Jako mozek nové strany TOP 09 se snaží vystupovat coby zodpovědný hospodář. Jako bývalý ministr financí je ale podepsán pod rozpočtem s nejvyšším schodkem v historii země. Dnes Miroslav Kalousek tvrdí, že se v předvolební kampani nebude bát navrhnout nepopulární úspory a sebrat řadě lidí sociální dávky nebo seškrtat výdaje na provoz úřadů a platy úředníků o pětinu. „Je to povinnost. Teď za krize se tak chovají všechny firmy,“ říká v rozhovoru pro HN.
* HN: Na co myslíte, když vidíte svého nástupce Eduarda Janotu, jak ohlašuje, že schodek letošního rozpočtu bude kolem 200 miliard?
Janota je jenom správcem trpkého dědictví mnoha let nezodpovědnosti politiků. Většina z nich si nebyla ochotna připustit, co musí vědět každá hospodyně. Že ještě večer před výplatou se rodina musí najíst a není možné si na to každý měsíc půjčovat. Když to uděláte, dostanete se do nesmírně frustrující situace. To platí pro rodinu úplně stejně jako pro stát. Deset let víme, že jsme na tom špatně, a nic moc jsme s tím neudělali.
* HN: Vy za to necítíte odpovědnost? Jste podepsán pod rozpočtem s nejvyšším schodkem v historii. Postavil jste ho na iluzi růstu ekonomiky o 4,8 procenta, teď spíš ale zažijeme velmi podobný pád.
Odpovědnost samozřejmě nesou všechny vlády za posledních deset. Jako polehčující okolnost pro sebe můžu říci, že jsem vždy patřil k té zdrženlivější menšině, která bouřila, varovala a chtěla snižovat výdaje. Otázka je, jestli jsem nemohl udělat víc.
* HN: Za letošního schodek jste ale zodpovědný, protože jste silně přecenil růst zdejší ekonomiky.
Zodpovědnost bych cítil, kdybych zastíral skutečný stav.
* HN: Přiznal jste to dost pozdě, až v lednu. Od září bylo přitom jasné, že krizi se nevyhneme.
Přiznal jsem to už při projednávání rozpočtu. Odhad růstu HDP o 4,8 % byl z loňského jara. Tehdy to nebylo nadsazené. Centrální banka v té chvíli očekávala růst 4,2 %. Čekali jsme mírné ochlazení ekonomiky, nečekali jsme krizi. Nikdo nevěděl, že bude. Ostrá fáze začala až pádem ústavu Lehman Brothers v září.
* HN: V té chvíli jste ale předložil rozpočet počítající s růstem ekonomiky o 4,8 procenta. Tehdy už přece bylo jasné, že bude zle.
Posílal jsem rozpočet do sněmovny a věřil jsem, že ekonomika by mohla růst někde mezi 2 a 3 % . Nikdo ale v té chvíli nevěděl, jak hluboká krize bude. Když opozice chtěla, abych rozpočet upravil, tvrdila, že ekonomika poroste o 3 %. Nikdo ale netušil, jak na tom budeme, a proto jsem varoval, abychom škrtali výdaje salámovou metodou. Nikdo na světě se v prognózách růstu netrefil.
* HN: Nebylo v té chvíli odpovědnější být skeptický a připravit se na zlé časy úsporným rozpočtem? Mohli jsme mít schodek o desítky miliard nižší.
Ministr financí musí reflektovat situaci, která panuje v Parlamentu. Mohl jsem postavit rozpočet na nerealisticky pesimistické prognóze. Mělo by to ale jediný výsledek: už tehdy bych předložil výrazně vyšší schodek. Představa, že vláda, která tehdy neměla ve sněmovně většinu, prosadí úspornější rozpočet, je iluzí. Nikdy by neprošel. Druhou možností bylo rozpočtové provizorium a mimořádný ekonomický chaos. Musíte předložit rozpočet, o kterém víte, že bude schválen.
* HN: Jsme na cestě ke státnímu bankrotu?
Máme obrovský strukturální problém: utrácíme každý rok o 100 miliard korun více, než máme. Pokud jsme ani při růstu ekonomiky o pět procent nebyli schopni hospodařit bez deficitu, je to zlé. Pokud s tím něco neuděláme, nemůžeme skončit jinak než státním bankrotem.
* HN: Kdy to hrozí?
To neví nikdo. Přijde to v okamžiku, kdy vám investoři přestanou věřit. Důvěra je emoce, věc, která se nedá spočítat. Když environmentalista řekne, že jsme povinni předat budoucím generacím planetu, alespoň v takovém stavu, v jakém jsme ji převzali, berou to všichni jako zjevenou pravdu. A já s tím souhlasím. Když řekne politik, že jsme povinni předat zemi příští generaci bez zadlužení, je považován málem za magora.
* HN: Odpovědné hospodaření státu je zatím jediným známým programem vaší nové strany TOP 09. Proč by to měli lidé věřit zrovna vám, když jste podepsán pod historicky nejhorším rozpočtem?
To je mimořádně manipulativní otázka. Pokud chcete ten rozpočet označit jako nejhorší, dopouštíte se strašlivého zjednodušení, že velký schodek je vždy špatný rozpočet a malý schodek rovná se dobrý rozpočet. Zásadně protestuji, že tohle je nejhorší rozpočet v historii. Zbytečnou skromnost stranou: v přístupu k veřejným rozpočtům se chovám jako zodpovědný hospodář. Dávky patří jen lidem na hraně bídy
* HN: Volební kampaň startuje ve chvíli, kdy nám v příštím roce hrozí schodek 209 miliard korun. Mluvit o škrtech výdajů ani zvyšování daní není populární. Mirek Topolánek už řekl, že se o výši daní odmítá bavit. I ČSSD se drží zpátky. Jak se s tím vyrovná TOP 09?
