Co koupí starosta, když má víc peněz

4. 8. 2014

Na plánu vzít peníze z daní velkoměstům a poslat je menším obcím většina radnic vydělala. Dohromady dostávají 16 miliard ročně navíc. Opravují chodníky, jinde investují do zábavy. 133 obcí si naopak pohoršilo.

Koupaliště ve Veselí nad Moravou nevypadalo nikdy lépe než teď. Mají tu nová stínítka, odpadkové koše, vodní síť, tobogan... Renovaci přitom radnice platí výhradně ze svých peněz.. Starosta Veselí Miloš Kozumplík se netají s tím, že dvanáctitisícovému městu hodně pomohla změna rozdělování daní, již v létě roku 2012 prosadila tehdy vládní TOP 09 a Starostové. Zaručuje více peněz menším obcím.

Z daní vybraných státem teď Veselí dostává zhruba 11,5 milionu korun navíc. „Hodně nám to pomohlo. Mohli jsme se podílet na rozšíření sítě cyklostezek, postavili jsme rozhlednu, zateplili několik budov v centru,“ vypočítává Kozumplík.

Dvě procenta nešťastných

Podobné zprávy hlásí v podstatě všechny další tuzemské obce. Přesněji 97,8 procenta z nich, jak propočetl Svaz měst a obcí ČR. Zbytek, konkrétně 133 obcí, zažívá opak. Jde logicky o čtyři největší města (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava), z jejichž daňových příjmů se ukrojilo ve prospěch menších. Ale nejsou to jen ona.

Na změnu doplatily i chudší obce, které mají málo obyvatel, ale velký katastr. Právě počet lidí totiž hraje větší roli než dřív. „Bohužel, my jsme kvůli tomuto geniálnímu tahu o peníze přišli,“ potvrzuje Martin Schulz, starosta Doubice na Děčínsku. „Vypadl totiž bod, který zvýhodňoval obce s malým počtem obyvatel, ale s velkým katastrálním územím. Takže jsme museli zvednout daň z nemovitosti, což tu způsobilo pozdvižení. Chalupář teď místo 800 platí 1 200 korun, majitel hotelu místo 20 tisíc 40 tisíc.“

Zvýšit daň z nemovitosti na dvojnásobek (z 800 na 1 600 korun) museli i v Přebuzi v Karlovarském kraji. Z rozpočtu jim tu kvůli novému přerozdělování daní vypadlo 900 tisíc korun, tedy plná třetina. „Přišli jsme o tolik peněz jen proto, že nás tu žije tak málo, 76,“ neskrývá rozhořčení starostka Miluše Ženteková. „Přitom ve vedlejší Rudné, kde žije 356 obyvatel, už dostali půl milionu navíc...“

Stanislav Polčák: Během několika málo let to bude na rozvoji obcí poznat. Může se tam výrazně zvýšit kvalita života, obce mohou zajišťovat víc služeb pro obyvatele.To může v důsledku vést k tomu, že se zastaví vylidňování venkova.

Jinde obecní daně nezvyšovali, ale museli začít šetřit. Třeba na sečení trávy. „Abychom se vešli do rozpočtu, museli jsme počet sekání snížit,“ potvrzuje starosta Šléglova na Šluknovsku Zdeněk Císař. Vesnice má necelých 40 obyvatel, ale celkovou plochu přes 700 hektarů. „Sekali jsme sedmkrát, aby byla obec upravená, když sem jezdí lidé na rekreaci. Teď to děláme jen pětkrát.“

Zásadní problém mají třeba Prášily na Klatovsku, které přišly o 60 procent daňových příjmů, což je pro obec zničující. Proto se starosta Libor Pospíšil snaží bojovat za změnu, aby obec mohla velký katastr s vysokými provozními náklady spojenými třeba s údržbou cest obhospodařovávat. „Takhle nebudeme mít ani na investice, ani na spoluúčast u dotací,“ říká Pospíšil. Díry v rozpočtu, které dvěma procentům obcí vznikly, slíbili zákonodárci zacelit.  „Podle loňského návrhu sněmovního rozpočtového výboru měl být výpadek kompenzován. Ale nová politická reprezentace to neschválila,“ říká David Sláma ze svazu obcí.

