Ženíšek: Svoji bezpečnost si musí Evropa zajistit sama

1. 2. 2016

(editovaný výběr hlavních bodů diskuze s 1. místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem)

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Uplynulý rok byl zásadní pro obranu. Prošlo několik klíčových změn, armáda dostane přidáno. Do toho stále slyšíme, že bezpečnostní situace je nejhorší od pádu Železné opony. Čeho se tedy vlastně máme bát? Jak je na tom české vojsko? Nejen o tom budeme mluvit v dnešní Partii.

Tento týden české politiky zaměstnal další kontroverzní výrok prezidenta Miloše Zemana, konkrétně to byla slova o nedemokratické cestě odstranění politiků kalašnikovem. Reakce byla velká, Miloš Zeman se později vyjádřil v tom smyslu, že svými hysterickými výroky ze sebe politici, novináři i komentátoři udělali šašky. Ve sněmovně byl návrh paní Miroslavy Němcové, aby sněmovna hlasovala o tom, že má ten výrok odsoudit a přimět pana prezidenta k omluvě. Pane Ženíšku, vy jste ve sněmovně pro ten návrh hlasoval. Je to tak?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Ano, je to tak.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Proč podle vás nakonec neprošel? Ptám se s ohledem na to, že těch odsudků, které zazněly v debatě, bylo mnohonásobně víc než názorů, které by se pana prezidenta zastaly, třeba pracovaly s tím, že to byla nadsázka nebo vtip.

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

To je spíš otázka na ty, kteří hlasovali proti. Mám vysvětlení i pro vyjádření pana premiéra. Přesto, že je z jeho strany vždycky snaha o odsouzení některých prezidentových výroků, které považuji za nehorázné, tak pan premiér stále kalkuluje s tím, kdo je jeho sociálnědemokratický volič. Jestli tam náhodou není celá řada voličů, kteří sympatizují s panem prezidentem Zemanem a zdali by to premiéra nepoškodilo, kdyby se postavil do role, jakou bych si představoval. To znamená, že by ten výrok odsoudil třeba na půdě Poslanecké sněmovny. Bylo by to pouhé gesto, protože nikdo nemůže pana prezidenta k ničemu donutit. On sám je odpovědný za to, co říká a jak se chová, ale byl by to jasný signál třeba do zahraničí. Jak jste si mohli všimnout, není to poprvé, kdy byl nějaký jeho pokus o vtip druhý den na všech světových serverech. Věřím, že v sokolovně v Tišnově, se tomu lidé třeba i zasmáli, ale já to panu prezidentovi vytýkám nejvíce. Pan prezident nedělá ostudu jenom sám sobě, což bych ještě přežil, ale dělá ji především celé České republice. Není to poprvé a já to vnímám jako velmi špatné.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Dobře. Pane místopředsedo, vy to vnímáte jak z pohledu opoziční strany, kterou prezident republiky, jak se vyjádřil, nemá rád. Je to tak, že dva se perou, třetí se směje, nebo to vnímáte tak, že to poškozuje Českou republiku navenek?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Vnímám to především podle toho, co jste uvedla na konci. Výroky prezidenta, ať už směrem k panu premiérovi, k vládě jako celku nebo jeho pokus o vtip, velmi poškozují Českou republiku v zahraničí. Když se na to podíváme, tak prezidentovy výroky směřují k panu premiérovi. Je tam nějaká touha se mu pomstít. Pan prezident totiž často nadřazuje své osobní zájmy nad ty státnické. Od samého počátku, kdy se stal premiér Sobotka premiérem, tam je evidentní, že pan prezident často neopomine mu připomenout, že ho nemá v lásce a že má radši jiné předsedy politických stran.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane, pane místopředsedo Ženíšku, vy v TOP 09 jste pokročili nějak v té debatě o budoucím kandidátovi na prezidenta nebo už nějakého máte?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Především sledujeme situaci a sledujeme i to, že dochází ke sbližování předsedy hnutí ANO s panem prezidentem. Za poslední rok a půl jsem nezaznamenal žádný negativní výrok směrem k Andreji Babišovi. Naopak jsem zaznamenal mnoho negativních výroků směrem k opozici nebo k premiérovi Sobotkovi. Můžeme být svědky toho, jak se tito dva pánové před prezidentskými volbami spojí. Pak je odpovědností všech politických stran, které si nepřejí, aby byl dále prezidentem prezident Zeman, pokud se rozhodne, že bude znovu kandidovat, a já jsem přesvědčen, že to v hlavě má, aby se začaly bavit o nějakém společném kandidátovi. Ten bude buďto podpořen nebo nabídnut veřejnosti.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Vy nějakého takového člověka vidíte?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Zatím ho nevidím a myslím si, že pokud to bude tak, jak jsem teď řekl, tak balon bude především na straně nejsilnější strany, kterou je ČSSD.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pojďme na další téma. Vláda se nakonec dohodla, že výdaje na armádu přestane škrtit. S ohledem na rostoucí hrozby vláda řekla, že do roku 2020 zvýší výdaje na jedno celé čtyři desetiny procenta HDP. Na rok 2016 to má být bezmála padesát miliard. Pane místopředsedo, vy jste reagoval slovy, že rozpočet není dostatečný. Vláda dala přednost přijetí tisíce nových úředníků místo toho, aby v této bezpečnostní situaci posílila armádu. Jak byste si ten rozpočet představoval?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Je tam nějaký cíl Vlády České republiky, kdy by mělo být v roce 2020 navýšení, které by dosahovalo až 1,4 % HDP, Ten cíl je nereálný. To je třeba říct otevřeně. Vzhledem k hospodářskému růstu se dnes pohybujeme i po tom navýšení někde kolem jednoho procenta HDP. To je zhruba polovina cíle, který doporučuje NATO, že by to měly být 2 % procenta HDP. Rozhodně souhlasím s tím, že se vládě po dvou letech podařilo zastavit propad. Rozhodně ale nemůžeme hovořit o nějakém razantním navýšení finančních prostředků do armády. Situace je jiná. Ve sněmovně jsme navrhovali ještě další dvě miliardy. Pan ministr financí, i pan ministr obrany tuto nabídku odmítli, přestože se domnívám, že by se navýšení peněz do armády v tomto roce ministerstvu obrany hodilo. Zvláště, pokud se bude situace vyvíjet tím směrem, kdy bude chtít daleko více občanů pracovat v armádě. Bude nábor, který si všichni přejeme, a který posílí stavy armády. Některé projekty, které jsou plánovány na rok 2017 nebo 2018, mohly být urychleny. Jsem přesvědčen, že je dobře, že se zastavil propad. Na druhou stranu i v roce 2014 bylo v rozpočtu čtyřicet tři miliard. Ale byla to hodnota, kterou vykazovala vláda v době ekonomické krize. V době škrtání, kdy všechny vlády snižovaly výdaje na armádu. Naopak tato vláda, která se pyšní jedním z nejvyšších hospodářských růstů, a navíc vláda, která se pohybuje v odlišné mezinárodní situaci, než která byla v roce 2009 nebo 2010, by měla daleko více posílit rozpočet. Navíc to neodpovídá plánům a cílům někdy na rok 2020, kdy by měl být ten podíl HDP 1,4 %. Současná situace armády není dobrá. Máme pozemní síly, které se podařilo přezbrojit na třicet procent. Máme tam tedy sedmdesát procent, které používají třicet let starou techniku ještě z doby Sovětského svazu, proto by to navýšení mělo být daleko razantnější.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

A pane ministře, armádu dlouhodobě trápí nedostatek vojáků. Do pěti let by měla armáda čítat dvacet sedm tisíc profesionálů. Teď jich je dvaadvacet tisíc. Které útvary ten podstav trápí nejvíc?

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/

Je jich celá řada. Já bych to skoro nerad říkal, protože mám někdy pocit, že se o těch číslech vlastně bavíme strašně otevřeně. Když jsme dělali koncepci výstavby armády, která prošla Bezpečnostní radou státu, prošla sněmovnou, prošla vládou, tak už jsme si říkali, tak ale sakra, my přece nemůžeme takovýhle materiál nechat úplně otevřený, aby to tady prostě lítalo mediálním prostorem. Není to ale až tak znepokojující. Je to samozřejmě něco, na co musíme reagovat a my na to reagujeme. Spíš vám řeknu ta procenta. V případě asi dvou útvarů je to pod padesát procent. To je skutečně špatně. Zase jsou útvary a podstatné, kde jsme kolem devadesáti. Takže to není nějaký alarm. Podstatné je, že můžeme nabírat až dva tisíce lidí ročně tento rok. Že jsme se loni dostali poprvé do plusu, protože každý rok končí několik stovek lidí, protože jim končí profesionální kontrakt. Je to kolem šesti, sedmi, osmi set lidí, takže musíme nabrat, řekněme, osmnáct set, abyste měla čistou tisícovku.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Ženíšku, vy věříte optimismu pana ministra, že je zájem lidí pracovat v české armádě? Že se podaří naplnit to konečné číslo, ten konečný stav?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