Problém není deficit 209 miliard v době krize. Problém je, že neumíme sestavit rozpočet bez schodku v době hospodářského růstu. To musíme řešit.
* HN: Co s tím uděláte? Už jste řekl, že seškrtáte sociální podporu.
Budeme-li dál takto rozhazovat, nebudeme mít ani na pomoc pro ty, kdo se bez ní neobejdou. Snižovat tyto výdaje je sociální, odmítat to je asociální. Teď musíte jít po těch největších balících. Největší problém jsou penze. Bez důchodové reformy se schodků rozpočtu nezbavíme. Dobrá reforma se ale v rozpočtu nepromítne dřív než za pět let. Druhým největším výdajem je zdravotnictví.
* HN: Jak v něm ušetříte?
Jde nám o to, aby měl i ten nejchudší tu nejlepší péči. Jenže žijeme stále déle a medicínské možnosti jsou čím dál větší. Proto se musíme smířit s tím, že běžné léky na banální choroby si budeme muset kupovat, aby nám zbývalo na drahou léčbu závažných chorob.
* HN: Budete prosazovat, abychom si víc léků a lehkých lékařských zákroků platili?
Pokud chceme rychle, včas a dostupně ty nejkvalitnější výkony pro všechny, musíme se smířit s tím, že bude mnohem větší solidarita lehce nemocných s těžce nemocnými.
* HN: Třetí největší balík v rozpočtu jsou sociální dávky. Jak je omezíte?
Všichni si musíme uvědomit, že v této ještě stále bohaté a bezpečné zemi nemůže být polovina populace sociálně potřebná. Dávky mají dostávat jen ti, kteří žijí opravdu na hranici bídy. Ti, kdo nemají na základní životní potřeby. Ušetřit ale musíme i v provozních výdajích státu, zejména na platech, jen ty spolykají přes 100 miliard.
* HN: Jak na nich ušetříte?
Všechny firmy dnes v boji o přežití musí snižovat náklady o desítky procent. Stát má minimálně morální povinnost chovat se stejně.
* HN: Chcete snížit platy o desítky procent?
Provozní výdaje ministerstev včetně mezd se podle našeho názoru musí během dvou let snížit minimálně o dvacet procent. Je to povinnost. Chovají se tak všechny firmy, které daněmi do veřejných rozpočtů přispívají.
* HN: Navrhnete zvýšení daní?
Jsem hluboce proti zvyšování daní zejména za krize. Budeme se tomu bránit. Prioritou je snížení deficitů a jsme přesvědčeni, že se to dá vyřešit snížením státních výdajů, aniž bychom museli zvyšovat daně. K tomu by ale měl zodpovědný politik ještě dodat nějaký limit kompromisu. Ten je pro TOP 09 v poměru 1/ 3. Deficit se ze tří čtvrtin sníží úsporami ve výdajích a ze čtvrtiny vyššími nepřímými daněmi. Kandidátky podnikatelských záměrů
* HN: Stěžujete si, že se o vás neprávem píše jako o politikovi s pověstí ďábelského kšeftaře. Kde jste k ní přišel?
Já si nestěžuji, už z toho mám legraci. I ty nejmladší kauzy, které se se mnou spojují, jsou minimálně dvanáct let staré. Ve všech případech bylo prokázáno, že jsou to drby. Část z toho se mi podařilo prokázat i u soudu. Co chcete víc?
* HN: S vaší špatnou pověstí se musí v rozhovorech vypořádávat i Karel Schwarzenberg. V Lidových novinách před časem řekl, že jste vedli dlouho diskusi a že i vy jste už rozpoznal, že pokračování po stejné cestě by vedlo „k záhubě českého státu“.
Nechtějte, abych vám překládal výroky Karla Schwarzenberga.
* HN: Bavili jste se o vaší minulosti a špatné pověsti?
My jsme neměli debatu o Miroslavu Kalouskovi. Měli jsme debatu o tom, co v této chvíli nejvíce ohrožuje systém v České republice. Ten rozhovor bude zcela jistě silnou součástí našeho programu. Někdy se to nazývá korupcí. Já jsem spolu s ním přesvědčen, že ten problém přerostl z běžného významu korupce do mnohem sofistikovanějšího a nebezpečnějšího problému. Nazývám ho postupnou privatizací veřejné moci, která by se co do nebezpečnosti dala přirovnat k rakovině. Dnes nehrozí jen, že někdo pro někoho něco udělá a dostane za to úplatek, což je samozřejmě zlé a nemá se to dělat. Zdravý demokratický systém se s tím ale nějak vypořádá stejně jako s kapesními krádežemi. Dnes hrozí, že to přeroste do situace, kdy si budete klást otázku, koho vlastně volíte a kdo rozhoduje. Zda některé kandidátky nejsou spíš podnikatelským záměrem než soubojem idejí.
* HN: Nepřispěl jste k tomu i vy?
Za tuto situaci necítím sebemenší odpovědnost, čímž zdaleka nikomu nechci tvrdit, že jsem svatý. Byla založena opoziční smlouvou, na jejím základě vznikly ekonomické struktury, kterým vyhovovala. Přežily ji, jsou mimořádně sofistikované a přizpůsobují se prakticky jakémukoliv politickému aranžmá.
