(editovaný přepis rozhovoru se senátorem TOP 09 Jiřím Růžičkou)
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Většina členů senátního školského výboru je podle jeho místopředsedy Jiřího Růžičky ochotná podpořit návrh poslance ODS Václava Klause, aby školky nemusely přijímat dětí mladší tří let. Tuto povinnost zavádí od roku 2020 novela školského zákona přijatá před dvěma lety. Senátoři se vyjádřili tento týden po veřejném slyšení, které se konalo na půdě horní komory a neslo název Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Je to opravdu tak? Je podle Vás problém, pokud se děti mladší tří let ocitnou ve školce?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Ono to má dvě roviny. Jednak je to samozřejmě pohled rodičů, psychologů a speciálních pedagogů a druhý pohled je zřizovatelů, učitelek a ředitelek. Myslím, že ty pohledy se často můžou rozcházet.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A ten Váš?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Vzhledem k tomu, že má zákon od roku 2020 vstoupit v platnost, tak si myslím, že je postavený špatně. Dvouleté děti by se povinně do mateřské školky neměly od roku 2020 přijímat.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Zazněly výhrady, že to není pro rodiče povinnost. Je to pouze možnost, kterou stát rozšiřuje některým rodinám, které to uznají za vhodné, aby své malé děti dávaly do školek na nějakou část dne. I to Vám vadí?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Mně vadí povinnost mateřských školek, protože jsem mluvil s desítkami, ne-li stovkami ředitelek mateřských školek, zřizovatelů, zástupců zřizovatelů a tak dále a na rozdíl od paní exministryně Marksové si opravdu nemyslím, že je dost času se na to připravit. Uvedu jednoduchý příklad. Jsem předseda školské komise na Praze 6. V případě, že to vstoupí v platnost, pro nás to bude znamenat nárůst kolem tisíce míst na Praze 6. Není kde stavět nová místa. Ve školkách kapacita není. Celý prstenec kolem Prahy vypadá ještě hůř než Praha 6. Samozřejmě chápu, že jsou místa, kde ve školkách místo mají, rádi tam ty dvouleté děti vezmou a vytvoří jim nějaké podmínky. To je ale přesně rozdíl mezi povinností a možností. Mně vadí ta povinnost.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Novelu školského zákona Senát přijal v roce 2016. Tedy už dva roky se mohly obce, zřizovatelé školek, chystat. Mají na to ještě další dva roky. Jak je možné, že je to stále tak nedodělané?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Dva roky je vhodná doba na to, požádat o změnu kapacity školky. Ale postavit nové školky, získat na to dotace, získat územní rozhodnutí, stavební povolení a tak dále, protože to bude v některých případech toto všechno znamenat, tak na to dva roky samozřejmě nestačí. Navíc bylo zajímavé poslouchat ředitelky školek. Ono to nepřináší jenom problémy udělejme tady místa, ale najednou se začnou potkávat problémy, které bychom nečekali. Až mě zarazilo, jak ředitelky, které to zavedly, řekly: „My najednou nejsme v malé obci schopni ani vyřešit to, že je potřeba odvážet plíny. Na to nejsme zavedeni.“ Přináší to praktické problémy.