První odhady zatím ukazují, že se jde správným směrem, že zájem je enormní. Dokonce se ukazuje, že odcházení je v průběhu roku daleko menší, než by se předpokládalo. Ta tisícovka, o které hovořil pan ministr, respektive dva tisíce po odečtení tisícovky lidí, kteří z armády každý rok odejdou, je reálná. Je to ale pouze určitá výseč, byť velmi podstatná. Je to pouze část vývoje Armády České republiky.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Ve čtvrtek podepsal prezident republiky branný zákon, který mimo jiné upravuje i pravidla odvodů. Ta politická debata nakonec skončila kompromisem. Odvody nebudou povinné, ale dobrovolné. Pane místopředsedo, jak vy to vnímáte? Je dobře, že to bude dobrovolné? Bude podle vás dost dobrovolníků nebo to bude zbytečné a budete souhlasit s panem ministrem, že pak se bude muset stát nějaký další krok.

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Původní úvaha, že budou existovat povinné odvody bez povinného cvičení, byla špatně. To se zavrhlo hned v počátku. Kompromis, kdy jsou odvody dobrovolné, ale spojené s výcvikem, je přesně kompromis, na kterém se shodli všichni ve výboru pro obranu. Zrovna tyto zákony jsou ukázkou toho, kde umí opozice s koalicí hovořit a umí nalézt nějaké řešení, které bude trvalejšího charakteru, přestože si musíme alespoň rok nebo dva počkat, jak to bude fungovat v praxi.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pojďme se podívat na další, to je migrační krize. Angela Merkelová o víkendu své straně řekla, že chce, aby se po ukončení válečného konfliktu v jejich domovských zemích vrátili migranti domů, zpátky. Je to vůbec reálné? Je to názorový obrat Angely Merkelové nebo ji k tomu donutilo veřejné mínění i postoj její strany? Jak to vnímáte? Je vůbec reálné, aby se její přání naplnilo, aby se po skončení války migranti vrátili domů?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

To, co teď zaznívá z úst kancléřky Merkelové, mělo zaznít před rokem. Ten postup měl být obrácený. Kancléřka teď asi daleko více reaguje na to, co se děje v její straně nebo co se odehrává v Německu. Myslím ale, že to nebude úplně snadné z jednoho prostého důvodu. Německu, ani ostatním zemím se do této chvíle nedaří ani současná návratová politika. Ukazuje se, že lidi, kteří nemají právo na azyl, a to je více než polovina těch, kteří do Evropy přicházejí, se nedaří vracet. Neumím, si představit, že těm, kterých se Evropa nebo Německo ujme, bude řečeno, že musí jít domů, zvláště když nikdo neví, jak bude konflikt v Sýrii dlouho trvat. Že tady bude někdo žít deset, dvanáct let a pak se těm dětem, které tady vyrůstaly deset let, řekne, že se vrací do Sýrie. Ten postup měl být obrácený. Neměla být nejprve pozvánka a potom po roce říci, že počítáme s tím, že až se situace v Sýrii zlepší, tak budou muset jít domů.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Rakousko řeklo stop migrantům, jejich počty se naplní možná už na jaře, má to být třicet sedm a půl tisíc lidí za rok, což loni bylo asi devadesát tisíc, co se pak stane, pane ministře, v tom dalším vývoji? Zavře Rakousko hranici?

