Niedermayer: Nemůžeme si dovolit nemít euro

Pane Niedermayere, vzhledem k tomu, co jste teď slyšel: Pořád máte za to, že přijetí eura by pro Česko bylo jednoznačně výhodné?
Argumenty, které pan kolega řekl, by stálo za to rozebrat jeden po druhém. Dopustil se řady nepřesností. Nicméně můj názor je jasný a konzistentní delší dobu – pro Českou republiku je to naše neeuro čím dál tím dražší a myslím si, že si ho nemůžeme dovolit. Stojí nás spoustu peněz, snižuje náš potenciál pro růst.

Mimochodem byly odhady, které činily centrální banky a ekonomové, kteří se zabývali tím, jaký může mít přínos přijetí eura – třeba v případě Slovenska se mluvilo o odhadu kolem 0,5 až 0,7 procentního bodu růstu ročně.

Jiné odhady fungovaly přes navýšení zahraničního obchodu, který má přímý průsak do růstu. Čili říká, že tímto dosáhneme vyššího růstu, vyšší stability. Ale hlavně finančně a s ohledem na to, že tato vláda bude dále zřejmě velmi razantně navyšovat dluhy, to neeuro představuje příliš velké finanční zatížení, na které, obrazně řečeno, nemáme.

Stabilní koruna

Pane Niedermayere, není argument, že koruna v uplynulých desetiletích byla stabilnější než euro, argumentem pro zachování vlastní měny?
Já nevím, jak pan kolega tu stabilitu měří, ale v jedné věci bych s ním souhlasil. Volba měnového režimu určitě není to, co je nejdůležitější faktor, který rozhoduje o prosperitě. To, jestli ekonomika roste, záleží na tom, jaké jsou podmínky pro podnikání, jakým způsobem funguje a hospodaří stát, jakým způsobem je regulován, či spíše méně regulován pracovní trh. Euro je opravdu jenom jedna část do té mozaiky.

Bavme se o tom, co jsou ty přímé faktory, které české euro ovlivňují. Především je to, že máme výrazně vyšší úrokové sazby. Když jsem propočítal, kolik za dnešních podmínek české neeuro stojí každou domácnost, tak každá na české neeuro doplácí zhruba 10 500 korun ročně. To je jenom velmi malá část nákladu spojeného s neeurem, protože to je to, o kolik více zaplatí náš stát za financování dluhu. K tomu musíme přečíst takzvané transakční náklady.

V okamžiku, kdy náš občan jede do ciziny, velmi pravděpodobně bude čelit nějakým transakčním nákladům, pokud si nezařídí dobrý bankovní systém, který mu ty náklady sníží. Obvyklá platba, kterou při platbě platební kartou spojenou s českým účtem zaplatíte při cestě do eurozóny, činí čtyři procenta. V případě, pokud budete měnit koruny na eurové bankovky, to bude samozřejmě ještě vyšší.

A to je jenom zlomek nákladů, které nesou podniky. Jsou to náklady na transakce a na zajištění. Čili ten náklad je opravdu příliš velký a můj názor je, že naše země na to dnes prostě nemá.

Zadlužená eurozóna

Tady se neshodujete s premiérem Andrejem Babišem, který si na vyšší úrokové sazby, které stanovuje Česká národní banka, stěžuje. Pane Niedermayere, nejsou náhodou nižší úrokové sazby v eurozóně způsobené právě vyšší zadlužeností řady velkých evropských ekonomik a tedy tím, aby obsluha dluhu pro ně nebyla tak drahá?
Pan kolega ukázal, že vůbec nechápe, co je úkolem centrální banky, co je zákonný mandát centrální banky nejenom v České republice, ale i v eurozóně. Není to péče o to, aby stát snadno splácel svoje dluhy, ale je to zajištění cenové stability. A centrální banka...

A nehraje tedy vůbec žádnou roli, jak je zadlužená třeba Francie? Jak je zadlužené Řecko a další země?
Toto nesmí hrát žádnou roli. A mimochodem v případě, kdy by to hrálo roli, tak by to pouze vedlo k zvětšení těchto problémů. Já mluvím – což zřejmě pan kolega nechápe – o dlouhodobých sazbách na dlouhodobé státní výpůjčky. Porovnávám desetileté vládní výpůjčky, což je úroková sazba, kterou nestanoví a kterou jenom velmi vzdáleně ovlivňuje centrální banka. Je to úroková sazba, která vzniká na trhu poptávkou a nabídkou, hodnocením rizika.

Naše země bohužel už poměrně velmi dlouhou dobu má díky tomu, že nepřijala euro, výrazně vyšší rizikovou prémii, což nám zdražuje státní dluh.

Pokud pan poslanec umí ušetřit těch 50, 60 nebo 70 miliard, které navíc platíme za správu státního dluhu kvůli tomu, že jsme nepřijali euro, tak budu hrozně rád. Ale zároveň je dobré se podívat do ekonomiky. Firmy utíkají z vysokých úrokových sazeb tím, že si půjčují v eurech, a tím vytváří v ekonomice kurzové riziko a samozřejmě snižují účinnost měnové politiky.

Jak se na přijetí eura dívají čeští exportéři? Znamenalo by přijetí eura ztrátu svrchovanosti? A jak se k přijetí eura staví Češi? Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer byl hostem pořadu Pro a proti.