Michaela MARKSOVÁ, místopředsedkyně strany /ČSSD/, bývalá ministryně práce a sociálních věcí
V tomhle mám jako ministryně práce úplně čisté svědomí, protože jsme udělali maximum. My jsme převzali a prosadili zákon o dětských skupinách, které jsme převzali z minulého vedení, který byl podporován a připraven i lidmi z TOP 09. To rozšířilo kapacitu předškolních zařízení od dvou let asi o sedm tisíc míst. Dále jsme zavedli projekt mikrojesle, o který si mohou žádat obce. Je to pro malé skupinky čtyř dětí. Na to není potřeba nějak stavět a rozšiřovat kapacity. Můžou se využít stávající prostory dětské skupiny. Na ministerstvu máme děti v prostorách ministerstva. Tam se nic nestavělo, jenom se to předělávalo. Dětské skupiny máme už dokonce dvě. Většina ministerstev je má taky. To také může být cesta pro obce, jak rozšířit kapacitu tímto jednoduchým způsobem. Dali jsme do toho hodně peněz z Evropského sociálního fondu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Jak to, že to obce tedy nestíhají, když mají takové možnosti? Není to výmluva?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Ne, je to trošku složitější. Jesle se rušily ledaskde proto, že byl v minulých letech obrovský pokles populace. Počty klesaly až na polovinu populačního ročníku, takže školky existovaly a jesle se rušily a zavíraly, protože pro ně nebylo využití nebo se z nich stávaly domy pro seniory a tak dále. Takže najednou, když počet začal vzrůstat, tak místo nebylo. A není to jen hledisko stavební kapacity, jde také o to, kdo v těch školkách učí. Učitelky mateřských školek plní vzdělávací program. Jednoleté nebo dvouleté děti nejsou pravděpodobně otázkou vzdělávání. Tam by měly být pečovatelky. V jeslích bývaly zdravotnice.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Místopředseda školského výboru sněmovny pan Rais, poslanec ANO, říká, že pro menší děti by to měli být spíš lidé, kteří mají zdravotnickou průpravu.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Jistě. Tak to bylo a myslím si, že to je správné. Představa, že se ve školkách, kde je běžné 20, ale také 28 dětí na jednu učitelku, budou míchat 1,5leté nebo dvouleté děti je dost děsivá. Podle mě jsou daleko lepším řešením dětské skupiny. Já jsem se kolem toho hodně informoval a musím říct, že myšlenka dětských skupin mně přijde naprosto skvělá. Tady se s paní exministryní nebudeme přetahovat, protože je ta myšlenka výborná. Dětské skupiny je velmi jednoduché zřídit a jenom se evidují.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Je to pro malé děti vhodnější než školka?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Rozhodně. Je tam stanoveno, že na jednu pečovatelku, ať je to kdokoliv, připadá maximálně šest dětí. Dají se využívat na kratší dobu během dne, ne na celý den od rána do večera, jako se využívají některé školky. Tato myšlenka je jednak výborná a jednak žije. Já jsem se ptal, jaký je současný stav. V současné chvíli je dětských skupin po celé republice 550. To je prima. Rostou jako houby po dešti.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Není tady spíš snaha některých politiků zarazit trend, aby se děti mladší tří let ve školách ocitaly?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Nemyslím si, že to je snaha politiků. Je to spíš snaha některých psychologů, speciálních pedagogů a neonatologů, kteří se to snaží změnit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pan Václav Klaus je politik.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Ano. Opravdu nejsem zásadně proti tomu, aby děti mladší tří let měly příležitost dostat se do zařízení, případně aby rodiče té příležitosti využili. Otázka ale je, jak moc a na jak dlouhou dobu denně. Paní exministryně mluvila o tom, že u nás je to 12 % a ve světě je běžný daleko vyšší počet. Já jsem studoval všechny možné podklady a zjistil jsem, že třeba v Holandsku je dětí v těchto zařízeních kolem 75 %. Zároveň ale v Holandsku pracuje 50 % lidí na částečné úvazky, na práci z domova, na pohyblivou pracovní dobu a tak dále. Z toho vyplývá, že děti v těchto zařízeních tráví poměrně krátkou dobu, a ne 8 nebo 9 hodin, jako je to běžné v mateřských školkách. Tráví tam 2 nebo 4 hodiny. A to si myslím, že je správné.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pokud by povinnost pro školky přijímat od roku 2020 děti mladší tří let skutečně zmizela, tak by to nejvíc dopadlo na nízkopříjmové domácnosti, zvláště na ženy samoživitelky. Jak by to politici vysvětlili právě těmto ženám a rodinám?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Máte samozřejmě pravdu, že se to dotýká jednak žen, které mají nějaké existenční problémy, jako jsou samoživitelky a třeba i studentky na vysoké škole, které mají dítě, ale týká se to třeba i lidí, kteří mají profesní potřeby.