Premiér Andrej Babiš je přesvědčený, že marže u některých benzinových pump jsou přemrštěné. Distributoři pohonných hmot zneužívání situace na trhu odmítají. „Problém postupuje, klesá přeprava ropy ropovodem TAL, takže musíme řešit další kroky,“ odůvodňuje člen rozpočtového výboru Jan Hrnčíř. „Opatření jsou předčasná. Ceny zatím ještě nemají ani regulatorní účinek a spotřeba pohonných hmot stoupá,“ oponuje místopředseda hospodářského výboru Michal Kučera.
Měla by vláda zastropovat marže obchodníků s pohonnými hmotami?
Zastropování marží na čerpacích stanicích je opatření, které je v tuto chvíli zbytečné a plošné. Sami vidíme, že jsou cenové rozdíly na čerpacích stanicích, ovšem výše marží, jak udávají sami prodejci, je v řádech korun. To znamená, že v tuto chvíli lze najít čerpací stanice, kde je možno tankovat levněji, jinde dráž, třeba na dálnicích, což může vést k tomu, že spotřebitel může cíleně čerpat u stanic, které mají ceny nižší.
Pane Kučero, vítáte rozhodnutí vlády o uvolnění 100 tisíc tun ropy z nouzových zásob?
Považuji to za vyloženě předčasné. Je to půjčka pro rafinérské společnosti, aby měly dostatek na výrobu. Měly by to pak vrátit.
Stát se v tuto chvíli naopak musí připravovat na to, že krize může být hlubší, můžeme být ve větších problémech, mohou skutečně nastat problémy s dodávkami ropy a na tu chvíli musí stát mít dostatečné zásoby.
V tuto chvíli se neprojevují výpadky v dodávkách pohonných hmot – pokud ano, tak jsou čistě z logistického, dopravního hlediska. Naopak můžeme sledovat, že ceny zatím ještě nemají ani regulatorní účinek a spotřeba pohonných hmot naopak stoupá. To znamená, že automobilisté a dopravci čerpají více pohonných hmot, než čerpali třeba v minulém období. Takže mně ta opatření skutečně přijdou velmi předčasná.
V pondělí se premiér Andrej Babiš sešel s hlavními distributory pohonných hmot. Podle toho, co říkal na tiskové konferenci, jim sdělil pohled vlády na situaci. K čemu ta schůzka byla? Čemu pomůže?
Vítám, že vláda situaci konečně začala řešit. Chtěli jsme, aby přišla s nějakým plánem a jednoznačně informovala, jaká je situace a co se bude dít.
Co bylo účelem schůzky? Řeknu to trošku s nadsázkou: když se sešlo pět největších dodavatelů na trhu a jednali o cenách, tak zbystří všichni z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ale věřím, že se tam premiér informoval, jaká je situace a že ceny na čerpacích stanicích nejsou tím zásadním, protože cena ropy je tvořena velkoobchodními cenami na jednotlivých burzách, třeba v Rotterdamu.
Zvládá současná vláda ropnou krizi lépe, než předchozí vláda Petra Fialy, když byl nedostatek paliv po začátku ruské invaze na Ukrajinu?
Kdybych chtěl být jízlivý, tak bych kolegům ukázal jejich rady a jejich tweety, které měli před čtyřmi lety v dobách, kdy jsme měli nedostatek pohonných hmot a energií kvůli ruské agresi na Ukrajinu. Jejich rady byly velmi jasné, ale teď současná vláda vidí, že řešit tuto situaci není skutečně jednoduchého.
Situace byla tehdy možná ještě horší, protože se nejednalo jenom o ropu, ale i o plyn. A připomenu, že jsme v té době zdědili prázdné plynové zásobníky po Karlu Havlíčkovi. Navíc ta doba byla složitější, protože jsme tehdy byli stoprocentně závislí na dodávkách ruské ropy.
Ministerstvo financí připraví varianty pro případné snížení spotřební daně. Původní plán opoziční ODS vláda odmítla, teď ale změnila názor a podobné opatření připravuje. Proč?
V tuto chvíli by vláda měla jednat s kritickými ohroženými sektory a jim nabídnout pomoc. Plošná opatření nedávají podle mě smysl.
Hlavní problém je nafta. Její spotřební daň je nižší než u benzinu, a to výrazně a dlouhodobě, abychom podporovali obory, které jsou na naftě závislé, jako je zemědělství, dopravci a tak dále.
Snížení ceny o 1,50 korun se v té ceně výrazně neprojeví. Takže stát přijde o příjem do rozpočtu, což si na rozdíl třeba od Německa nemůže dovolit. Plošné financování proto v tuto chvíli není na stole.
Převzato z: Pro a proti, Lukáš Matoška, 31. 3. 2026 (kráceno)
