VODNÍ TOK V PRAZE: STOKA NEBO MÍSTO VHODNÉ K RELAXACI?

6. 10. 2010

V posledních několika letech se stále častěji setkáváme s výskytem ničivých povodní, ať už na velkých tocích či malých potůčcích. Velkou měrou k tomu přispívá zastavování nezpevněných zelených ploch. Vody, které by se na nezastavěné ploše přirozeně zasákly, jsou namísto toho odvedeny kanalizacemi do nejbližšího potoka. Jen pro představu, na zatravněné ploše se zasákne cca 85 % spadlých dešťových vod, kdežto na asfaltové ploše pouze asi 15 % srážek.

Vody z velkého území jsou tak kanalizacemi koncentrovány do několika málo míst na vodotečích, následkem čehož dochází k vypláchnutí všeho živého. Pražské potoky připomínají těžce opevněné stoky bez života sloužící pouze k odvedení odpadních vod do Vltavy. Odvedené srážky navíc nestihnou doplnit objem vody v podzemí, její hladina klesá, a zbytečně tak přicházíme o možné a do budoucna nezbytné zdroje kvalitní pitné vody. Odteklé vody se do území již nevrátí.

Uvedené negativní dopady městského odvodnění lze pozorovat například na Botiči. Od pramene po Meandry Botiče pod Hostivařskou nádrží se jedná o příklad citlivě regulované vodoteče, ve které žije široké spektrum vodních živočichů a ryb. Poblíž potoka je vedena naučná stezka a cyklostezka, kde mohou Pražané relaxovat.

V nižší části až po vyústění do Vltavy jsou do Botiče zaústěny přepady z odlehčovacích komor jednotných kanalizací a dešťové kanalizace. Koryto potoka má nepřirozeně pravidelný lichoběžníkový tvar, břehy a dno jsou opevněny betonem či kamennou dlažbou do betonu.

Zmírnění negativních dopadů městského odvodnění na životní prostředí je nutno řešit jako celek, tzn. Od úprav v zástavbě, na stokové síti až po rekonstrukce koryt vodotečí.

Výrazné snížení objemu dešťových vod odváděných stokami do vodotečí je možno dosáhnout jednoduchými stavebními úpravami a stavbami přímo v ulicích a parkovacích plochách v metropoli, které umožní zasakování vod v místě srážky. Jedná se např. o využití stávajících zelených pásů, které nebudou vyvýšeny oproti komunikaci, ale naopak částečně zahloubeny. V takto upravených zelených pasech, které budou tvořit mělká koryta, bude docházet ke zpomalení odtoku a k zasakování dešťových vod. Teprve poté budou srážkové vody vtékat do uličních vpustí a dále do kanalizace.

Dalším prvkem, který slouží ke zpomalení odtoku dešťových vod a k jejich předčištění a příp. zasaku, je výstavba nádrží. V minulosti bylo vybudováno pouze několik takovýchto nádrží, ve kterých byly soustředěny vody z velkých povodí. Výstavba nových obdobně velkých nádrží je v zastavěné Praze velmi obtížná. Z tohoto důvodu se nabízí realizace menších podzemních nádrží, které mohou být situovány např. Pod parkovacími či jinými obdobnými plochami.

Při revitalizacích potoků je třeba upřednostňovat přírodní materiál, korytu vrátit přírodnější meandrovitý tvar, budovat zelené ostrůvky sloužící jako skrýše pro vodní živočichy atd.

V případě plošného uplatnění výše uvedených úprav dojde ke značnému snížení maximálních průtoků ve vodotečích a k výraznému snížení vnosu nečistot z komunikací. Okolí potoků a potůčků se opět stane příjemným místem sloužícím k naší relaxaci a odpočinku.

 

Ing. Jan Vlček

kandidát TOP 09, volební obvod č. 5

ŠTÍTKY

Volby:
2010 zastupitelstva obcí - Praha 4 (vol. obvod 5) - 2. Jan Vlček

Copyright © 2009-2020  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme