Dnes se rozjely těžké stavební stroje a začaly s dostavbou dálnice D8. Poslední úsek vedený přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří začal už před pěti lety, ale jen na části trasy. Na nejsevernějších zhruba 5 kilometrech stále chyběla povolení, která po sérii soudních sporů musel stavební úřad koncem loňského roku znovu vydat. A na druhém telefonu je profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostřední Univerzity Karlovy v Praze, dobrý den.
Dobrý den.
Proti této variantě stavby dálnice D8 měli výhrady ekologičtí aktivisté, kteří dlouho její dokončení blokovali. Existovaly ale podle vás z hlediska dopadu na životní prostředí lepší možnosti řešení?
Já jsem přesvědčen, že existovaly a pan Lehovec a stejně tak před malou chvilkou na jiném interview šéf konstruktérů z Ředitelství silnic a dálnic konstatovali, že vlastně tohle to je všechno odstraňování starých chyb. A že tedy se obecně připouští, že ty chyby se staly. Já jsem přesvědčen o tom, že jedna z největších chyb, která byla v minulosti, právě byl ten nedostatek dialogu a nedostatek respektu ze strany, ze strany projektantů a ze strany investorů k těm názorům, které navrhovaly trochu něco jiného.
A co tedy jiného by bylo z vašeho hlediska optimálnější? A nebyly by to skutečně dražší varianty, jak říkal pan Lehovec?
No tak především úplně na začátku byla navrhována poněkud jiná trasa celá. A ta se nikdy, nikdy jaksi nezvážila ve vší, ve vší vážnosti. Ta šla trošičku jiným způsobem, právě ne tak exponovaným územím toho Českého středohoří. Takže tady to začíná, pak jsou samozřejmě různé detaily. Já nejsem schopen posoudit, jestli skutečně měl teďko pravdu pan Lehovec, když říkal, že ty tunely jsou 10 krát dražší, než že je, než je stavba ve volné krajině. Možná to platí někde, kde prostě bychom srovnali tunel a normálně silnici na rovině, kde se nemusí dělat nějaké složité terénní úpravy a kde se nemusí stavět veliké mosty, ale já jsem přesvědčen, že ani v těch detailech, když už teda pomineme to základní rozhodnutí, že ani v těch detailech nebylo dost diskuze, a že tohle to je ten, ten základní problém.
A jak se může na životním prostředí podepsat dostavba této trasy? Představuje nějaké zásadní ohrožení?
Tak je zřejmé, že utrpí, utrpí zejména chráněná příroda unikátního území, kterým je České středohoří, a to nejenom z českého pohledu, ale z pohledu evropského. A jestliže tedy nebude, nebude tam nějaký ten větší tunel, tak je zřejmé, že tady ta příroda, to životní prostředí utrpí. Ale tady v tomto případě si myslím, že mluvíme zejména teda o přírodě.
Na druhou stranu jsme slyšeli, že na těch objízdných silnicích umírají lidé, obce trápí hluk, zplodiny z aut, čili také ničí částečně životní prostředí. Nebude tedy lepší, když tedy dospěly události takhle daleko, tu stavbu co nejrychleji dokončit?
Tak to si myslím, že rozhodně ano, že teď v tuto chvíli už je potřeba to opravdu dodělat. Ale zase ten pán z toho Ředitelství silnic a dálnic upozornil na to, že pořád ještě existuje nevyřešených celá řada, možná desítky, nějakých dalších žalob a podobně. Takže ono opravdu ti úředníci se tedy vyznamenali mnohokrát, že tedy.
No možná, možná, promiňte, ti ekologičtí aktivisté, pokud se snažili neustále podávat nějaká odvolání.
Tak ono to je totiž tak, že jestliže oni od začátku něco tvrdili, a nebylo jaksi dbáno jejich, jejich hlasu a byli v podstatě silově zatlačeni, no tak oni se s tím prostě nesmířili a neustále opakovali ty své, ty své argumenty. No a není prostě divu, že, že zkrátka občas se jim podařilo přesvědčit úředníky o tom, že, že to, co namítají, je pravda. Protože.
Omlouvám se, omlouvám se, že vás musím přerušit. Děkuji mockrát, tolik profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Díky a na shledanou.
Děkuji také, na shledanou.
Český rozhlas - Rádio Česko, 7. 5. 2012
