Evropská komise selhává v tom, jak málo komunikuje úspěchy při snižování emisí oxidu uhličitého a dekarbonizaci, uvádí Luděk Niedermayer. „Doteď to šlo dobře,“ dodává poslanec Evropského parlamentu za TOP 09.
„Hodně věcí se nám daří, i v České republice se nám daří dekarbonizovat. A přitom jsme v těch posledních dekádách viditelně zbohatli a kvalita života se velmi zlepšila. Ale neprodáváme to,“ uvedl v podcastu Ekonews Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09, který je součástí nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
Když jsme byli minulý měsíc Evropském parlamentu, tak jsem měla trochu smíšené pocity. Všude zaznívalo, že klimatické cíle sice platí, pouze cesta se trochu mění, ale na druhou stranu cokoliv „green“ je dnes skoro sprosté slovo…
Parlament je velký a záleží na tom, s kým mluvíte. Určitě přibylo těch, kteří jsou skeptičtější k tomuto tématu a s tím, jak jich přibylo, jsou i hlasitější. Ale jinak je dojem nejasný. Mě neznepokojuje to, že to téma není tak pozitivní a není tak hlasité, jako bylo v minulém období. V něm jsme postavili velmi robustní základy toho, kam by se Evropa mohla posouvat, jak by splnila svůj díl mezinárodních závazků a jakým způsobem by podporovala transformaci v ekonomice. Čili teď zbývá v tom pokračovat a věci, který se ukážou jako problematické, eventuálně rozumným způsobem doladit.
Jak jsme na tom s plněním klimatických cílů?
To je zajímavá diskuze. Jedna z věcí, ve kterých Evropská komise selhává, je, jak málo o tom komunikujeme. Já jsem měl v minulém období jednu ze schůzek s panem Timmermansem (Frans Timmermans, bývalý evropský komisař pro oblast klimatu, pozn. aut.) na téma, že bych fakt rád věděl, jak se na několik kliků dostat k datům, na čem se Evropská unie dohodla, a hlavně jak se to daří plnit. No, léta běží a nic takového není.
Výsledky jsou totiž mnohem lepší, než si většina lidí myslí. Hodně věcí se daří, i v Česku se daří dekarbonizovat. A přitom jsme v posledních dekádách viditelně zbohatli a kvalita života se velmi zlepšila. Ale neprodáváme to. A tím se vlastně těm, kteří říkají, že to nejde, je to strašně drahé a bude to katastrofa, daří tyhle mystifikace a strašení šířit bez nějaké kontroly. Nemůžete jednoduše prohlásit: Podívejte, vždyť to funguje.
Nyní je navržen cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2030 máme cíl o 55 procent. Do roku 2050 se chce EU dostat na nulu. Kolem toho ale ještě bude asi velká debata, že? Existují silné tlaky na zmírňování, ačkoliv z hlediska postupující klimatické změny bychom spíše měli přemýšlet jinak.
Myslím si, že tam bude tábor, který bude říkat, že cíl nepotřebujeme, a pokusí se diskuzi odsunout. To je podle mě hodně nešťastný přístup. Jednak je od 55 procent do čisté nuly hodně velký prostor na 20 let. A druhá věc je, že bychom měli na další dekádu přenastavit opatření typu emisních povolenek, národních cílů či cílů v oblasti půdy a lesa. A přenastavení není úplně snadné, pokud mám jenom začátek dvacetiletého období a jeho konec.
Jiná věc je, že to obrovské snížení emisí, kterého se nám podaří do konce této dekády dosáhnout, jak věřím, bylo relativně snadné. Oblastí, které se díky moderním technologiím daly dobře dekarbonizovat, bylo hodně a spousta z nich teď už nepotřebuje žádný dekarbonizační cíl. Je to prostě jenom racionální byznysové rozhodnutí. Dříve bych třeba vůbec nečekal, že v roce 2024 se dostaneme bezmála na polovinu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Čili doteď to šlo dobře, a stejně tak je jasné, že od roku 2030 do roku 2040 půjde snižování emisí lépe než v dekádě do roku 2050.
Celý rozhovor s europoslancem Luďkem Niedermayerem si můžete poslechnout v podcastu Ekonews.
Převzato z: Martina Patočková, Ekonews, 3. 7. 2025
