Za úspěch Schwarzenberga mohou sociální sítě. Karla je plný Facebook

Facebook, Twitter, videa na YouTube, hromadné pozvánky, volební kalkulačka a nebo "hrozivé" sloupcové grafy. To byly netradiční zbraně, kterými se v prvních českých prezidentských volbách nešetřilo. Zvláště poslední týden před volbami naplno ukázal sílu okamžitě mobilizace. Nejstarší kandidát zužitkoval sílu internetu nejlépe.

12. 1. 2013

"Dneska jsem vzala mobil a napsala všem příbuzným, aby šli volit Karla," poznamenala při sledování narůstajících spočítaných hlasů studentka z Prahy. Jde v jistém ohledu o výjimku. "Karla", tedy prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga, v posledních dnech podpořily tisíce lidí. Obvykle k tomu ale nepoužívali zastaralé esemesky, ale spíše některou ze svých veřejných nástěnek:

  • statusy na Facebooku
  • hromadné pozvánky
  • sdílené výsledek z volební kalkulačky
  • příspěvky na Twitteru
  • komentáře v diskusích
  • grafické koláže, montáže a internetové memy
  • videa na YouTube

"Taky máš Facebook plný Karla?" zeptal se mne v pátek kolega. Nemusel vysvětlovat, o čem mluví. I u politicky relativně neangažovaných lidí se libovolná stránka Facebooku hemžila podpůrnými komentáři na adresu 75letého kandidáta. Nemluvě o placených reklamách, které obvykle vedly na podpůrné weby kandidátů.

Mezi nátlakovější způsoby propagace pak patřilo např. vytváření "událostí". Tedy nástroje, který obvykle slouží pro svolání setkání či oslavy, případně pozvánky na koncert. V podání facebookových volebních aktivistů se stal nástrojem politické propagace - přátelé zvali své přátele, aby šli k volbám a volili toho či onoho kandidáta.

Internet udělal kampaň dostupnější než kdy dřív

Oslovit velké množství voličů, mobilizovat uživatele internetu a dát jim možnosti, jak k volbám poznat ostatní, je díky sociálním sítím a on-line nástrojům levnější a jednodušší než kdykoli předtím. Pro úspěch Karla Schwarzenberga v prvním kole prezidentských voleb byla klíčová aktivita lidí na sociálních sítích v posledních dvou týdnech. "Síla Karla na Facebooku se projevila obrovskou synergií, postavila se za něj i mnohá média, osobnosti a hlavně řada jednotlivců," řekl pro iDNES Petr Ducháček, který se podílel na facebookové kampani Karla Schwarzenberga. "Za poslední měsíc měla Schwarzenbergova facebooková stránka zásah téměř dvou milionů lidí." Schwarzenbergův tým využil své zkušenosti s on-line kampaněmi, se kterými začali už v roce 2009 pro TOP 09. "Dříve stačilo, zjednodušeně řečeno, jen něco hodit na zeď. Dnes už je potřeba do kampaně investovat více času i peněz," říká Ducháček. Pečlivému ladění a testování podléhaly třeba inzeráty. "Internet obecně, spolu se sociálními sítěmi, dává lidem do rukou ohromné nástroje," soudí Vojta Bednář, člen volebního týmu Vladimíra Franze a šéfredaktor serveru TyInternety.cz. "Facebook je zadarmo, založení webu je otázka pár dnů a několika stovek, Google Docs a sdílené kalendáře či facebookové skupiny nám pomáhaly s organizací, spousta komunikace šla přes Skype a tak by se dalo pokračovat." Podle něj pomáhají nové technologie stírat odlišné finanční možnosti kandidátů. Tým Vladimíra Franze údajně nedal ani korunu do facebookové reklamy. "Podpisy jsme samozřejmě museli jít sbírat do ulic, ale prvotní pozornost médií i spolupracovníky nám pomohl získat právě Facebook," dodává.

Profesionální a poloprofesionální klipy pak fungovaly nejen přímo jako propagační médium, ale posloužily všem, kteří se k volbám chtěli vyjádřit a přitom nechtěli psát o politice. K hojně sdíleným patřilo video "Jak odstranit Fischera se Zemanem?," které zhlédlo přes 300 000 lidí. Také pod těmito videoklipy se diskutovalo a lajkovalo v této poloveřejné sféře, kterou Facebook vytváří každému na míru. I lidi z Schwarzenbergova týmu překvapilo třeba video Dyka a Vilhelmové, ve kterém mladí herci z dovolené podpořili kandidáta a dali svým i jeho fanouškům další materiál ke sdílení a diskutování na sociálních sítích, a tedy rekrutaci dalších voličů.

V době Facebooku a Twitteru už volba není tajná

Volby tak dostaly díky sociálním sítím nový rozměr - každý mohl vidět, kdo z jeho přátel s ním sympatizuje a hodlá volit stejně. Tento trend bude do budoucna spíše růst - zvláště podíváme-li se na USA v době vrcholící politické kampaně - Facebook a Twitter je místem, kde se formují názory i proudy, lidé testují, co si myslí jejich okolí. Také všudypřítomné průzkumy a grafy neustále a v reálném čase ukazují, jak volba asi dopadne, kdo má šanci a kdo nikoli.

Google například monitoruje českou volbua podpořil ji i exkluzivně českým logem - volebním Google Doodle. Volby lze v reálném čase sledovat také na twitteru (hashtag #volby) nebo, pokud máte rádi interaktivní grafy, vytvořit si vlastní analýzu na blogu KohoVolit.eu.

Pro někoho to znamená, že si utvrdí svůj názor. Jiný se pohádá za svého kandidáta, kterého bude bránit, přestože je proti svým kontaktům a přátelům v menšině. A pak jsou tady samozřejmě ti, na které zapůsobí tzv. spirála mlčení (jak ji popsala E. Noelle-Neumannová) - lidé ze strachu, že budou se svým názorem v menšině, tento názor nahlas nevyslovují, čímž nadále způsobují, že se tento názor dostává do ústraní. Dalším jevem je tzv. band-wagon efekt, tedy že všichni tak trochu chtějí být na vítězné straně. Jeho objevitel, Paul Lazarsfeld, to popsal v roce 1940 slovy jednoho z amerických voličů: "Těsně před volbami to vypadalo, že Roosvelt vyhraje. Tak jsem šel a volil pro něj taky. Bylo mi jedno, kdo vyhraje, ale chtěl jsem volit vítěze."

Nenechte propadnout svůj hlas, rezonovalo Facebookem

Významnou roli sehrály v prvním kole také průzkumy snažící se zachytit náladu voličů. Z povahy dvoukolové volby, a samozřejmě z cíle voleb - jediného vítěze, vyplynulo, že řada lidí už v prvním kole voleb přemýšlela o tom, koho za prezidenta rozhodně nechce. První průzkumy preferovaly dva jasné favority - bývalé premiéry Miloše Zemana a Jana Fischera. To vyprovokovalo řadu aktivit směřovaných k tomu, aby se na Hrad nedostal ani jeden z těchto kandidátů.

Průzkumy způsobily, že řada lidí pragmaticky volila kandidáta, který má největší šanci dostat se do druhého kola. Podpořily to i různé aktivity, například stránka LepsiPrezident.cz. Ta dala návštěvníkům i možnost hlasovat, kterého alternativního kandidáta by preferovali. Ostatní tak mohli vyčíst, kdo z nich má větší naději.

Tyto kalkulace s možnými výsledky podle některých mohly poškodit například Zuzanu Roithovou - část jejích voličů hodila do urny raději pragmaticky hlas Schwarzenbergovi, protože si spočítala, že podle průzkumů nemá jejich favoritka naději dostat se do druhého kola. Sama Roithová opakovaně povzbudila voliče, aby se nerozhodovali podle průzkumů, ale podle svého srdce.

Pavel Kasík

technet.idnes.cz,16. 1. 2013, rubrika: Internet

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme