibylo‘,“ vysvětluje David Ondráčka z protikorupční organizace Transparency International. Pro příklady, kdy si politici díky funkci významně přilepšili, přitom není potřeba chodit daleko. Podezření, že profitoval na miliardových zakázkách, o nichž rozhodoval, ze sebe nikdy nesetřásl třeba Aleš Řebíček. Někdejší ministr dopravy za ODS loni koupil za stamiliony fotbalovou Slavii. A také si najednou vzpomněl, že svůj podíl ve firmě Viamont, jež za jeho ministrování získávala zakázky za miliardy, prodal za částku o půl miliardy vyšší, než původně udával.

Politika přinesla pohádkový majetek i expředsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi. Z premiérského křesla se sice musel poroučet kvůli tomu, že nedokázal věrohodně doložit zdroj peněz na koupi bytu. Pak ale ukázal geniální čich na obchod s akciemi a podezřelou transakcí vydělal na nákupu a prodeji cenných papírů společnosti Moravia Energo odhadem 90 milionů korun.

Karel je transparentní

Důvodů, proč na otázku TÝDNE zareagovalo tak málo zákonodárců, může být více. Možná se obávali závisti voličů, možná kontextu, v jakém se jejich údaje objeví. Vyloučit ale nelze ani to, že jejich mlčení či mlžení souvisí s praxí daňových úniků. Faktem totiž je, že zatajování či zkreslování příjmů je v Česku poměrně běžným jevem. Otevřenost a transparentnost přitom měly v programu snad všechny politické strany.

Transparentní předsedaPrávě na nich založily celou svoji předvolební kampaň Věci veřejné. Vlajková loď jejich programu, protikorupční strategie, slibuje mimo jiné beztrestnost za šíření informací z registru majetkových přiznání politiků, jejich zpřístupnění na stránkách ministerstva vnitra či změnu zákona o svobodném přístupu k informacím tak, aby se občan dostal i k takzvaným obchodním tajemstvím týkajícím se hospodaření s veřejnými rozpočty. Ze třiadvaceti zástupců VV ve vysoké politice přitom na dotaz reagovali pouze tři véčkaři, z toho konkrétní částku uvedl jen poslanec Josef Novotný. Ostatní včetně faktického lídra strany Víta Bárty, který před ministrováním v resortu dopravy vlastnil bezpečnostní agenturu ABL s ročním obratem přes 736 milionů korun, nechali dotaz bez povšimnutí.

Proklamovaných zásad vlastní strany se nijak dogmaticky nedrží ani sociální demokraté. Ti sice neustále mluví o nezbytnosti zákona o prokazování původu majetku, jim samým se ale do příjmového „striptýzu“ příliš nechce. Z 55 poslanců jich na dotaz zareagovalo pouhých devět, z toho ovšem osm s tím, že se jich dotaz coby zaměstnanců netýká. A jediný odvážný socialistický poslanec - podnikatel Josef Smýkal odpověděl vskutku šalamounsky: „Výše zaplacených daní vždy odpovídala aktuálnímu stavu mých podnikatelských aktivit.“

Jeho stranický kolega z horní komory parlamentu Miroslav Krejča si zase - v rozporu se stranickým programem - povzdychl nad výší daní a stranickým nepsaným heslem „čím víc vyděláš, tím víc zaplatíš“. „Trestat daňově za úsilí nad rámec běžného standardu není korektní a je hlavně dosti demotivující. Extrémně by to mohlo vést k tomu, že všichni budeme chtít být dobře placenými řadovými zaměstnanci nejlépe ve veřejném sektoru. A to by nebylo moc dobré,“ zoufá si kapitalistický socialista Krejča.

Naopak asi nejvíce transparentně - v duchu svého partajního hesla a billboardů s rentgenově prozářeným předsedou - reagovali politici TOP 09. Na otázku TÝDNE zareagovala více než polovina oslovených zástupců strany včetně předsedy Karla Schwarzenberga, tedy nejvíce ze všech partají. Poslanec Jiří Oliva třeba v obsáhlém výčtu do koruny doložil všechny své odvody včetně daně z nemovitostí, DPH či silniční daně. A poslanec téže strany Jan Farský spolu s nezařazeným Michalem Doktorem dokonce dodali podrobný rozpis svých daňových odvodů, i když nepodnikali.

