Za necelé dva týdny budou poslanci hlasovat, zda vydají k trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše v dotačním případu Čapí hnízdo a předsedu Sněmovny Tomia Okamuru v kauze předvolebních plakátů hnutí. Mandátový a imunitní výbor doporučil jejich nevydání. Podle místopředsedy výboru Michala Zuny je to ale špatně. Sněmovna by podle něj neměla bránit soudní moci.
Mandátový a imunitní výbor nedoporučil vydat ke stíhání premiéra Andreje Babiše ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru. Vy jste s tímto závěrem nesouhlasil a označil jste to za „vychýlení rovnosti před zákonem“. Můžete to více přiblížit?
V případě Andreje Babiše se celý případ točí kolem hospodářské kriminality. Nejde o nějaký politický výrok. Už několik měsíců, možná let, to označuje za politický proces. Zároveň jedním z argumentů vládní koalice je, že už se to táhne příliš dlouho, což pro mě není vůbec důvod.
Když se nějaký případ táhne dlouho, není to ideální, na druhou stranu je to známka toho, že se využívají všechny možné opravné prostředky a právo na spravedlivý rozsudek se využívá v maximální možné míře. Navíc tím, že ho nevydají, to prodlouží o 3,5 roku.
A to vychýlení je v tom, že pokud jakýkoliv občan v České republice bude páchat hospodářskou kriminalitu, žádnou imunitu nikdy mít nebude.
Když říkáte, že se to prodlouží o 3,5 roku, je to proto, že imunita končí s mandátem?
Je to tak.
Měly by o obou případech rozhodovat soudy?
Určitě. Poslanci a poslankyně nejsou ti, kteří rozhodují o vině nebo nevině. Ale ta debata se k tomu strašně stáčí. Někteří poslanci hovoří jako obhájci a řeší ten případ místo soudů. Naše role je jenom posoudit, zda žádost o vydání k trestnímu stíhání splňuje parametry.
Narážíte na koaliční poslance?
Ano, narážím na koaliční poslance, kteří to vzali jako lidový soud, kdy si řekli: za tohle by nikdo neměl být trestaný, a proto ho nevydáme.
V případu Andreje Babiše odvolací Vrchní soud v Praze loni v létě zavázal městský soud, aby jej na základě důkazů uznal vinným. Není to tedy zásah do jeho rozhodování?
Je to zásah. My jako moc zákonodárná stojíme vedle moci soudní, případně výkonné. Poslanec je Ústavou chráněn imunitou, ale z mého pohledu pro úplně jiné případy. Samozřejmě za to, co se řekne na plénu, by nikdo stíhaný být neměl, s tím souhlasím. Ale institut imunity vnímám tak, aby opoziční menšina nebyla pod politickým tlakem.
Ovšem pokud běží trestní řízení, v němž jsou po několik let využívány různé opravné prostředky, což je v souladu se stávající legislativou, neměli bychom bránit tomu, aby soudní moc pracovala dál a dosáhla finálního rozsudku.
A u Tomia Okamury?
Někteří tvrdí, že to je ukázka politického procesu, protože je stíhán za politický názor. Já si to rozhodně nemyslím. Je stíhán za to, jak vyobrazil předvolební kampaň. Je podezření, že spáchal konkrétní přečin – podněcování nenávisti vůči skupině osob. Pro mě je tento případ úplně ukázkový, že by jej měl rozhodovat soud.
Nevolám po trestu, ale myslím, že bychom měli mít nějakým precedentem nastavenou hranici svobody slova, co je přípustné. Tím, jak politika i společnost hrubnou, by ta linie měla být jasně vymezená.
Často se říká, že politici jsou politiky 24/7, a že to tedy není jen o tom, co řeknou na plénu, ale co řeknou i v médiích, na sociálních sítích, na veřejných shromážděních. Ale právě proto, že politik má možnost hovořit s výraznějším dopadem, o to větší by si měl dávat pozor na to, co říká.
Pokud takovou věc někdo řekne v restauraci, někdo na něj podá trestní oznámení a soud ho odsoudí, je to vychýlení rovnosti. Protože říká to samé, co ten politik.
Tedy za vás to nesplňuje to, kvůli čemu politik imunitu má?
Nesplňuje. Navíc případ Tomia Okamury se netýká jen jednoho plakátu s černochem, ale i druhého plakátu s romskými dětmi. A na tom nic politického není.
Jaký signál to vysílá společnosti?
Je to nevhodná zpráva vůči společnosti, že v případě, že by takové činy spáchali oni, tak by si nesli následky svého rozhodnutí, kdežto politici nikoliv.
Předsedkyně výboru Helena Válková zdůvodnila své hlasování proti vydání premiéra a předsedy ANO tím, že nemá důvěru, že se s tím soudy vypořádají, aby rozhodnutí bylo v souladu s trestním řádem. Co na to říkáte?
Bylo to hodně nešťastné vyjádření a mně to bylo i dost nepříjemné, protože jsme na tiskové konferenci stáli vedle sebe. Vyplývá to z dohody, že jako grémium výboru vystupujeme společně.
Ohradil jsem se vůči tomu, protože nejsem přesvědčen o tom, že bychom neměli nezávislou justici a že by postupovala podle svého politického zadání nebo dokonce smýšlení, to v žádném případě.
A nemůže takové zpochybňování justice vyvolat nedůvěru veřejnosti v soudy?
Samozřejmě, že vyvolá. Ve chvíli, kdy takto vysoce postavený politik, předsedkyně mandátového a imunitního výboru, bývalá ministryně spravedlnosti, řekne, že má pochyby ohledně nezávislosti justice, tak to bezpochyby má dopad na mínění společnosti.