Ministerstvo financí na sklonku června narovnání přislíbilo, peníze však zatím na cestě nejsou. „Věřím, že se to podaří vyřešit. Teď je třeba pojmenovat ztráty a jednat s Ministerstvem financí. To je tomu nakloněno,“ řekl České televizi místopředseda svazu Oldřich Vlasák.

Přestanou lidé z vesnic utíkat?

Drtivá většina radnic si však nové „pořádky“ pochvaluje; meziročně teče do obecních pokladen zhruba o šestnáct miliard korun více.

„Během několika málo let to bude na rozvoji obcí poznat. Může se tam výrazně zvýšit kvalita života, obce mohou zajišťovat víc služeb pro obyvatele,“ míní místopředseda hnutí Starostové a nezávislí a jeden z předkladatelů zákona Stanislav Polčák. „To může v důsledku vést k tomu, že se zastaví vylidňování venkova.“

Obce navíc zvýšené příjmy často využívají na nejrůznější opravy, což pomáhá místním firmám a zaměstnanosti. „Je dobře, že se pro malé obce udělalo aspoň něco, klidně by se v tom mohlo pokračovat dál,“ přitakává starosta Radvanic na Přerovsku Milan Pyšný.

Směr, jímž by se obce rády vydaly, je jasný: změna plateb na školy a dojíždějící žáky. „Díky novému rozdělování daní jsme na tom o něco lépe. Ale okolní obce už nám nemusí přispívat na své žáky v naší škole, je to na nás – a to je pro nás téměř likvidační,“ říká Hana Řebíková, starostka Hory Svaté Kateřiny.

Konkrétní čísla nabízí Petr Novotný, místostarosta čtyřtisícové Jemnice na Vysočině. Na účet tu letos dostali o 10,6 milionu víc. „Ale zároveň, jak nám stát nedávno sebral dotaci na školství, máme méně peněz na dojíždějící žáky. To je minus 1,8 milionu,“ popsal.

FAKTA

Kam stát posílá daně

  • Část daní z příjmu a DPH, které stát vybere, posílá v rámci tzv. rozpočtového určení daní zpět do obcí.
  • Novela od loňského ledna zmírňuje dřívější nepoměr mezi čtveřicí největších měst, která byla zvýhodňována, a ostatními obcemi. 98 % radnic vydělalo.
  • Počet obyvatel hraje větší roli než rozloha. Proto si pohoršily obce s velkým územím. 

Kde starostům pomáhají peníze z RUD?

  • Peníze jsme použili na údržbu zeleně a chodníků nebo jako spoluúčast dotace na zateplení školy.

Radislav Bušek, starosta Trhových Svin na jihu Čech (5 tisíc obyvatel, přibylo 12,5 mil. Kč)

  • Budeme stavět smuteční síň, na kterou nemáme dotaci.

Zdeněk Tesařík, starosta Tvrdonic na jižní Moravě (2 100 obyvatel, přibylo 4 mil. Kč)

  • Dali jsme je na opravy chodníků a asfaltový povrch komunikací. Vybudovali jsme také běžeckou dráhu ve škole.

Pavel Čejka, starosta jihomoravského Bzence (4 300 obyvatel, 10 milionů navíc)

  • Mohli jsme se pustit do stavby kanalizace bez vysokého úvěru.

František Lakomý, starosta obce Luká v Olomouckém kraji (800 obyvatel, 2 miliony navíc)

  • Udělali jsme hřiště u školy a úpravy náměstí. Plánujeme rekonstrukci druhé školy.

Otakar Mika, místostarosta západočeských Kraslic (7 000 obyvatel, přibylo 14 mil. korun)

  • O turistické sezoně můžeme zaměstnat člověka navíc.

Marcela Kozáková, starostka Branné v Olomouckém kraji (300 obyvatel, přibylo půl milionu Kč) 

Simona Holecová

Mladá fronta DNES, 4. 8. 2014, rubrika: Z domova, str. 4

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Stanislav Polčák
Témata:
Rozpočtové určení daní, Venkov
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme