Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? „Chorvatsko vyvinulo velké úsilí v oblasti nezávislosti na ruském plynu, založilo vlastní LNG terminál na ostrově Krk,“ říká předseda senátního Výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer v rozhovoru pro Radiožurnál.
Bavili jste se také o energetice. V jakém smyslu?
Mě zajímalo, jak si na tom Chorvatsko stojí z hlediska dodávek energetiky. Česká republika, a tady je potřeba vládě vyslovit velkou pochvalu, se dokázala odstřihnout nejenom od dodávek jaderného paliva, ale i plynu nebo ropy, které pocházejí z Ruska. Také Chorvatsko v tomto smyslu dělalo velké úsilí, založilo vlastní LNG terminál na ostrově Krk a zároveň tento terminál teď navyšuje kapacitu razantním způsobem.
Dospěli jsme k závěru, že toto úsilí má smysl, ale že se do něj musí zapojit všechny státy regionu, například Maďarsko nebo Slovensko. A tady je vidět, že bychom měli opravdu táhnout všichni za jeden provaz.
Česká republika nabídla Slovensku řešení s dodávkami plynu. Na tu nabídku Bratislava dvakrát nezareagovala. A jsou tady i další možnosti pro Slovensko, například ze severu. Je potřeba, abychom si uvědomili, že platit Rusku za energii dnes znamená, že si platíme za válku, která míří už i proti nám.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si v neděli telefonovala s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Americký prezident sice hodlal tento týden ukončit rozhovory o zvýšení dovozních cel, nakonec datum opět posunul na začátek srpna. Cílem EU zůstává dosažení obchodní dohody se Spojenými státy. Zatím ale vyjednavači nedosáhli žádného průlomu. Jaká je v této otázce chorvatská pozice?
To vám neumím říct, o tom jsme ani nevedli řeči a nechtěl bych zdržovat nějakými obecnostmi.
A česká pozice?
Ty zprávy od vyjednavačů vyznívají různým způsobem a já mám za to, že se tady začíná evropské stanovisko štěpit na ty, kteří říkají, už toho bylo dost, pojďme přijmout nějaká razantnější opatření. A na ty, kteří říkají, nehoří, netřeba příliš rychle reagovat. Toho by mohla naopak zneužít protistrana.
To se dnes láme. Když jsem o tom mluvil před časem s komisařem Šefčovičem, tak na mě působil jako člověk, který dobře ví, do jak složitých jednání jde, je na ně připraven, má obrovskou zkušenost v jednání se Spojenými státy americkými, a přesto bylo složité říci, co by bylo nejlepší, jak postupovat. Tady je potřeba opravdu dát hlavy dohromady.
Dotkli jste se třeba jednání Trump - Zelenskyj, kdy americký prezident potvrdil zbrojní dodávky Ukrajině, které měly být původně pozastaveny?
Dnes jsme o tom nemluvili, ale mluvili jsme o potřebě posilování obranyschopnosti našich zemí. Mě totiž zaujalo, že nejen, že se Chorvatsko postavilo jednoznačně za těch pět procent (HDP na obranu, pozn. red.) v Haagu jako ostatní státy aliance, ale že minulý měsíc už vláda v Chorvatsku začala jednat o zavedení povinné služby pro obranu státu v délce dvou měsíců.
Tady mě zajímalo, jak je to daleko, jestli už ten návrh je v parlamentu a jak se okolo toho vede veřejná diskuse. Ta věc totiž má i svoji českou kapitolu. My bychom si totiž měli položit otázku, v jaké formě a jakým způsobem bychom měli pozvat občany ČR, aby se zapojili.
Ne každý musí chodit rovnou v uniformě, ale například při obraně kritické infrastruktury nebo při zabezpečování některých základních funkcí státu pro případ krize. Tady je obrovský prostor a musíme do toho občany více umět vtáhnout.
Měla by smysl taková dvouměsíční služba? Máme aktivní zálohy, nestačí to?
Když se podíváme na počty, tak ty současné počty ani aktivních záloh nedostačují, ani těch vojáků z povolání. Těch máme také nedostatek. Ostatně ten personální nedostatek je společným jmenovatelem toho, čeho se nám nedostává právě při plnění cílů výstavby.
A tady mluvím o cílech výstavby z roku 2021, které jsme na sebe přijali, a nyní jsou nové ze summitu v Haagu. Teď v roce 2025 mluvíme o obrovském navýšení, takže z toho se nevylžeme. Je potřeba, abychom dělali mnohem víc. A to říkám s vědomím toho, že vláda ČR podnikla řadu kroků k tomu, aby tu situaci napravila, ale zdaleka to nestačí.
Jaké jsou vztahy Spojených států směrem k Česku a Chorvatsku? A jak pokročilo vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy? Celý rozhovor s předsedou bezpečnostního výboru a senátora za TOP 09 Pavla Fischera si můžete poslechnout v úvodu článku.
