Desatero práv a povinností zaměstnanců při povodních

Víte, jaká jsou práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů při povodních? Jan Kotík sestavil stručné a přehledné desatero, jak v takovýchto případech jednat. Pevně věříme, že některé z uvedených bodů, v těžkých chvílích alespoň trochu pomohou k lepší orientaci v problematice.

1. Kvůli dopravě jsem se nedostal do práce.
   Máte nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu (dále zkráceně „neplacené volno"). Je třeba ihned oznámit zaměstnavateli a dohodnout s ním řešení. Je případně možno domluvit práci z domova, je-li to možné, nebo napracování promeškané doby v jiném termínu. V tom případě by ke krácení mzdy nebo platu (dále za oba druhy odměňování jen mzda) nedošlo. Pokud byste měl odpracovány nějaké přesčasové hodiny, za něž vám zatím nebyl poskytnut příplatek, bylo by možné se domluvit případně i na čerpání náhradního volna, za což by vám mzda náležela. Určitá výjimka stanovená nařízením vlády č. 590/2006 Sb. platí pro těžce zdravotně postižené zaměstnance. Těm je poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu (nejvýše však na jeden den) pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů, což platí při použití nehromadných dopravních prostředků.
2. Nemohl jsem odjet do práce, neboť velká voda ohrožovala můj dům a majetek.
   Máte rovněž nárok na neplacené volno. Je rovněž třeba informovat zaměstnavatele i o tom, na jak dlouho neplacené volno požadujete/ potřebujete.
3. Povodeň přímo zasáhla sídlo zaměstnavatele. Nedá se tam pracovat.
   Pokud nebude možný výkon práce na jiném místě, např. doma či není možné převedení na jinou práci, půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Z hlediska zaměstnavatele je tedy výhodnější převést své zaměstnance na jinou práci, ať již půjde o práci odbornou, nebo o likvidaci povodňových škod.
4. Povodeň se firmě sice vyhnula, ale v celé oblasti neteče voda a nejde elektřina.
   V tomto případě, tedy pokud by se tento problém týkal přímo i vašeho pracoviště, může jít o tzv. prostoj dle § 207, písm. a) zákoníku práce. Pokud zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci, na což má zaměstnavatel za takovéto situace právo, a svou práci dle pracovní smlouvy z tohoto důvodu vykonávat nemůže, má nárok na náhradu mzdy, nejméně ve výši 80% průměrného výdělku.
5. Nemůžu přijít to práce, musím odklidit následky povodní.
   Obdobně jako v případě popsaném v odpovědi na otázku č. 2 máte nárok na neplacené volno. Sice není vyloučeno ani čerpání dovolené, i když takové řešení bych spíše považoval jako výjimečné či krajní. Přesto někteří (a to jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé) mohou i tento způsob z nejrůznějších důvodů (zejména finančních) preferovat.
6. Nedostal jsem se do zaměstnání, protože jsem musel pomáhat v obci/příbuzným/sousedům.
   Pokud by šlo o takovou pomoc, mohlo by jít o výkon občanské povinnosti dle § 202 zákoníku práce. I v tomto případě má zaměstnanec nárok na neplacené volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud takovou činnost není možno vykonávat mimo pracovní dobu. Je však možné, aby zaměstnavatel stanovil vnitřním předpisem či se zaměstnanci dohodnul, že jim za takovou práci (osobní nasazení) vyplatí náhradu mzdy ( § 200 zákoníku práce).
7. Čeká mě hodně papírování kvůli pojištění a znovuzískání některých dokladů... Musím na úřady, tudíž nebudu v práci.
   V takovém případě by bylo vhodnější jít na úřady mimo pracovní dobu v jejich úředních hodinách. Pokud by vaše pracovní doba byla taková, že by se překrývala s úředními hodinami, bude třeba znovu požádat zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna, popř. se s ním dohodnout na jiném řešení (napracování v jiné době, čerpání volna za práci přesčas).
8. Voda mi vzala auto, tudíž se nemůžu dostávat včas do práce.
   V takovém případě je to třeba ihned oznámit zaměstnavateli a dostavit se do práce jinak, např. použit hromadné dopravní prostředky, popř. dle okolnosti i taxi službu. Doporučuji se domluvit se zaměstnavatelem, že zmeškanou pracovní dobu odpracujete již ve stejný den nebo v jiném dohodnutém termínu.
9. Kvůli povodni nemůže dítě do školky či do školy, musím s ním zůstat doma.
   I tuto situaci je možno považovat za důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, a pokud není možno péči o dítě zajistit jinak, např. pomocí prarodičů, sourozenců či jiných zletilých osob, má i v takovém případě zaměstnanec nárok na neplacené volno. Dítě však musí být mladší deseti let, což je zákonná podmínka pro to, aby jeho hlídání mohlo být považováno za osobní překážku v práci. Podle zákona o nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci v takovémto případě nárok na ošetřovné. Tuto dávku lze čerpat maximálně devět kalendářních dnů (tedy nejen v pracovních dnech). U rodičů samoživitelů se tato doba navíc prodlužuje až na 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu, jehož výpočet je upraven v § 18- 20 zákona o nemocenském pojištění.
10. Zaměstnavatel mi nařídil, abych místo své práce pomáhal s vyklízením objektu a odstraňováním škod vzniklých povodní. Má na to nárok a musí mne nějak za to kompenzovat?
    V takové situaci může zaměstnavatel převést zaměstnance na jiný druh práce, než která byla sjednána, tedy může mu např. nařídit, aby vyklízel objekt, a to na dobu nezbytně nutnou a to i bez jeho souhlasu. Samozřejmě mu nemůže nařídit práci, kterou by nemohl např. ze zdravotního důvodu nebo vzhledem k jeho stavu (např. těhotenství, nezletilý) vykonávat. Dále i v tomto případě platí, že zaměstnanec může výkon takové práce odmítnout, pokud by to mohlo bezprostředně a závažným způsobem ohrozit jeho život nebo zdraví nebo dokonce i život a zdraví jiných. Takové odmítnutí nemůže být považováno za nesplnění povinností zaměstnance, a tedy zaměstnanec nemůže být za to nikterak postižen. Výkon jiné práce než sjednané nemá vliv na výši mzdy, takže zaměstnavatel nemůže mzdu z tohoto důvodu zaměstnanci snížit.

JUDr. Jan Kotík, zastupitel Prahy 4 a člen MV TOP 09 Praha 4