Jedním z hlavních politických témat náměstka primátora a exministra Jiřího Pospíšila je ochrana zvířat. Vadí mu nízké tresty. Stejně tak je pro snížení trestní odpovědnosti, a to na 14 let. Více popsal v rozhovoru pro pořad Napřímo na TN Live.
Pospíšil prohlásil, že i když bude na smrtelné posteli své politické kariéry, tak jedné věci se bude vždy věnovat, a to ochraně zvířat. „Teď podporuji petici za přísnější tresty. Děkuji autorům té petice, už má 130 tisíc podpisů, a je to strašně důležité, protože my jsme sice zpřísnili zákony, máme trest až šest let, ale bohužel většinou české soudy dávají relativně nízké tresty i za brutální týrání zvířat a často ti pachatelé končí podmínkou," upozornil Pospíšil.
Autorem petice Žádáme vyšší tresty za týrání zvířat je Petr Sokolík. Sice neobsahuje přesné návrhy výše trestů, jak je ale v popisu uvedeno, autoři chtějí peticí ukázat, kolika lidem není chování tyranů lhostejné, a požadují maximální tresty.
Pospíšil dále řekl, že podmínky jsou v těchto kauzách demotivující a že se objednal u nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, u které chce apelovat na to, aby státní zástupci navrhovali vyšší tresty.
„Připadá mi, že někteří představitelé policie, státního zastupitelství, ale obecně i justice nevnímají tu míru společenské nebezpečnosti, kterou týrání podle mého názoru má mít. Že to považujeme za okrajovou trestnou činnost. Dneska na týrání nahlížíme jinak než třeba před deseti dvaceti lety. Ale nemám pocit, že ten jiný pohled společnosti se promítl do rozhodování české justice," vyložil.
Pospíšil by také chtěl, aby se hranice trestní odpovědnosti v Česku snížila na 14 let. Před téměř 20 lety to navrhoval i jako ministr spravedlnosti, tehdy ještě jako člen ODS.
„Bohužel jsme svědky často naprosto ohavných brutálních trestných činů i u mladých lidí. U lidí, kteří jsou si vědomi toho, že páchají něco zcela mimořádně společensky nebezpečného a zavrženíhodného. A přesto jim ten trest není možné uložit ani třeba v polovině té sankce," vysvětlil svůj postoj.
Dodal, že tuto trestní hranici má většina zemí Evropské unie, stejná platila i v první československé republice. „I mladý člověk se má obávat toho, že když spáchá něco brutálně závažného, tak že mu hrozí žalář a že to nebude pouze o nějakém opatření typu umístění do ústavu. Takže já jsem příznivcem, ale fakt jen u té nejzávažnější formy činnosti, ne že někdo ukradne peněženku a půjde si ve 14 letech sednout do basy," upřesnil.
Převzato z: Napřímo, 6. 5. 2025
