Vláda hodlá zrušit eurocentra, která v krajích poskytují občanům informace o Evropské unii a výhodách plynoucích z našeho členství. „Zapadá to do konceptu kulturních válek, kdy vláda útočí na Brusel, neziskové organizace nebo veřejnoprávní média. Zejména menší koaliční partneři tak chtějí udělat radost svým voličům a premiér jim to toleruje,“ hodnotí v Interview Plus europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer.
Podle premiéra Andreje Babiše se tímto krokem ušetří okolo deseti milionů korun ročně.
„Ta částka je pro státní rozpočet absolutně zanedbatelná a vzhledem k tomu, jaké jsou naše znalosti o Evropské unii, tak bychom zde měli spíš notně přidat,“ namítá dlouholetý europoslanec.
Připojuje vlastní zkušenost z debat na středních školách, kde se setkává s tím, že studenti nejenže vědí málo o fungování Unie, ale i českého státu – jak vznikají zákony nebo jaké jsou pravomoci vlády nebo parlamentu.
Z celé sedmadvacítky právě Češi vnímají Evropskou unii nejméně pozitivně. „V průzkumech vychází, že máme velmi rádi tu abstraktní myšlenku i konkrétní peníze a výhody, které nám to přináší, ale nemáme rádi samotnou instituci a její fungování,“ doplňuje ekonom.
Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha zdůvodnila zrušení eurocenter tím, že se pro Česko v Unii proměnily obsahové priority, relevance i pozice. Podle Niedermayera ale jde jen o konstatování faktu, že vše se mění, ne však důvod pro zrušení center.
„Je logické, že vláda ten krok udělala. Jedna z koaličních stran má v programu z Unie odejít, druhá ji chce reformovat způsobem, který je neproveditelný a občané ho nechtějí, a Babiš ji torpéduje kdykoli se stane něco, co mu nevyhovuje,“ glosuje.
Niedermayer přiznává, že od svých přátel z byznysu i politiky občas dostává nálepku eurohujera, zatímco oni sami se označují za hlas rozumu.
„Ale to, co oni považují za střed, je obvykle fakticky euroskepticismus. A to třeba vedlo k tomu, že David Cameron jako politický kalkul vyvolal hlasování o brexitu, který pak Velkou Británii dostal do desetileté krize,“ tvrdí.
Sám patří k velkým zastáncům přijetí eura, které je v Česku široce odmítané, přestože jinak jde o jeden z nejpopulárnějších unijních projektů.
„Největší paradox je, že chápeme důležitost společného trhu, který nám přináší víc než všechny dotace, ovšem společný trh je pevně spojený se vznikem eura. Jedno bez druhého by nevzniklo,“ upozorňuje.
Pro politiky je navíc pohodlné říkat, že v Unii rozhodují jacísi úředníci a oni s tím nemají nic společného.
„Politikům se sem tam hodí ten Brusel nakopnout. To se dělá ve všech členských zemích, ale nesmí to zajít příliš daleko. A my se pohybujeme na hraně, kdy už to hodně daleko je. A jednou z obětí je naše ekonomika, jejíž fungování komplikuje náš odpor k euru. Obrazně řečeno nám vysává peníze z peněženek,“ tvrdí.
Poslechněte si celý rozhovor europoslance Luďka Niedermayera o přístupu vlády Andreje Babiše k Evropské unii.
Převzato z: Petr Vizina, Interview Plus, 20. 8. 2026
