Česko usiluje o mezistátní koordinaci sběru důkazů o možných válečných zločinech Ruska na Ukrajině. Po jednání u Mezinárodního trestního soudu to uvedla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta chce i zvláštní tribunál pro případné procesy. Čeští policisté se chystají oslovovat například i uprchlíky, kteří o situaci na Ukrajině mluvili v médiích. Pane Pospíšile, bavíme se tu tedy o vyšetřování možných ruských válečných zločinů na Ukrajině. Co všechno vlastně pod ten pojem válečný zločin z Vašeho pohledu máme zahrnovat? Co pod něj vůbec zahrnout lze?
Máme jasné definice. Válečné zločiny byly definovány mezinárodním společenstvím v tzv. Ženevských úmluvách, takže. je zcela jasné, o co se jedná. Úmluvy z roku 1949 toto popisují a tato nezákonná jednání je možné vyšetřovat a soudit. Jsou to trestné činy proti civilistům. Ve válce jsou to trestné činy proti zajatcům. Pak jsou to také trestné činy proti lidskosti jako znásilňování nebo zabíjení. Tohle všechno je popsáno, a je to tedy na mezinárodním společenství, zda bude ochotno přistoupit k tomu, aby pachatelé, váleční zločinci, byli souzeni.
Buďme konkrétní. Můžou třeba do této kategorie spadat taky ty filtrační tábory, o kterých vydávají svědectví Ukrajinci, kteří jimi prošli? Existují vůbec, máme hodnověrné zprávy o tom, co se v nich děje? Můžou tam patřit třeba nucené deportace Ukrajinců na území Ruska?
Jsem přesvědčen, že ano. Právě Ženevské úmluvy jasně říkají, jak se má nakládat s civilisty. Civilisté zkrátka ve válečném konfliktu mají podléhat ochraně a stejně tak následně váleční zajatci. A to, co Rusko dělá, že v zásadě zajímá civilisty, případně ukrajinské vojáky, kteří se vzdají, a dává je do takovýchto táborů, kde je rozděluje na osoby, které jsou nějakým způsobem spojeni s ukrajinským režimem a pak na nich páchá násilí, protože je označuje za nacisty a za fašisty, tak toto podle mého názoru je jasné jednání v rozporu se Ženevskými úmluvami. Je to jasné nezákonné jednání vůči civilistům a vůči válečným zajatcům. Ženevské úmluvy, které byly v roce 1949 stanovené, byla Ruskem podepsány.
Jsme svědky genocidy? Protože toto slovo použil americký prezident Biden, jeho francouzský kolega Macron se naopak použití tohoto slova vyhnul.
Buď slovo genocida vnímáte jako politický termín a pak já jsem jako politik přesvědčen, že systematická likvidace civilního obyvatelstva, což má nakázáno ruský voják, je podle mého názoru genocida. Nebo máme skutkovou podstatu trestného činu genocidium, vymezeného v mezinárodních smlouvách a v našem trestním zákoníku, kde musí být prokázání, tzn. musí se unést důkazní břemeno a u případného mezinárodní trestního soudu se musí prokázat, že ta trestná činnost nastala. Takže rozlišujme, když to řekne politik, a já bych to jako politik také řekl, a když to říká právník, který to musí prokázat.
Kdo všechno by měl před ten případný mezinárodní tribunál být postaven? Měli by to být generálové, měli by to být řadoví vojáci, nebo i Vladimir Putin?
Paní redaktorko, já bych v této věci byl odvážný a společenství by se mělo pokusit dostat před soud i přímo prezidenta Ruské federace. V mezinárodním právu platí tzv. osobní imunity nejvyšších představitelů státu, ale z praxe trestního soudu přesně víme, že se pokusil několikrát obžalovat i hlavy státu. Chci upozornit na známou kauzu, kdy byla podána obžaloba na súdánského prezidenta, anebo prezidenta Keni tzn. máme s tím zkušenosti. Byl odsouzen také prezident Srbska v rámci tribunálu nad bývalou Jugoslávií. Ty zkušenosti máme a musíme začít u hlavy Ruské federace a končit u posledního vojáka, který znásilňoval a vraždil, protože, je třeba, aby bylo spravedlnosti dáno zadost a aby v budoucnosti ruská propaganda nezvítězila a za pár let jsme nečetli v oficiálních médiích, že si za to Ukrajinci mohou sami. Putina z Ruska jen tak nedostaneme, protože Rusko, není smluvním členem toho tribunálu, ale jakmile opustí Ruskou federaci, pak je třeba ho zajistit. Do konce života, se Putin musí bát opustit svoji zemi a do konce života musí být psancem za to, co na Ukrajině způsobil.
Zdroj: ČT24, Události, komentáře, 16. 5. 2022
