Tisíce Srbů se přišly v pondělí rozloučit s bývalým velitelem bosenskosrbských vojsk Ratkem Mladićem, odsouzeným za válečné zločiny. Eurokomisařka pro rozšíření EU kvůli tomu zrušila plánovanou cestu do Srbska. „Musíme Srbsku nabídnout důvěryhodnou perspektivu,“ míní europoslanec z frakce Patriotů Antonín Staněk (Motoristé). „Není možné, aby Unie jen tak přihlížela,“ namítá v pořadu Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Ondřej Kolář.
Pane Koláři, měly by se přístupové rozhovory s Bělehradem přerušit kvůli glorifikaci masového válečného vraha, anebo by Evropa měla umět i takové lapsy týkající se historie ustát a hledět raději do budoucnosti?
Samozřejmě je potřeba, aby Evropská unie uměla hledět do budoucnosti. Na druhou stranu není možné, aby Evropská unie jen tak přihlížela a tolerovala to, že někdo glorifikuje válečné zločince, kteří byli odsouzeni mezinárodním soudem v Haagu.
V případě Srbska bohužel nejde jen o tento jeden případ glorifikace Ratka Mladiće, ale v poslední době se nahromadilo několik věcí, kvůli kterým si myslím, že by Evropská unie měla opravdu zaujmout velmi jasný a zřetelný postoj, kterým dá Srbsku najevo, že by o kandidátský status také mohlo přijít. Jsou věci, které zkrátka přihlížet nelze.
Když už se bavíme o té glorifikaci válečných zločinců, tak je potřeba k tomu přidat i incidenty, které se odehrály v Lipsku. Je prokázáno, že pachatelé hybridních útoků na německou infrastrukturu následně našli útočiště v Srbsku. Je potřeba připomenout, že v Srbsku jsou výcvikové tábory, kde jsou velmi aktivní Rusové.
Srbsko zkrátka úplně dobře nehraje roli země, která by byla schopna chápat, že Evropská unie stojí na nějakých principech. Ani že by bylo tyto principy ochotno přijmout.
Pane Koláři, zazněl velmi silný argument, že by Evropská unie měla měřit stejným metrem. Není to v podstatě argument proti tomu současnému postoji Evropy? Vyzval jste k tomu, aby Evropská komise zaujala jednoznačný postoj. Je, nebo není ten postoj jednoznačný, když António Costa a Ursula von der Leyenová označí průběh Mladićova pohřbu za politováníhodný?
Je potřeba se podívat na to, jakým způsobem se k tomu ti nejvyšší představitelé Evropské unie postavili. Napřed to jejich vyjádření bylo neurčité. A až potom, řekl bych trochu pod tlakem okolností, uznali, že je to opravdu politováníhodné, když se nejvyšší státní představitelé Srbska účastní tohoto pohřbu, když říkají, že se mezinárodní společenství zachovalo k Ratku Mladićovi nefér a tak podobně.
Slovo politováníhodné není v diplomatické řeči nejsilnější argument. Možná by to odsouzení mohlo být silnější?
To je právě ono. Já si myslím, že to odsouzení by mělo být silnější, že by Srbsku opravdu mělo být ze strany Evropské unie dáno jasně, zřetelně a srozumitelně najevo – opusťme prosím toto zvláštní ptydepe, kdy vyjádření jsou neurčitá a vypadá to, že to hrajeme na všechny strany, anebo nevíme, jak se k tomu postavit.
Srbsko je kandidátská země, stejně jako jeho okolní státy na Balkáně. Srbsko ale je země, která se velmi aktivně snaží rozbíjet integritu svých okolních států. Je to stát bývalé Jugoslávie.
Když se podíváme třeba do Bosny, kterou mám na starosti jako zpravodaj, tam má Srbsko své trojské koně v podobě politiků, kteří jsou aktivní v Srbské republice a mají velmi zřetelné separatistické tendence. Když se podíváme do Černé hory, je to to samé. Kolega Staněk tady zmínil Kosovo a tak dále.
Srbsko se opravdu nechová jako stát, kterému by šlo o integritu Balkánu a o společný postup jednotlivých zemí bývalé Jugoslávie do Evropské unie. Z toho důvodu si myslím, že by Evropská unie měla upustit od nejednoznačných vyjádření a říct Srbsku: Vyberte si, jestli chcete být v Evropské unii, anebo jestli chcete být mimo ni. My umíme žít s obojím.
Převzato z: Lucie Vopálenská, Pro a proti, 9. 9. 2026 (kráceno)