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/

Patrně ano. Nebo bude se muset dohodnout se Slovinskem, jakým způsobem se společně postarají o východní mezihranici, nebo jak tomu říct. Tam je pořád ten problém, že máte Balkán a pak máte Řecko. Myslím, že zásadní věc je dohodnout se lépe s Tureckem. Velice bedlivě kontrolovat, a to teď zrovna moc nefunguje, jak Turecko plní podmínky těch dohod. Teď, jak jsme všichni zaznamenali, že tři miliardy jsou málo a Turecko chce další dvě. Zatím se nic moc nezlepšilo. Zatím ani počasí nějakým zásadním způsobem neovlivnilo snížení počtu t migrantů, protože za leden loňského roku to bylo velmi podobné číslo jako za leden tohoto roku. Řecko tvrdí, že na to nemá, ale teď konečně nastávají nějaké návrhy nějakých konkrétních kroků, jako vyslání úředníků a bezpečnostních expertů na tu hranici, aby pomohly Řecku skutečně registrovat lidi, kontrolovat je, evidovat je, shromažďovat je a potom je také relativně představitelnější, že by jednotlivé země si mohly ty lidi nebo část, počty, které jsou pro tu zem myslitelné, přebírat, ale už s konkrétním třeba pracovním zařazením, nebo s konkrétní představou, co s nimi bude dál. To potácení se jakoby načerno Evropou, to musí skončit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Co se pak stane se Schengenem, až Rakousko zavře hranici, pokud se to opravdu stane, jak říkáte?

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/

No, nemusí se stát nic tak dramatického, protože pořád musíme důsledně oddělovat vnější prostor od toho vnitřního. My musíme uchránit ten vnitřní a jeho co největší prostupnost. To už je i problém bezpečnostní, protože marná sláva, tady máme milion lidí za minulý rok.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Já se ptám, s dovolením, na to, na ta slova rakouského kancléře Faymanna, který řekl, pokud se Unii nepodaří zajistit tu vnější hranici, Schengen jako celek je zpochybněn. Není už to vlastně jakoby naplněno, celá ta jeho myšlenka?

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/

No ne. Tak ten Schengen bylo potřeba zpevnit včera nebo předevčírem. To znamená, ještě v létě, si vzpomeňte, že se o tom tak moc nemluvilo, nebo se kolem toho tak jako apartně chodilo jako kolem horké kaše. Teď už se ta rétorika i ty slovníky mění, a nejenom, zaplaťpánbůh slovníky, ale už snad i konečně ty činy, takže není vůbec nereálné, že nějaká hranice vznikne na Balkáně.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane poslanče, souhlasíte s tím, co říká pan ministr?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Neobávám se toho, že by Evropa v nějaké nejbližší době nenalezla řešení. Evropě to všechno vždycky trvá strašně dlouho. Upozorňovali jsme na to od začátku. Představa, že se přijde s nějakým rychlým řešením, bude narážet na meze, které Evropa má, když je prostorem s osmadvaceti státy. Obávám se něčeho jiného. Obávám se toho, že to řešení už nebude aplikovat společná Evropa, jak ji známe, ale že to budou buďto jednotlivé státy, nebo že to bude Evropa, kde se bude hroutit Schengen, nebo kde řešení budou realizována těmi, kteří ve volbách v jednotlivých státech vyhrají tím, že nesdílejí prioritu číslo jedna - udržení evropského prostoru. Může taky dojít k tomu, že řešení bude realizováno populisty. Evropa si musí říct, že není za pět minut dvanáct, ale že je patrně dvanáct, nechci říct, pět minut po dvanácté. Ukazuje se, že to, co ještě před několika měsíci zaznívalo z Německa nebo z Francie, tak je dnes jiné. Jsem mírný optimista. Pokud si nejprve řekneme a definujeme ten problém a popíšeme stav, to znamená, že Německo už nebude tvrdit, že Evropa se může postarat o všechny, kteří do Evropy chtějí přijít a že to Evropa zvládne, protože je silná, ale začne být i kromě toho, že je solidární i odpovědná, tak vnímám jako obrovský posun. Chápu ale, že pro voliče nebo pro občany je to strašně málo. Některé velké země začínají vnímat, že pokud chce být Evropa solidární i v budoucnu, tak musí být především odpovědná. Teprve teď se začnou uplatňovat pravidla nebo návrhy, které si Evropa sama vymyslela jako nějaké řešení. Do té doby to bezesporu nebylo možné realizovat, protože to ty země vnímaly trochu jinak.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Prezident Miloš Zeman v Partii nám tady minulý týden řekl, že Schengen by měla chránit armáda s tím, že evropská pohraniční stráž je komická, že by jednotlivé země měly vyslat na hranice svá vojska. Co si o tom myslíte?

