Jiří Pospíšil patří k výrazným osobnostem české politiky a práva. Během více než dvaceti let své kariéry působil jako ministr spravedlnosti ve třech vládách nebo jako europoslanec. Na pražském magistrátu působil do letošního roku jako náměstek pro kulturu. Je dlouholetým členem správní rady Musea Kampa a byl spolupracovníkem mecenášky Medy Mládkové. Výrazně se angažuje v ochraně zvířat a boji proti jejich týrání.
Kandidujete znovu, politika vás neodradila? Co vás motivuje v ní zůstat?
Neodradila. Kdybych měl odejít pokaždé, když je to těžké, nebyl bych v politice nikdy. Mě ale politika nikdy nelákala jako hra nebo nástroj moci. Vždy pro mě byla službou a odpovědností. Věřím, že i v dnešní době může politik reprezentovat slušnost, právní stát a západní hodnoty. A právě kvůli těmto hodnotám – a vlastně takovému odkazu Karla Schwarzenberga, který do politiky vnesl noblesu, pokoru a charakter – jsem se rozhodl znovu kandidovat.
Co považujete za svůj dosavadní nejlepší počin?
Za nejzásadnější považuji prosazení nového občanského zákoníku, na kterém jsem pracoval jako ministr spravedlnosti. Byl to největší legislativní projekt.
Čemu se chcete v následujícím volebním období věnovat?
Chci prosazovat zákony na obranu demokracie – reagující na rostoucí hrozbu dezinformací, extremismu a návrat lidí spojených s totalitní minulostí do veřejných funkcí. Důležité je pro mě také téma práv zvířat. Proto dlouhodobě prosazuji legislativu na jejich ochranu, ať už jde o konec dlouhodobého uvazování psů, zpřísnění trestů za množírny nebo dění na jatkách.
Proč se právě vy máte znovu stát poslancem?
Protože nabízím zkušenost, pevné hodnoty a konkrétní výsledky. Věřím, že politika může být slušná a profesionální zároveň. Umím se domluvit, hledat kompromisy, ale v klíčových hodnotových otázkách nikdy neslevuji. Vím, jak fungují instituce, jak tvořit zákony, i jak budovat důvěru veřejnosti.
Co by o vás řekli blízcí, kdyby byli úplně upřímní?
Určitě by řekli, že jsem tvrdohlavý a že neumím odpočívat. Mám problém vypnout – pořád si něco čtu, připravuji nebo řeším.
Kdy jste naposledy změnil názor a na co?
V poslední době jsem změnil pohled na sociální sítě. Dřív jsem je bral jen jako nástroj komunikace – způsob, jak se dostat k lidem, otevřít politiku veřejnosti. Dnes si víc uvědomuji jejich vliv na polarizaci společnosti, šíření nenávisti a manipulaci.
Jaká informace o vás by mohla čtenáře překvapit?
Málokdo ví, že se léta zajímám o evropské šlechtické rody – heraldika a genealogie jsou mým velkým koníčkem. Jsem v tomhle trochu takový geek, kdy sbírám erby, studuji rodokmeny a historické souvislosti, sleduji proměny moci a hodnot napříč staletími. Často právě skrze šlechtické příběhy vidíte, jak křehká může být svoboda, když se zneužije moc.
Jaká událost za posledních 100 let ovlivnila podle vás dnešek úplně nejvíce?
Pád železné opony v roce 1989. Tehdy jsme získali možnost vrátit se zpět do Evropy, kterou jsme nikdy neměli opustit. Byla to chvíle, kdy jsme si znovu připomněli, že svoboda, demokracie a právní stát nejsou samozřejmostí.
Tiskové oddělení TOP 09
