Europoslanci dnes přijali rezoluci, ve které volají po zajištění větší bezpečnosti kybernetického prostoru a s ní spojenými dopady na obranyschopnost EU. Poslanci vítají iniciativu Evropské komise týkající se kybernetické bezpečnosti na podporu kybernetické odolnosti, odrazování a obrany EU. Varšavská deklarace ze summitu NATO konaného v roce 2016 uznala kyberprostor jako operační okruh, ve kterém se musí NATO bránit tak účinně jako se brání ve vzduchu, na zemi a na moři. Doba hybridních útoků mění zažitá schémata a obranyschopnost zemí EU se těmto novým schématům musí přizpůsobit.
„Kybernetický prostor nezná hranice. Nepřátelské útoky mohou být politické, bezpečnostní nebo ekonomické. Jedná se o útoky na životně důležitou infrastrukturu, kybernetickou špionáž, hromadné sledování občanů EU, dezinformační kampaně, šíření škodlivého softwaru, omezování přístupu k internetu a fungování systému IT. Původci útoků jsou nejrůznější státy - Rusko, Čína a Severní Korea i nestátní aktéři včetně organizovaných zločineckých skupin,“ řekl na plénu europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09), který je místopředsedou parlamentního podvýboru pro obranu a bezpečnost (SEDE).
„Spolupráce členských států se musí zlepšit a koordinovat, neboť velké riziko zde představuje roztříštěnost strategie a kapacit EU v oblasti obrany. Tato nejednota cizím zpravodajským agenturám umožňuje využívat bezpečnostních slabin ochrany systémů a sítí. Velkou hrozbu představuje i kybernetická trestná činnost a terorismus. Obrana by se měla týkat ochrany kritické infrastruktury, výzkumu, vývoje a řady dalších oblastí. Musíme se připravit na různé scénáře kybernetického útoku. Tyto činnosti ohrožují nejenom naši bezpečnost a veřejný pořádek, ale i demokracii a naši strategickou autonomii. Odpovědí na závažné incidenty by měla být vždy společná reakce EU, včetně restriktivních opatření,“ dodává Jaromír Štětina.
Marek Hannibal
Štrasburk, 13. 6. 2018