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/

Tak je potřeba říct, že je to prvořadý úkol policie. Hranice jsou úkolem pro policii, v drtivé většině zemí, když policie nestačí, je přizvána armáda nouzové opatření, nějaké jednorázové posílení a tak dále. Čili to, že ten počet, který tam někde byl, já nevím, jestli padlo číslo tři tisíce pět set, nebo kolik. V tom počtu s panem prezidentem souhlasím, ale s tou složkou ne. Podle mě by to měli být policisté, ne vojáci.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane Ženíšku, váš názor?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Souhlasím s tím, co bylo řečeno. Navíc se ukazuje, že bude velmi těžké vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž, protože se v Evropě naráží na něco, co je pro některé státy nepřijatelné. To je, že by se o její hranici staral někdo jiný. Vnímám to ale jako cíl, který bude muset Evropa naplnit, pokud si má zachovat prostor tak, jak ho známe dnes. Pokud armáda, jakou je řecká, která je podle všech počtů jedna z největších a Řecko na ni dává daleko více finančních prostředků, nežli Česká republika nebo jiné okolní země, a která nezvládá řešit situaci a ještě navíc nechce, aby se o tu hranici staral někdo jiný, tak budeme muset začít přijímat i úvahy o tom, že se ta hranice posune někam jinam. Ta hranice je totiž i naše. Není jenom řecká. Pokud to vnímáme tak, že schengenský prostor je společný prostor. Je legitimní o tom uvažovat. Pokud se v nejbližších týdnech něco nestane, nepřijde se s jasnými čísly, jak se omezit příval imigrantů do Evropy, tak je legitimní se ptát, zdali by ta hranice neměla být dočasně posunuta někam jinam.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

V poslední době stále častěji slyšíme, že bezpečnostní situace je nejhorší od pádu Železné opony. Já jsem to tady i na začátku zmínila. Čeho se, pane ministře, vlastně máme nejvíc obávat? Je to Islámský stát v návaznosti, o čem tady mluvíme. Nebo je to Rusko, které teďka třeba zmínilo i Švédsko, které, které, ze které z té zprávy pana generála Pavla vyplynulo, že se chystá na válku. Pane místopředsedo Ženíšku, vy souhlasíte s generálem Pavlem, že je tady nějaká, nějaké potenciální riziko ze strany Ruska, že je nebo tím bezpečnostním rizikem primárním?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Nepochybně. Ruská federace je majitelem jaderných zbraní a v několika minulých měsících nám ukázala, jak si váží mezinárodního práva. Určitě je to hrozba. Nedával bych tam nějaká čísílka, zda je na prvním místě nestabilita na Blízkém východě, Islámský stát a pak teprve Rusko. Obě dvě jsou to velmi silné hrozby, ale největší hrozbou pro Evropu je podle mě Evropa samotná, pokud nebude jednotná, což si myslím, že si řada vnějších aktérů přeje a pokud nebude silná. Pevně věřím, že jestli ze současné situace vzejde něco pozitivního, tak že si Evropa konečně uvědomí, že její bezpečnost nezajistí nikdo jiný. Bude to Evropa sama a musí se podle toho i chovat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Zpátky k tomu Rusku, ale v pátek se ozvalo Turecko s tím, že ruská stíhačka znovu narušila jeho vzdušný prostor. Rusko to odmítlo. Teď je asi otázka na oba, je to vážný incident, nebo může to být z pohledu vojenské diplomacie?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Od samého počátku, kdy se Ruská federace zapojila do bojů v Sýrii, jsme upozorňovali, že tu situaci nevyřeší. Po několika měsících je situace naopak mnohem komplikovanější. Když používáte letecké údery na část území, a chcete se s tím Suchojem nějak otočit, tak se stane, že do toho leteckého prostoru vlítnete. Buď jako záměr, brnkání na strunu, jako posouvání hranic, nebo jako incident, který se při takových situacích stává.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

A pojďme se po spirále vrátit zpátky na tu domácí politiku, protože sněmovna v pátek má za sebou další díl seriálu o elektronické evidenci tržeb, zatím tedy s nejasným koncem, zákon nejspíš skončí u Ústavního soudu. Koalice totiž ve sněmovně prosadila pevné datum, kdy se bude o zákonu hlasovat, bude to 10. února. Pravicová opozice to považuje za protizákonné a chce postup napadnout právě u Ústavního soudu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane místopředsedo, co očekáváte od Ústavního soudu?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Nemůžu předjímat, jaké bude rozhodnutí.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