Hlasování bylo tajné. Je to dobře?
Já jsem jej nepodpořil, ale nepovažuji to v případě mandátového a imunitního výboru za něco zásadního, protože je neveřejný. Takže chápu paní předsedkyni, že nechtěla, aby v průběhu jednání docházelo k případnému vynášení o tom, kdo a jak hlasoval.
Hlasoval někdo z členů výboru u Andreje Babiše jinak než u Tomia Okamury?
Nechci něco říkat z neveřejného jednání, ale jednoduchá nápověda: opravdu tam nebylo nic překvapivého.
Sněmovní plénum bude o soudní žádosti rozhodovat pravděpodobně na mimořádné schůzi 5. března. Očekáváte stejný výsledek?
Očekávám, že pokud někdo z vládní koalice nebude nemocný, bude tam pevných 108 hlasů. A že se tím upevní vládní koalice.
A vím, že jsou Motoristé ve Sněmovně nově, ale i tak by si měli dávat pozor na to, co říkají. A neříkat, že jako občané by hlasovali pro vydání, ale jako poslanci budou hlasovat pro nevydání, jak to uvedl pan poslanec Krejčí v televizi.
Myslíte si, že to vztahy uvnitř koalice opravdu upevní? Předseda ANO už tolik nebude potřebovat své dva koaliční partnery.
Upevní to ten večer, myslím, že ten večírek bude fajn. Ale vystřízlivění bude pro SPD a Motoristy bolavé, protože Andrej Babiš bude mít 3,5 roku v podstatě volné ruce. A s největší pravděpodobností vládu začne řídit.
Očekáváte, že premiér provede ve vládním kabinetu personální změny?
Nemyslím si, že by měl v plánu dělat čistky. Ale myslím si, že dá najevo, že polovinu ministerstev bude řídit on.
Spolupracuje opoziční křídlo podle vás dostatečně? Zaznívá kritika, že se strany v opozici málo koordinují, protože debatují nad tím, který lídr by ji měl vést.
Já to tak necítím. Myslím si, že v hodnotových věcech opozice táhne za jeden provaz. Pak jsou body, kde můžeme vystupovat odlišně, viděli jsme to třeba u stavebního zákona, kde ODS zaujala smířlivější postoj a my jsme naopak kritizovali spoustu aspektů.
Jaká témata chcete jako TOP 09 prosazovat? A je i něco, na čem se shodnete s vládní koalicí?
Prvním bodem je rozpočtová odpovědnost, to znamená nenavyšovat schodky, blížit se k vyrovnanému rozpočtu. Na tom se s vládní koalicí v žádném případě neshodujeme.
Další důležitou věcí jsou pro nás výdaje na obranu. Už před válkou jsme říkali, že je potřeba zajistit bezpečnost. Na prvním místě vnější, pak vnitřní. Vnější hrozby jsou reálné a vysoké, ostatně Rusko nás označuje jako nepřátelskou zemi. Dokonce jsme měli to „privilegium“, že se Spojenými státy jsme byly první dvě země, které byly označeny jako nepřátelské.
O jaké jde hrozby?
Existují reálné hybridní útoky, ať už to byly Vrbětice, nebo depo Klíčov. Ale i po celé Evropě existuje ze strany Ruska vůči Evropě princip institucionalizované migrace. To znamená, že dovážejí nelegální migranty z Blízkého východu, z Afriky, na hranici s Finskem nebo Polskem. Dobře vědí, že větší množství nelegálních migrantů způsobuje pnutí ve společnosti.
Není tajemstvím, že ruští představitelé nahlas říkají, že chtějí obnovit svou sféru vlivu na hranice, kde byli před rokem '89.
Rusko každých pár let napadne nějakou sousední zemi. Země svobodného světa se na to musí připravit a nepřehlížet to. A je potřeba vydávat dostatečné prostředky na obranu, na odstrašení, protože na Rusko platí jen hrubá síla, ať už v rovině vojenské, nebo ekonomické.
Jak se tedy díváte na škrty v rozpočtu pro oblasti obrany a bezpečnosti?
To je skutečnost hodná zásadní kritiky. Když to spojím s prioritami TOP 09, říkáme, že chceme dlouhodobě, výhledově vynakládat 5 % HDP na obranu. Takže pokud se teď vracíme zpátky, je to krok špatným směrem.
Země, které jsou Rusku blíže – Finsko, Polsko nebo všechny tři pobaltské země – vynakládají mezi 4 a 6 procenty už dnes. Protože mají Rusko za humny a odstrašení vnímají jako existenční.
Když říkáte, že se vracíme zpátky, bude moci Česko splnit závazek výdajů na obranu vůči NATO?
Dvě procenta jsou stávající závazek, pak je ten výhledový 3,5 plus 1,5 %. Nejen, že bychom už měli plnit 2 %, což se za rok 2025 podaří, ale také se začít přibližovat těm novým cílům. A pokud nyní ubereme 20 miliard…
Není to jen o tom čísle, ale i o dalších závazcích, které vůči NATO máme. A bez finančních prostředků je nesplníme.
Neohrozí snížení rozpočtu armádní nákupy?
V rozpočtu tyto konkrétní údaje chybí. A pan ministr nesmí mluvit. Takže jsem jen pochytil, že se některé akvizice odloží o rok či o dva. Ale to neznamená, že odložíte i dodání o rok, protože mezitím ta zbrojovka může nabrat jiné zakázky. A poptávka je v tuhle chvíli obrovská. Dodávka tak může být třeba o tři roky později, což je zásadní.
Převzato z: Alžběta Šimková, Publico, 20. 2. 2026
