Těsně předtím, než se poslanci začnou dohadovat kvůli výbušnému tématu církevních restitucí, nabídl překvapivé řešení Ústavní soud. Podle včerejšího průlomového verdiktu nemusí církve čekat na dohodu politiků a mohou si „ukradené“ majetky samy vysoudit.
O jednom konkrétním případu už ústavní soudci včera rozhodli. Dali šanci na vrácení několika hektarů lesů farnosti v Novém Bydžově, která o ně přišla za komunistické totality. A co víc: Ústavní soud tvrdě kritizoval politiky, že s církevními restitucemi stále otálejí. „Provizorní stav trvá už jedenadvacet let a výsledek procesu nelze předvídat,“ řekl soudce Stanislav Balík. To je podle něj důvodem k tomu, aby soudy nároky církví a náboženských společností začaly samy řešit.
Ústavní soud tvrdě kritizoval politiky, že s církevními restitucemi stále otálejí.
Je to jen pár hektarů lesa, avšak pro církve i český stát představují průlom. Les se totiž po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu vrátí do vlastnictví farnosti v Novém Bydžově, která o něj přišla v letech komunistické totality. Zdánlivě drobný spor o kus půdy má klíčový význam. Jeho navrácením se otevírá možnost dalším církevním organizacím „vysoudit“ si někdejší louky, pole, lesy, hájenky i rybníky za desítky miliard korun. Bez ohledu na to, zda budou či nebudou schváleny paušální církevní restituce.
Ústavní soud včera rozhodl, že restituce se vlečou příliš dlouho, a církve proto nemusí čekat na to, až o nich rozhodnou poslanci a senátoři. „Je tady tato druhá cesta, pokud nebude přijat zákon o církevních restitucích,“ řekl jasně ústavní soudce Stanislav Balík. Ústavní soud se církevními restitucemi zabýval už mnohokrát a vždy napomínal politiky, aby si s příslušnými zákony pospíšili.
Dohoda mezi státem a církvemi, kterou nyní budou už podruhé projednávat poslanci, je pro stát výhodná v tom, že umožní do budoucna přestat vyplácet církvím finanční podporu a ty se o sebe budou starat samy.
Jde totiž o to, že s navrácením církevního majetku se počítá prakticky od počátku 90. let, ale o předpisy, podle kterých by se majetek vydal, se politici stále přetahují. „Ústavnost je dlouhou dobu porušována,“ řekl Balík. Rozhodnutí přivítal advokát bydžovské farnosti Stanislav Hykyš. „Církvím a náboženským společnostem se otevírá možnost podávat stovky dalších žalob,“ řekl po verdiktu. Na lesních pozemcích, o které se dosud staraly Lesy České republiky, chce bývalý vlastník hospodařit.
Spor se sice na první pohled podobá dalším podobným, ale v tomto případě je jedna zvláštnost. I když komunisté pozemky zestátnili, v pozemkových knihách byla farnost vždy vedena jako vlastník.
Zdánlivě drobný spor o kus půdy má klíčový význam. Jeho navrácením se otevírá možnost dalším církevním organizacím „vysoudit“ si někdejší louky, pole, lesy, hájenky i rybníky za desítky miliard korun. Bez ohledu na to, zda budou či nebudou schváleny paušální církevní restituce.
Podle Karla Štíchy ze správy majetku pražského arcibiskupství je však tento spor jen jedním z mnoha. „Že je projednáván právě nyní, před rozhodováním parlamentu, je náhoda. Ale Ústavní soud už se k této otázce vyjádřil dříve jasně,“ připomněl. Jestli skutečně bude následovat vlna žalob, však není jasné. Soudní cesta k majetku by pro všechny byla o hodně delší, dražší a složitější. Dohoda mezi státem a církvemi, kterou nyní budou už podruhé projednávat poslanci, je pro stát výhodná v tom, že umožní do budoucna přestat vyplácet církvím finanční podporu a ty se o sebe budou starat samy.
Soudní cesta k majetku by pro všechny byla o hodně delší, dražší a složitější.
Přesto restituční zákon mnozí kritizují. Někteří se obávají i prolomení hranice února 1948. Tedy toho, že bude vrácen i majetek, který nezabavili komunisté, ale byl zestátněn například Benešovými dekrety. To by mohlo vyvolat vlnu dalších nároků sudetských Němců. Kvůli tomu si prezident Klaus vyžádal ujištění premiéra a včera ho i dostal. „Vládní návrh zákona velmi důsledně vycházel z už platných restitučních zákonů,“ napsal Nečas v dopise Klausovi.
(san)
Mladá fronta DNES, 4. 9. 2012, Rubrika: Titulní strana, str. 1
