Ve světě probíhá jedna z největších technologických změn za posledních sto let. Umělá inteligence zásadně promění způsob, jakým pracujeme, jak fungují firmy, ale také to, jaké dovednosti budou lidé potřebovat. Nemá smysl se tvářit, že jde o vzdálenou budoucnost. Ty změny probíhají tady a teď.
Nejde přitom o katastrofické vize. Pokud k tomu přistoupíme zodpovědně a systematicky, může být příchod AI obrovskou příležitostí pro celou Evropu, včetně Česka. Ale přínosy nevzniknou samy od sebe. Vyžadují jasnou strategii, politickou odvahu, moderní vzdělávání a realistický pohled na to, co nás čeká.
AI sama o sobě práci „nebere“, ale zásadně mění její charakter
Ekonomové se shodují, že samotná umělá inteligence není hlavním důvodem současných propouštění. Spíše urychluje trendy, které začaly už před pandemií: úsporná opatření firem, přesuny výroby, změny v poptávce po službách nebo přehřátý trh práce. Dopad AI bude ve skutečnosti postupný — ale to neznamená, že bude malý.
Studie MIT odhaduje, že více než 30 % současných pracovních pozic může být automatizováno. OECD uvádí, že téměř polovina pozic se bude muset zásadně proměnit. A evropské analýzy dlouhodobě upozorňují na obrovský nedostatek pracovníků v technických oborech, energetice, zdravotnictví či IT.
Neznamená to, že práce ubyde. Znamená to, že jiné práce přibude – a musíme být připraveni.
Největší zodpovědnost leží na nás – na politické reprezentaci
Pokud nechceme, aby Česká republika doplatila na pomalé reakce, musíme jednat dříve, než změny naberou rychlost, kterou už nedoženeme.
Potřebujeme modernizovat školství, podporovat rekvalifikace, zjednodušit možnosti vzdělávat se i v dospělosti a motivovat firmy, aby investovaly do dovedností svých zaměstnanců. Pracovní trh budoucnosti nebude založený na levné práci, ale na kompetencích, flexibilitě a schopnosti učit se nové věci.
Mladí: skupina, která pocítí změny nejrychleji
Zejména u mladých lidí se už dnes ukazuje, že dopady změn trhu práce nejsou teorie, ale realita. Podle výzkumů sledujeme výrazné zhoršení podmínek vstupu na pracovní trh – podniky otevírají méně juniorských pozic a absolventi mají obtížnější start než generace před nimi. V některých sektorech dokonce klesl počet pracovních míst vhodných pro začátek kariéry o více než třetinu.
Mladí lidé tak přicházejí do období, kdy se od nich očekává vysoká adaptabilita, technologická gramotnost a schopnost učit se extrémně rychle. To ale neznamená, že odpovědnost leží jen na nich. Je úkolem státu, škol i firem vytvořit prostředí, které jim umožní uspět — ne náhodou, ale systémově.
Potřebují moderní školy, kvalitní praxi, kariérní poradenství, přístup k reálným technologiím a jasnou podporu při výběru oborů, které mají budoucnost. Pokud tuto příležitost promarníme, vytvoříme generaci, pro kterou bude přechod do pracovního života zbytečně složitý.
Rekvalifikace jako běžná součást kariéry
Stejně důležité jako mladí lidé jsou i ti, kteří už dnes na pracovním trhu působí a budou tam dalších dvacet či třicet let. Právě v této skupině je obrovský potenciál, ale zároveň také největší riziko. Česká ekonomika se dlouhodobě opírá o profese, které budou postupně ztrácet význam – administrativní činnosti, některé služby, základní analytické pozice nebo práce s vysokým podílem rutinních úkonů. Těchto pracovních míst jsou statisíce.
Není to selhání těchto lidí. Je to přirozený vývoj. A je naší společnou odpovědností zajistit, aby se nikdo nedostal do situace, kdy jeho odbornost přestane být potřeba a on zůstane bez podpory.
Rekvalifikace musí být dostupné, jednoduché a praktické. Nejde jen o krátký kurz, ale o promyšlený systém, který lidem umožní změnit profesi, doplnit si vzdělání nebo se přeškolit do oborů, které mají budoucnost – elektro, energetika, zdravotnictví, strojírenství, IT, logistika, bezpečnost, sociální služby či práce s moderními technologiemi. Právě tam dnes firmy zoufale hledají lidi a poptávka bude dál růst.
Je potřeba vytvořit prostředí, ve kterém není rekvalifikace posledním krokem v době osobní krize, ale běžnou a přirozenou součástí kariéry. Lidé musí mít možnost začít znovu — bez zbytečné byrokracie, bez stigmatizace, bez obav, že jsou „příliš staří“ nebo „mimo obor“.
Pokud chceme udržet konkurenceschopnost a zároveň posílit sociální stabilitu, musíme těmto lidem nabídnout jasnou cestu dopředu: kvalitní poradenství, podporu při studiu, finanční motivaci i spolupráci s firmami, které nové dovednosti reálně potřebují.
Tohle není jen ekonomická nutnost. Je to projev odpovědnosti vůči lidem, kteří naši ekonomiku drží už desítky let — a mohou ji držet i dál, pokud jim dáme šanci.
AI je příležitost. Ale jen pokud se připravíme společně
Umělá inteligence není hrozba, ale nástroj. Může Evropě pomoci zvýšit produktivitu, posílit konkurenceschopnost, vytvořit tisíce kvalitních pracovních míst a modernizovat ekonomiku. Ale samo se to nestane.
Potřebujeme politickou odvahu, jasné strategie, spolupráci se zaměstnavateli, reformu vzdělávání a výrazně lepší dostupnost rekvalifikací. Právě teď se rozhoduje o tom, zda bude Česko ekonomikou budoucnosti — nebo zemí, která reaguje až ve chvíli, kdy už nemá prostor něco změnit.
Toto není varování. To je realita, se kterou musíme začít pracovat hned – nejen kvůli ekonomice, ale i kvůli mladým lidem, kteří budou tu budoucnost tvořit.
Zbyněk Liška, krajský manažer VYS
