Rodák z Vysokých Studnic nedaleko Jihlavy, pořadatel kulturních akcí a milovník politiky, je absolventem prestižních vysokých škol. Aktivně se zapojuje do společenského dění, pořádá různé kulturní akce (festival, benefiční projekty, hudební kurzy apod.).
Studia jsem absolvoval na Pražské konzervatoři a na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze ve varhanní třídě prof. Jaroslava Tůmy. Studia jsem si rozšířil na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst v německém Stuttgartu ve třídě slavného prof. Nathana Laubeho a řadou dalších kurzů.
V roce 2021 jsem založil festival Varhanní Vysočina, jehož jsem ředitelem. Festival přiváží špičkové umělce a napomáhá rozvoji turistického ruchu v Kraji Vysočina. Prezentuje krásná místa a zejména historicky cenné a unikátní varhany v našem kraji, jež jsou zpravidla umís-těny v architektonických památkách (Humpolec, Polná, Třebíč, Žďár nad Sázavou). Festival získal cenu veřejnosti Zlatá jeřabina v oblasti kulturní počin roku za rok 2023.
V roce 2022 jsem uspořádal benefiční koncert se světovou zpěvačkou Dagmar Peckovou, s kterou pravidelně spolupracuji. Založil jsem spolek Život pro varhany, aktuálně realizujeme projekt v kostele Nejsvětější Trojice ve Vysokých Studnicích za účelem restaurování cenných varhan.
Vždy jsem se zajímal o politiku, chtěl věci měnit k lepšímu a posouvat naši zemi vpřed. Proto také působím jako asistent v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde mám možnost poznávat procesy při tvorbě legislativy, zákonů a dalších norem, které ovlivňují ži-voty nás všech. Získal jsem díky tomu celou řadu cenných kontaktů a zkušeností, které bych v budoucnu rád nabídl naší krajské organizaci.
Článek reaguje na úvahy o užší spolupráci vybraných států Evropské unie, z níž Česká republika zatím zůstává stranou. Upozorňuje, že tento vývoj není pro Česko dobrou zprávou a může být signálem oslabené důvěry ze strany klíčových evropských partnerů. Text zdůrazňuje, proč by bylo pro Českou republiku výhodnější být součástí užšího jádra evropské spolupráce a proč by současnou situaci měla politická reprezentace vnímat jako vážné varování.
Článek se věnuje tomu, jak umělá inteligence promění český pracovní trh a proč je nutné na tuto změnu reagovat už dnes. Popisuje dopady na mladé lidi i na zaměstnance v oborech, které budou postupně ztrácet význam, a zdůrazňuje potřebu modernizace vzdělávání, podpory rekvalifikací a dlouhodobé strategie státu, firem i škol. Umělá inteligence není hrozbou, ale realitou, která vyžaduje odpovědnou a systematickou přípravu.