Co na vás chystáme

Na vlastní daně si většina zákonodárců posvítit nenechá, daně jako takové ale milují a čarují s nimi podle momentální nálady. A v době ekonomické krize, kdy vláda hledá každou korunu navíc, je pole působnosti opět otevřené. Koaliční kabinet ODS, TOP 09 a VV sice odmítá zvyšovat přímé daně, peníze pro státní kasu ale z našich kapes dostane jinak. Loni z nás třeba politici vytáhli čtyři miliardy navíc jen díky takzvané jednorázové povodňové stokoruně.

Od Nového roku nyní také vzrostla nižší sazba DPH z 10 na 14 procent, za rok se má sjednotit na 17,5 procenta, ale je více než pravděpodobné, že to nakonec bude procent 19, ne-li dokonce ještě více. A zatímco v sazbách dalších daní by měl být letos už nejspíše klid, do budoucna ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) plánuje velké změny. „Pro roky 2013 a 2014 určitý mix daňových opatření navrhovat budu,“ přiznává.

Jak platí daně čeští politici

Na anketní otázku: „Kolik Jste vy a vaše firma zaplatili na daních poslední rok před vstupem do politiky?" odpověděli takto:

TOP 09

Podnikali a sdělili výši daně

Karel Schwanzerberg, ministr zahraničí (TOP 09)

Po odečtení uplatnitelné daňové ztráty (ve výši 5 199 233 Kč) od základu daně podle paragrafu 16 zákona o dani z příjmu jsem za rok 2010 zaplatil 140 100 Kč.

Jan Horník, senátor TOP 09

Jsem v politice od roku 1990 dodnes. S drobným podnikáním jsem začal již před rokem 1989. Daně jsem samozřejmě platil a platím, zaměstnával jsem až pět zaměstnanců, za něž jsem pravidelně odváděl zdravotní a sociální pojištění. Platil jsem v řádech desetitisíců korun. Lišilo se to rok od roku, dokonce jsem se snad dostal i do minusu, protože jsem hodně investoval. Protože jsem ale mimo domov, nejsem bohužel schopen přesnou informaci o platbě daní poskytnout.

Jiří Oliva, poslanec TOP 09

Před vstupem do politiky (rok 2009) jsem byl zaměstnancem České zemědělské univerzity jako pedagog a vedle toho jsem provozoval firmu na lesnické a ekonomické poradenství Oleaconsult, s. r. o., kde jsem jediným společníkem. Celkem moje maličkost vyprodukovala a odvedla státu 398 773 Kč na všech daních. Oleaconsult, s. r. o., zaplatila 299 653 Kč. Já osobně jsem zaplatil daň z příjmu 99 120 Kč.

Petr Gazdík, poslanec TOP 09

Spoluvlastním s kamarádem firmu, on zkoušel prodávat dřevo a já mu pomáhal. Vaše otázka se mě ale netýká. Nikdy jsem z té firmy neměl ani korunu, firma nikdy nebyla v zisku a dnes je prakticky mrtvá.

Jiří Skalický, poslanec TOP 09

Poslední rok před vstupem do sněmovny (2009) jsem byl v zaměstnaneckém poměru. Nicméně jsem využíval OSVČ jako vedlejší činnost. Základ daně z této činnosti byl 10 190 Kč a tato částka byla zdaněna jako součást daňového přiznání za příslušné období. Také jsem vlastnil minoritní podíl ve společnosti Prevedig, s. r. o., který jsem prodal v roce 2010. A společnost za dané období odvedla daň ve výši 403 tisíc Kč.

Jaromír Drábek, ministr práce (TOP 09)

Za rok 2009 jsem zaplatil daň z příjmu fyzických osob ve výši 107 955 Kč.

Podnikali, odpověděli, ale výši daně nesdělili

Jitka Chalánková, poslankyně TOP 09

Už několik let jsem podávala přiznání o střetu zájmu. Zde je vše vždy poctivě vyčísleno.

Jiří Besser, poslanec TOP 09

Jako podnikatel figuroval v živnostenském rejstříku až do srpna 2010, tedy přibližně do doby, kdy se stal ministrem kultury. Kromě toho vyšlo před Vánocemi najevo, že měl podíl ve společnosti Comoros Group, jejímž prostřednictvím koupil byt na Floridě. Protože ho neuvedl v majetkovém přiznání, musel pryč z vlády.

Lucie Nekvasilová, Iva Vokurková

Týden, 6. 2. 2012, Rubrika: Aktuálně, str. 16

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jiří Besser, Jaromír Drábek, Petr Gazdík, Jan Horník, Jitka Chalánková, Jiří Oliva, Karel Schwarzenberg, Jiří Skalický
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme