Jaké kroky učiní Česká republika k ochraně dětí a dospívajících v digitálním prostředí? Právě tomu se věnovala konference poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové a Bohumila Kartouse „Ochrana dětí a dospívajících v digitálním prostředí“, která proběhla ve středu 27. května 2026 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod záštitou poslanců pěti poslaneckých klubů – TOP 09, Pirátů, KDU-ČSL, STAN a ODS
Austrálie zavedla věkové omezení přístupu na největší platformy sociálních sítí pro osoby mladší 16 let včetně kontroly věku uživatelů. Dánsko se k podobnému kroku chystá, Velká Británie je blízko zavedení zásadních regulatorních opatření na ochranu dětí a dospívajících v prostředí sociálních sítí. Podobné záměry už dříve deklarovaly také Francie, Španělsko nebo Řecko. Pozice Česka je však vzhledem k dosud chybějícímu jasnému stanovisku vlády nejasná.
Zavedení kontroly věku pro přístup na sociální sítě v Austrálii vyvolalo po celém světě výrazné reakce — souhlasné i kritické. Zastánci opatření tvrdí, že v současnosti neexistuje účinnější způsob ochrany dětí v online prostředí. Odpůrci naopak upozorňují na možnost technologického obcházení omezení nebo na riziko plošných zásahů, které mohou omezit i pozitivní aspekty sociálních sítí.
Podobná debata se vede také v České republice, často však bez hlubší znalosti současné situace v Austrálii několik měsíců po zavedení opatření či bez detailnějšího pohledu na diskusi v dalších evropských zemích. Právě potřeba objasnit zkušenosti ze zahraničí, zejména z Austrálie a Dánska, i připravované kroky Evropské unie vedla k uspořádání konference na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Důležitou součástí konference byl také souhrn odborných stanovisek české expertní scény napříč oblastmi duševního zdraví, vzdělávání, digitální bezpečnosti, práce s mládeží i institucí, do jejichž agendy regulace digitálního prostředí spadá. Vystoupili například bývalá eurokomisařka Věra Jourová, Bohumil Kartous, Peter Pöthe či zástupci NÚKIB, STEM a projektu E-bezpečí.
„Studie prokazují závažnou spojitost mezi užíváním chytrých telefonů, aktivním používáním sociálních sítí a duševním zdravím nejmladší generace. Povinností nás politiků je přicházet s aktivními návrhy, jak na tyto závažné skutečnosti reagovat. Nové technologie mají vliv nejen na kvalitu duševního zdraví, spánek, učení, sociální vazby či sebepoškozování dětí, ale na sociálních sítích dochází také ke kyberšikaně. Na základě výzev na sociálních sítích dochází i k poškozování zdraví, děti od nejmladšího věku čelí pornografickému obsahu a objevují se zde i výzvy k sebevraždám. Skrze sociální sítě navíc dochází k radikalizaci mladistvých. To všechno má velmi závažné celospolečenské dopady a je naší povinností hledat cestu, jak tyto negativní vlivy na nejmladší generaci omezit,“ říká poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Vnímáme jako zcela zásadní, aby se Česko v debatě o možných řešeních posunulo blíže k rozhodnutí, jakým směrem se vydat. Sociální sítě představují mnohočetné riziko — od dopadů na duševní zdraví přes sociální vztahy a vzdělávání až po bezpečnost dětí. Jsou zjevně také místem možné radikalizace a obecně postojové manipulace. Jediným aktérem, kterému současné váhání prospívá, jsou provozovatelé platforem, kteří pohodlně sledují nečinnost zemí, jako je Česko,“ dodává Bohumil Kartous, prorektor Vysoké školy ekonomie a managementu a publicista zabývající se dopady digitálních technologií na společnost.
Tiskové oddělení TOP 09