To nechci, jenom co očekáváte vy?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Očekáváme, že potvrdí, co si myslíme. To znamená, že stanovit pevné datum, kdy se o tom bude hlasovat, aniž by bylo umožněno všem přihlášeným v diskusi, aby se k předkládanému návrhu zákona vyjádřili, je protizákonné. Například já jsem řádně přihlášen a ještě jsem v této věci nevystupoval. Chci seznámit svoje voliče s tím, proč si myslím, že je hloupost, abychom tento zákon opisovali od pětkařů. Chorvatsko patřilo k těm zemím, kde šedá ekonomika spíše rostla. U nás naopak klesá. To ten problém nevyřeší a vláda chce naopak zastínit ty problémy, které má. To je například neschopnost vybírat daně. S tímto mi nebude umožněno seznámit mé voliče. Divím se, že předřečníci z řad vládní koalice hovoří o tom, že konečně ten způsob. Jestli je tím způsobem porušení zákona, tak říkám, že my ho našimi příspěvky neporušujeme. Pokud se stane to, co tady říkal pan premiér nebo pan předseda Faltýnek, tak ten zákon dle našeho názoru porušen bude.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Pane ministře?

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/

Tohle už je podle našeho soudu přes čáru, já myslím, že docela dlouho se nic zas tak hrozného nedělo, až teďko to vypadalo, že tím skutečně strávíme, já nevím, bůhví kolik ještě měsíců. A já jsem, teďko za sebe, já jsem prostě bytostně přesvědčen, že je to hra, je to nějaké, prostě se vybralo téma, na kterém jakoby se má dojít k tomu střetu čelnímu, ale samo o sobě je zcela legitimní pokus této vlády daně vybírat lépe, jo, o tom, že je tady nízký výběr daní, se mluví patnáct let, dvacet let nebo pětadvacet let, ano, a všichni říkají, musí se s tím něco dělat, ale nic moc se s tím nedělá, tohle to je jeden z konkrétních kroků, které k tomu mohou přispět a já věřím, že přispějí a že narovnají poměry i mezi podnikateli, zvlášť mezi těmi menšími.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

To je podle mě debata, kterou bychom tady mohli vést ještě dlouho, pane Ženíšku, možná jenom krátce.

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

Teď tady nejde o EET jako takové. O tom bychom se mohli bavit dlouho. Tady jde o to, co teď řekl pan ministr. To považuji za velmi nebezpečné. Kdo z vaší strany rozhodne o tom, že je ta debata dostatečná? S panem předsedou Faltýnkem řeknete třicet, čtyřicet, padesát hodin a pak už ukončíte? Kde berete tu odvahu tohle udělat? Jako vystudovaný politolog to vnímám jako velmi nebezpečné. Pokud nejsou obstrukce zneužívány ve smyslu uplatňování na každý zákon, tak jsou dobrým prostředkem, aby spolu v demokracii koalice s opozicí. My přece normálně debatujeme. I když s tím nesouhlasíme, tak to necháme projít do dalších čtení. Tady jsme si jako symbol vašeho vládnutí vybrali právě tento zákon. Obstrukce mají být nejzazší hrozbou, a aby se nestalo to, že když pak se vymění vláda, tak hned první den všechny zákony, se kterými nesouhlasila, zruší. Obstrukce mají v demokratickém světě tento atribut a já si ho velmi vážím, pokud to není zneužíváno. Domnívám, že pokud je to v jednom volebním období použito na jednom zákonu, tak je to naprosto v pořádku. Udivuje mě preciznost z vaší strany nebo ze strany hnutí ANO, kdy jste se usnesli, že vás to nebaví a že čtyřicet hodin je a toho Ženíška, který je přihlášený, už poslouchat nebudete. To já považuju za skutečně nebezpečné.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka

Jenom velmi krátce, pane místopředsedo, v jaké fázi je ten váš podnět k Ústavnímu soudu, je sepsaný nebo...?

Marek ŽENÍŠEK, poslanec, 1. místopředseda strany /TOP 09/

O tom se teprve budeme bavit i v rámci poslaneckých klubů TOP 09 a ODS. Pevně věřím, že Ústavní soud bude muset rozhodnout, že není možné, aby si vláda řekla dost, teď porušíme zákon a ten zákon prosadíme.

zdroj: Prima, Partie, 31. 1. 2016

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme