Sociální dávky na bydlení, jejich limity a navrhovaná úprava

26. 9. 2012
  • Dle dnešní legislativy platí: kdo vynakládá z příjmu více než 30 % (resp. 35 %)  na bydlení (spolu se všemi poplatky, energiemi apod.), má nárok na pomoc od státu.
  • Novou právní úpravou tuto hranici posouváme na 50 %.
  • Příjemcům se  skutečně nízkými příjmy tím pádem zbude méně peněz na živobytí (dříve to bylo 70 % (resp. 65 %) z příjmu, nyní už jen zbývající polovina), proto očekáváme, že části z nich bude výpadek kompenzován příspěvkem na živobytí (dojde ke zvýšení částky u této dávky).
  • Dochází mj. k nápravě příliš složitého systému: dnes náklady na bydlení kompenzují dvě různé dávky (doplatek a příspěvek na bydlení) ze dvou různých systémů (hmotná nouze a státní sociální podpora), plus příspěvek na živobytí.
  • Celkové snížení této pomoci od státu se netýká sociálních skupin s nejnižšími příjmy, ale skupin občanů, kde příjmy jsou nad touto nejnižší úrovní.

 Typickými příklady jsou tyto:

  • Matka po ukončení pobírání rodičovského příspěvku bude dostávat stejnou celkovou podporu jako před účinností navržené zákonné úpravy.
  • Rodina s dětmi s velmi nízkým příjmem bude dostávat stejnou celkovou podporu.
  • Rodina se dvěma dětmi a příjmem 30 či 35 tisíc přijde o část nebo o celou podporu.

 

Současná právní úprava

Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci své kompetence zabezpečuje v současné době pomoc nízkopříjmovým skupinám osob při úhradě nákladů spojených s bydlením prostřednictvím příspěvku na bydlení ze systému dávek státní sociální podpory a doplatkem ne bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi.

Příspěvek na bydlení je dávkou státní sociální podpory poskytovanou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), kterou stát přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy.

Na příspěvek má v současné době nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem.

Na jinou formu bydlení, tzn. např. na ubytovny, se tato dávka neposkytuje.

Doplatek na bydlení je dávkou pomoci v hmotné nouzi, poskytovanou podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Tato dávka řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení v případech, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny, a to včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory, pokud na něj má osoba či rodina nárok.

Doplatek na bydlení lze poskytnout i na jinou než nájemní, vlastnickou
a družstevní formu bydlení. Za jinou než nájemní formu bydlení se považuje zejména podnájem, ubytovna, ubytování v azylovém domě, v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem
a v chráněném bydlení.

Do 31. 12. 2011 nebyla v těchto případech stanovena hranice pro výši doplatku
a někteří provozovatelé ubytoven proto celkovou částku neúměrně navyšovali.
Od 1. 1. 2012 jsou pro tuto formu bydlení stanoveny maximální hranice uznatelných nákladů na bydlení, a to ve výši normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře.

Ke zlepšení sociální situace chudých občanů ze strany Úřadu práce ČR není směrována pouze finanční pomoc v rámci poskytování dávek, ale též vlastní sociální práce s osobami dlouhodobě setrvávajícími v situaci vyžadující pomoc společnosti. Avšak nezastupitelnou úlohu v této otázce hrají i obce. Stále se počítá s tím, 

že je na úrovni obcí zachován přirozený a obecnímu zřízení odpovídající rozsah kompetencí. Obce mají zákonem stanovenou povinnost v přenesené působnosti vykonávat sociální práci. Jedná se především o komunitní a případovou sociální práci, jejímiž hlavními cíli jsou vytváření podmínek pro co nejlepší využití veřejných
a soukromých zdrojů v řešení nepříznivé sociální situace osob nebo skupin osob
a pozitivní působení na osoby či skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Nadále
by měla být zachována spolupráce obcí s dalšími orgány veřejné správy tak, aby byla průběžně monitorována případná „selhání“ v oblasti využívání dávek a způsobu zajištění péče či pomoci, a to i v otázce bydlení. 

Sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení

Důvodů pro nové řešení dávkové podpory v oblasti bydlení je několik. V současné době jsou sociální dávky, kterými stát přispívá nízkopříjmovým skupinám osob k úhradě nákladů spojených s bydlením, řešeny v rámci dvou samostatných systémů. Ze systému státní sociální podpory je poskytován příspěvek na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení. Pro každou dávku jsou stanoveny různé okruhy oprávněných osob a vlastní podmínky nároku, při rozhodování o nároku se posuzují a dokládají odlišné skutečnosti a za jiná časová období. Tyto rozdílné okolnosti kladou značné nároky na klienty obou sociálních dávkových systémů. Osoby, které mají problémy s úhradou nákladů na bydlení, mohou žádat o dvě dávky, což jim ztěžuje orientaci v podmínkách nároku a náležitostech žádostí a komplikuje také např. schraňování patřičných dokumentů potřebných k doložení určených skutečností. Sjednocení dávkové pomoci v oblasti bydlení je krokem směrem k žádoucímu zjednodušení a zpřehlednění sociálního dávkového systému a zvýšení komfortu jeho klientů.

Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení administrativně řeší a vyplácí tentýž státní orgán - Úřad práce České republiky, resp. jeho krajské pobočky a kontaktní pracoviště.  Vytvořením jednotného výplatního místa pro všechny nepojistné sociální dávky od ledna 2012 ztratilo opodstatnění posuzování nároku na finanční podporu v oblasti bydlení ve dvou samostatných dávkových systémech. Organizační hledisko je tedy dalším z důvodů, proč je racionální opustit dosavadní praxi dvou dávek poskytovaných na stejný účel ze dvou systémů sociálních nepojistných dávek a agendu dávkové podpory bydlení sjednotit procesně a věcně pod jednu dávku, kterou má provádět Úřad práce ČR.

Nová dávka příspěvek na náklady na bydlení vzniká spojením principů obou sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení ze systému dávek státní sociální podpory a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování diferencovaného podle formy bydlení, velikosti obce a počtu společně posuzovaných osob.

Hlavními prvky, které nová dávka přebírá z původního doplatku na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi, je cílenost podpory na skutečně potřebné osoby, u kterých se hodnotí celkové sociální a majetkové poměry a u některých také pracovní aktivita, resp. ochota zapojit se na trhu práce. O nároku se rozhoduje nejen ve vztahu k nízkému příjmu, ale posuzuje se také, zda si osoby nemohou nebo nejsou schopny tento příjem zvýšit vlastním přičiněním kvůli svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů.

Vzhledem k těmto výchozím podmínkám je nová dávka začleněna do systému pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava příspěvku na náklady na bydlení je obsažena v novele zákona o pomoci v hmotné nouzi. Nárok na příspěvek na náklady na bydlení má osoba v hmotné nouzi, jestliže její náklady na bydlení jsou přiměřené a zároveň vyšší než 50 % rozhodného příjmu. Výše dávky za kalendářní měsíc se vypočte jako rozdíl mezi přiměřenými náklady na bydlení a rozhodným příjmem osoby, vynásobeným koeficientem 0,50.

Do nákladů na bydlení se obdobně jako dnes započítávají nájemné a náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, případně srovnatelné náklady, a náklady za energie. Zákon stanoví, kolik činí srovnatelné náklady na bydlení u družstevních bytů, bytů vlastníků a jiné formy bydlení a za pevná paliva, a to v závislosti na počtu společně posuzovaných osob. Zákon rovněž stanoví limitní výše přiměřených nákladů na bydlení, a to odlišně pro různé formy bydlení. Zatímco u nájemní formy bydlení limitní výše přiměřených nákladů na bydlení zohledňuje jak počet společně posuzovaných osob, tak velikost obce, pro družstevní, vlastnickou a jinou formu bydlení se mění pouze v závislosti na počtu společně posuzovaných osob. Tyto pevně stanovené částky může vláda zvýšit nařízením.

Aby se zamezilo konkurenci starého a nového dávkového systému, novely dotčených zákonů stanoví, že dosavadní dávky na bydlení ze systémů státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi náleží naposledy za měsíc březen 2013 a že nová dávka příspěvek na náklady na bydlení náleží nejdříve za měsíc duben 2013. Pro usnadnění administrace náběhu nové dávky se umožňuje požádat o ni již v měsíci březnu 2013.

Řešení dávkové podpory v oblasti bydlení vychází z úsporných opatření schválených usnesením vlády ČR ze dne 11. dubna 2012 č. 275 k přípravě státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 a k návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2013 až 2015. Proto je návrh MPSV součástí návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který předložilo Ministerstvo financí a který schválila vláda ČR na schůzi dne 23. května 2012. Navrhovaná právní úprava má pozitivní fiskální dopad, což je velmi důležité z hlediska vládní politiky zaměřené na postupné snižování schodku veřejných rozpočtů. Je odhadováno, že počínaje rokem 2013 může celková úspora prostředků státního rozpočtu dosahovat cca 1, 4 mld. Kč ročně. 

MPSV

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme