Vláda začala určovat nejvyšší ceny pohonných hmot. Zastropovala marže distributorů a snížila spotřební daň na naftu. Ceny ropy mezitím začaly prudce klesat, trhy totiž reagují na oznámené příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Podle europoslance Tomáše Kubína měla vládní opatření smysl, protože bylo potřeba situaci uklidňovat. „Efekt je malý. Uvidíme, co se bude dít dál,“ komentuje situaci v Pro a proti europoslanec Luděk Niedermayer.
Jak se z Evropského parlamentu díváte na opatření české vlády proti zdražování pohonných hmot? Pomůžou?
Myslím si, že pan kolega to vyjádřil docela jasně, že to mělo jistě politickou linii, kdy vláda chtěla ukázat, že něco udělá. Ta opatření jsou technicky velmi sporná, na to poukazují také provozovatelé pump. Efekt mají malý. Ale uvidíme, co se bude dít v dalších dnech, protože to dnešní uklidnění situace je bezesporu velmi vítané, ale jediné, co je v dnešním světě jisté, je jeho velká nejistota.
A myslím si, že tento krok by nás neměl odvádět od toho, že bychom se měli snažit intenzivně snižovat naši závislost na dovozu fosilních paliv, tedy ropy a zemního plynu. Evropské unii se to relativně daří, České republice už poněkud méně.
Pane Niedermayere, není v první den, kdy ten cenový strop vešel v platnost, předčasné hodnotit, zda vláda postupuje správně a zda výpočty ministerstva financí jsou správné?
Jistě, to dnešní uklidnění situace neznamená, že situace zase nebude eskalovat. Může docházet k hrozbě růstu cen paliv. Na druhou stranu jsem překvapen, že se mluví o maržích, protože to je vlastně nastavení nejvyšší ceny. Já jsem v prvních hodinách zaznamenal, že ano, podařilo se snížit cenu na dálnicích, kde ale většina běžných řidičů netankuje – zároveň ale některé čerpací stanice mimo dálnice zvýšily své ceny.
To máte něčím podložené?
Ráno jsem se díval na internetové zpravodajství někdy kolem osmé hodiny.
Technologie stropu, myslím si, zároveň dostává pod tlak malé čerpací stanice v trochu odlehlých regionech, které mají logicky menší poptávku po naftě a benzinu, protože tam žije méně lidí. Oni tedy potřebují nutně vyšší marže kvůli tomu, aby měli nějakou ekonomiku svého fungování. Zároveň tyto stanice, které jsou třeba dál od rafinérií, můžou být zatížené vyšší cenou za dopravu těchto paliv z rafinérií. Čili je to prostě sporné.
A to, že někdo správně vynásobil čísla, neznamená, že ekonomicky dává tato regulace velký smysl. Tím vůbec nechci říct, že je to jednoduché.
Jak vnímáte to, že zatím každá členská země Evropské unie reaguje na zdražování pohonných hmot „po svém“, tedy že jsou v Unii hodně rozdílné přístupy, nikoliv jeden společný postup?
Já to úplně nevítám. Navíc si myslím, že to jde proti tomu, jak odpovědný eurokomisař Dan Jørgensen komunikoval se svými protějšky v členských zemích, když je, tuším, 30. března vyzval k tomu, aby snížili spotřebu fosilních paliv a strategicky reagovali na tuto krizi.
Protože když některé vlády takzvaně byly hodné na své občany a zadotovaly to tím, že snížily například daň na naftu nebo benzin, tak dostaly ostatní země pod tlak. Čili nebylo to z mého pohledu úplně šťastné.
Pane Niedermayere, není logické, že každá evropská země reaguje na to zdražování pohonných hmot po svém, protože každá má trochu odlišný energetický mix?
To mi úplně smysl nedává, protože opatření, která jsem viděl, se týkala paliv u čerpacích stanic. Třeba Itálie má velký problém, protože její energetika je závislá na zemním plynu – tak tam se spotřební daň neplatí. Připadá mi, že toto je v konceptu určité formy ekonomického populismu.
Je ale třeba říct, že ona tomu úplně nepomáhá ani konstrukce, jakým je palivo u pump zdaněno – myslím tím kombinaci fixní spotřební daně a daně z přidané hodnoty. Protože během té inflační epizody v řadě zemí výrazně klesla reálná hodnota spotřební daně. A to znamená, že vlastně došlo k výraznému reálnému poklesu cen nafty a benzinu a teď je o to větší tento nárůst.
Kdyby konstrukce té daně byla inteligentnější a obsahovala jistý stabilizační efekt – například že když je cena ropy nízká, tak spotřební daň roste, a když je vysoká, tak naopak automaticky klesá – tak by reakce mohla být koordinovaná a ekonomicky smysluplnější.
Jak europoslanci vnímají výrok Donalda Trumpa, který před uzavřením příměří s Íránem pohrozil, že zničí celou íránskou civilizaci? Proč si oba myslí, že by se Česko mělo zbavit závislosti na dovozu fosilních paliv? A jakým způsobem by to mělo udělat?
Převzato z: Lukáš Matoška, Pro a proti, 8. 4. 2026 (kráceno)
