Stratkom potřebujeme, má ho i NATO, věří Langšádlová
Jedním z prvních kroků vlády Andreje Babiše bylo zrušení vládního odboru strategické komunikace státu. Existoval necelé dva roky a pro veřejnost byl spojený hlavně se jménem Otakara Foltýna. „Fungoval na hraně pozitivního PR státu,“ zdůvodňuje pro Český rozhlas Plus přemístění „stratkomu“ vládní poslanec Martin Kolovratník. „Mají ho všechny vyspělé země,“ brání instituci v pořadu Pro a proti poslankyně Helena Langšádlová.
Pani Langšádlová, potřebujeme strategickou komunikaci státu?
Potřebujeme. Tak jako ji potřebuje například Severoatlantická aliance, která ji běžně využívá a má vybudovány kapacity, nebo jako to má Británie desítky let a dělají to stovky lidí.
Strategická komunikace je naprosto standardním nástrojem, který vyspělé země, kterým záleží na odolnosti i na budování a posilování důvěry ve stát, instituce, hrdost a sebevědomí, využívají. Není to žádná cenzura, ani to není PR nástroj jednotlivých ministrů.
To je opravdu konání v zájmu státu. A proto to mají všechny vyspělé země a je velkým problémem, že byla zrušena.
Paní poslankyně, skutečně námitka, že strategická komunikace státu se v minulém volebním období někdy podobala pozitivní sebepropagaci vlády Petra Fialy, zaznívala. Například že příslušný odbor propagoval kroky, které během energetické krize udělala Fialova vláda. Jak byste se s ní vyrovnala?
Faktem je, že strategická komunikace je založená na faktech. A jestliže vláda třeba dělá nějaké komplikované rozhodnutí, tak je povinností strategické komunikace si k tomu zjistit fakta. Protože ono není jednoduché vysvětlit veřejnosti, co vlastně ta vláda dělá.
U strategicky důležitých věcí je třeba na základě faktů, nikoli jako PR vlády, vysvětlit veřejnosti co se děje, jaké kroky budou, tak, aby byl srozumitelný stát pro občana. Tak, aby se posilovala důvěra občanů ve stát. A to by měla dělat i vaše vláda, protože víme, jak se kolikrát ty věci dějí chaoticky.
Jak definovat, kde je hranice mezi PR vlády a strategickou komunikací států?
Já to řeknu na příkladu LNG terminálu Stade. V informačním prostoru se šířila spousta informací – možná i dezinformací, pravděpodobně i vlivových operací – které říkaly „vy tady zmrznete.“
To bylo velmi časté. Mezi lidmi byla velká obava o to, jestli zatopí, jestli bude plyn, jestli bude ropa. A proto v tomto případě je potřeba veřejnosti sdělit, aby neměla strach, stát zajistí ty základní potřeby.
Ohrožuje absence odboru pro strategickou komunikaci bezpečnost České republiky? A osvědčila se jeho česká varianta? Celé vystoupení členky výboru pro evropské záležitosti Heleny Langšádlové si můžete poslechnout na platformě mujRozhlas.
Převzato z: Lukáš Matoška, Pro a proti, 30. 1. 2026 (kráceno)