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Ti, kteří mají peníze, si můžou zaplatit soukromé zařízení nebo chůvu.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Rozumím, ale znovu opakuju, že není zákaz, aby mateřské školy děti pod tři roky přijímaly. Tam, kde k tomu budou vytvořené podmínky, kde bude dostatečná kapacita, kde se sníží počet dětí na jednu učitelku nebo pečovatelku, budou obce jistě těchto možností využívat.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Teď křičí, že na to nemají kapacity. Proč by to měly dělat dobrovolně, když to dělat nebudou muset?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Já myslím, že to dělají. Základní rozdíl mezi pohledem na věc je v tom, že jsem přesvědčený, že by stát neměl být ten hlavní, který říká, co je správné. Vy tvrdíte, že to je věc zákona a když bude, tak to všichni poslechnou a bude to fungovat. Já si myslím, že to není pravda. Lidé jsou svéprávní, zřizovatelé jsou svéprávní.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Sám jste ale před chvílí řekl, že si samotné školky stěžují na to, že na to nemají kapacity.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Tam, kde je nemají, tak přece tím, že to nařídíme zákonem, to nebude fungovat.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Já přece taky musím poslouchat zákon, platit daně, shánět na to peníze, protože mě k tomu nutí zákon. Zákony se přece musí dodržovat nebo ne?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
To není otázka poslouchat nebo neposlouchat zákon. Jenom říkám, že když chceme, aby některé věci fungovaly, tak to nemusí být rozhodnutí státu potvrzené nějakým zákonem. Zřizovatelé, kteří chtějí něco pro svoji obec udělat, tak budou přemýšlet o tom, že některé ženy nemají kam dát děti. Mimochodem, ani náhodou není zřizovatelem dětských skupin obec. Může být, ale mohou je zřizovat také církve, firmy a neziskové organizace, a ty jsou nejčastější zřizovatel. Proč by neměli zřizovat dětské skupiny zaměstnavatelé? Těm by na tom mělo nejvíc záležet. My jsme se rozhodli, že na to rezignujeme, protože dáme do zákona, že to budou dělat mateřské školky.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Veřejné slyšení, které proběhlo na půdě horní komory, neslo název Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Vy sdílíte tenhle názor?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Ten název byl dán názvem petice, kterou podepsalo 15 tisíc lidí, a která poukazuje na některé pedagogicko-psychologické věci, které s tím souvisejí. Chápu, že na někoho mohl ten název působit jako rudý hadr. Já jsem do té diskuse pozval jako řečníka zástupce z ministerstva školství, který nakonec stejně nepřišel. S tím jsme se dohodli, že bude tento název používat s otazníkem, jestli tam ty děti patří nebo vůbec ne. Já jsem chtěl, aby ten pohled byl trošku širší, proto jsme tam pozvali zástupce Unie zaměstnavatelských svazů a Svaz měst a obcí.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Co si myslíte Vy? Patří nebo nepatří dvouleté dítě do školky nebo do náruče mámy? Podepsal byste ten slogan bez otazníku?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Bez otazníku bych ho nepodepsal. Už vymezení dvěma lety je problematické. Všichni velice dobře víme, že jsou děti, které jsou ve dvou letech velice vyspělé a mají v pořádku všechno, co se hygieny týká. Někdo na své děti doma rezignuje a dal by je do nějakého zařízení, ať se tam o ně starají. To je velice složité. Já nejsem ani psycholog ani speciální pedagog, ale rozhodně bych nepodceňoval i pohledy psychologů, speciálních pedagogů a neonatologů na tuto problematiku. I oni mají své argumenty, proč by to tak být nemělo.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Nechystáte v Senátu nějakou iniciativu i za zrušení kojeneckých ústavů?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
To, co platí pro závěry neonatologů a psychologů, platí pro děti v kojeneckých ústavech, ale samozřejmě to platí i pro děti, které jsou vychovávány v rodinách.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Podle Vás to je stejné?
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Samozřejmě, že to není stejné. Jsou ale stejné principy, když se tomu dítěti budu věnovat nebo nebudu věnovat jako rodič. Každý soudný člověk chápe, že náruč matky je tady míněna jako metafora.
Michaela MARKSOVÁ, místopředsedkyně strany /ČSSD/, bývalá ministryně práce a sociálních věcí
Já se bojím, že to není metafora.
Jiří RŮŽIČKA, místopředseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu /TOP 09/
Ne, to zcela jistě odmítám. Mám dva syny a také jsem se o ně staral stejně jako moje žena. Myslím si, že tak to dělá většina rodin. Berme to jako metaforu. V některých diskusích mi vadí, že některé ženy říkají: „Vy nás chcete zase uvrhnout někam do 19. století.“ Tak to není.
Zdroj: Pro a proti, ČRo Plus, 9. 2. 2018
