Pavel Kounovský je expert na bezpečnostní technologie a místopředseda krajské organizace TOP 09 v Libereckém kraji. Více než 30 let se věnuje elektronickým bezpečnostním systémům a prevenci kriminality, spolupracuje s obcemi i městy, školí a připravuje speciální projekty. Zabývá se zjednodušováním komunikace se státem, snižováním administrativy pro podnikatele a ochranou zvířat. Je podruhé ženatý a má dvě dospělé děti.
Co vás motivovalo ke vstupu do politiky a ke kandidatuře do Poslanecké sněmovny za TOP 09?
Na úplném začátku byla snaha něco změnit v našem městě. Když jsem hledal pravicovou proevropskou stranu s nezpochybnitelným demokratickým směrováním, TOPka byla jasná volba. Významným argumentem byla také osoba Karla Schwarzenberga. Nejprve jsem ani nepomyslel na kandidaturu někam výš než do městského zastupitelstva. To se začalo měnit postupně poté, když jsem byl zvolen do výkonného výboru strany a do předsednictva. Současně jsem společně s manželkou a dalšími kolegy inicioval občanskou petici „Za změnu zákonů pro kočku“, kterou později přijal a označil jako důvodnou jak petiční výbor Sněmovny, tak petiční výbor Senátu.
Jaký problém České republiky vnímáte jako nejpalčivější a co s tím chcete dělat?
Česká republika je zaplavena dezinformacemi, na jejich základě se rozšiřuje nedůvěra občanů ve stát a jeho instituce. Boj s dezinformacemi je velice obtížný, pokud nechceme narušit svobodu vyjadřování.
Přesuneme se teď ze Sněmovny do vašeho domovského Libereckého kraje. Čím by mohl být inspirací pro zbytek republiky?
Zmiňoval jsem své aktivity v oblasti ochrany zvířat, tak bych rád zmínil, že Liberecký kraj by mohl inspirovat ostatní například dotačním programem pro města a obce, kterým přispívá na kastrace opuštěných koček. Soukromé útulky jsou přeplněné a města a obce dost často tvrdí, že nemají prostředky na jeho řešení. Takový dotační program tak významně pomáhá.
Když se řekne „můj kraj“, co se vám vybaví?
Vybaví se mi sklo, textil, Bezděz, Ralsko, Ještěd. Nebo Máchův kraj, Český ráj, Lužické hory a Jizerské hory. Liberecký kraj je neuvěřitelně pestrý, mám tu mnoho oblíbených míst. Třeba Jizerskohorské bučiny zapsané na seznamu UNESCO, cyklotrasy v bývalém vojenském prostoru Ralsko, hráz rybníka Břehyně s úchvatným výhledem na Bezděz, Hruboskalsko, Holanské rybníky, tajemný Vlhošť.
Co by o vás řekli blízcí, kdyby byli úplně upřímní?
Kdyby moji blízcí měli být úplně upřímní, tak by asi řekli, že moje odhady času nebývají úplně spolehlivé.
Kdy jste naposledy změnil názor a na co?
V zásadních věcech, jako je například politické směrování naší země, názory neměním. V běžných záležitostech si ale nemyslím, že mám „patent na rozum“, a pokud jsou argumenty přesvědčivé a podložené fakty, nemám problém přehodnotit svůj pohled na věc.
Jaká informace o vás by mohla čtenáře překvapit?
Někoho možná už překvapilo mé angažmá v pomoci opuštěným kočkám, respektive útulkům. To vyplývá z mého zájmu o přírodu obecně a z toho, že s tímto velmi konkrétním tématem přišla má manželka. Rád s ní v této věci spolupracuji, protože tady vnímám významnou legislativní mezeru a alarmující situaci v útulcích.
Jaká událost za posledních 100 let ovlivnila podle vás dnešek úplně nejvíce?
Podle mého názoru to byly dvě události. Uchopení moci komunisty v roce 1948. A pak to byla samozřejmě sametová revoluce.
Tiskové oddělení TOP 09
