Pospíšil: Česká televize skončí, jestli bude vládnout ANO

Evropská unie chce zaštítit svobodná média, která jsou nejen v Polsku a Maďarsku, ale i v Česku v ohrožení. Podle europoslance Jiřího Pospíšila jsou svobodná média klíčový pilíř demokracie.

23. 9. 2021

Vy jste byl přítomen na nedávném projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie. Jak jste hodnotil tu část, která se týkala právě svobody médií. Dokáže dnešní EU udržet v Unii svobodná média?

Byl jsem velmi potěšen, že se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve své zprávě o stavu Evropské unie zabývala i nezávislostí médií. Hovořila o ní v té části projevu, která se věnovala evropským hodnotám. 

V ní velmi zdůrazňovala, že Evropská unie není jen integrace postavená na ekonomické spolupráci, ale také integrace postavená na společných hodnotách. A mezi nimi není jen právní stát, ale i nezávislá média. 

To je pro mě jako pro bývalého ministra spravedlnosti velice důležité. Protože dnes v Evropské unii, v euroskeptických, či eurorealistických kruzích, všichni uznávají výhody hospodářské integrace EU, ale daleko složitější je debata o tom, do jaké míry má Evropská unie hájit hodnoty právního státu. A s touto debatou souvisí i nezávislost médií.

Je podle mě špatně, že mnozí evropští politici i političtí představitelé států EU to zpochybňují. Tvrdí, že se EU nemá plést do toho, co se děje s právním státem a médii v Polsku, nebo v Maďarsku a v dalších zemích.

Proto jsem rád, že v projevu předsedkyně Evropské komise zaznělo tak jasně, že naše integrace v EU není jen o ekonomických výhodách. Ale také o demokratických hodnotách, ochraně lidských práv, nezávislosti médií, právním státě, o kvalitě a funkčnosti demokracie. A demokracie nebude kvalitní, pokud zde nebudou nezávislá média.

Takže tady nejde o to, že by se Evropská komise stavěla na stranu novinářů?

Svobodná média jsou především nutná pro Evropany, pokud chtějí, aby evropská demokracie přežila. Protože demokracie bez nezávislých médií a funkční a nezávislé justice není možná.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová by měla příští rok navrhnout směrnici EU na ochranu médií. Je něco takového nutné a pomůže to?

Já tento záměr podporuji. Záleží samozřejmě i na tom, jak konkrétně bude tato směrnice vypadat. Nesmí přitom být ani příliš podrobná a kazuistická, aby byla aplikovatelná na všechny členské státy EU a na druhé straně by neměla být ani příliš bezzubá. Místopředsedkyni Komise Věře Jourové v tom držím palce a jsem připraven ji v tom podporovat, protože to určitě nebude jednoduché. Jak její prosazení, tak to, aby byla efektivně implementována do právních řádů členských států. To vidíme i u debaty o právním státě, kde je pro mě překvapivé, kolik lidí zpochybňuje, že je tuto hodnotu třeba efektivně hájit.

Měla by se podle vás tato směrnice věnovat i českému případu, kdy je premiér Andrej Babiš prostřednictvím svěřeneckých fondů nadále vlastníkem klíčových médií v České republice?

Ano, to je myslím jeden z těch případů, kterých by se měla tato směrnice týkat a já věřím, že je neopomine.

Co v tom může udělat Evropský parlament. Tam myslíte, že taková směrnice získá jednoznačnou podporu?

Očekávám, že to získá podporu u velkých klíčových frakcí, které mají proevropskou orientaci, včetně hodnot jako je nezávislost médií. Proto čekám podporu jak v mé Evropské lidové straně, tak u sociálních demokratů a socialistů. A myslím, že podporu to získá i u liberálů. Naopak si myslím, že to velmi narazí u frakcí, které mají zdrženlivý, nebo negativní vztah k evropské integraci. Tam bude tato debata hodně emotivní. Budou tvrdit, že zasahujeme do působnosti jednotlivých národních států, že to je něco, co je nepřijatelné. Něco podobného zažíváme i při debatě o právním státu.

A jak to vidíte mezi členskými státy EU?

Myslím, že tam to bude složité. Zvláště zástupci těch vlád, které mohou mít s takovouto evropskou směrnicí problémy, Poláci, Maďaři, Slovinci a možná po říjnových volbách i my Češi - uvidíme, jakou budeme mít vládu v té době. Takže čekám, že u těchto států to může narazit. Ale věřím, že většina Evropy, většina v Evropském parlamentu, si je vědoma toho, že snaha chránit svobodu médií není zásahem do suverenity jednotlivých členských států, ale je to ochrana jedné z hodnot evropské integrace.

Největší pozornost se ohledně svobody médií soustřeďuje na střední Evropu. Jak je na tom Maďarsko s Polskem? Tam už jde o nápravu současného „nesvobodného stavu“ zvláště pokud se jedná o veřejnoprávní média?

Situace v Polsku a Maďarsku je nejhorší. V poslední době čelí podobnému ataku média ve Slovinsku, například pokud jde o tamní tiskovou agenturu. V Polsku a Maďarsku už veřejnoprávní média už fakticky mají podobu státních médií, čímž je ovlivněna nezávislost informací ve zpravodajství – kdo vládne, tam má vliv na obsah. Tato situace navíc dále graduje. Stačí se podívat na zákon, který byl schválen v Polsku, který omezil možnost vlastnit média v Polsku. Je to atak vůči tamní významné nezávislé televizi, jíž vlastní americká společnost. Je vidět že útoky na nezávislá média pokračují a i proto je evropská směrnice důležitá. Polsko a Maďarsko budou ale evropskému tlaku na obnovení nezávislosti veřejnoprávních médií vzdorovat. Jak vidíme u debat kolem právního státu je náprava složitá. A tady to bude ještě složitější.

Vy jste zmínil především Polsko, ale v Maďarsku, kde jsou téměř zlikvidována i soukromá nezávislá média, je situace ještě asi složitější?

Ano, tak to je. Nechci hodnotit, zda je horší Polsko nebo Maďarsko, Obě tyto země mají s nezávislostí médií vážný problém.

Pokud jde o Česko, podařilo se podle vás přes tlak „koalice“ ANO, SPD a KSČM uhájit nezávislost veřejnoprávních médií?

Ani situace v Česku není jednoduchá. V žebříčku nezávislostí médií, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic jsme výrazně, o mnoho míst klesli až někam do páté desítky zemí, takže jsme si výrazně pohoršili.

Je to dáno především tím, že nejdůležitější politik v Česku, premiér Andrej Babiš, vlastní velký mediální dům a že zde probíhá i útok na veřejnoprávní média. Stačí se podívat na to, kdo byl v poslední době zvolen do kontrolních rad veřejnoprávních médií. To jsou dva nejkřiklavější důvody, proč se Česko takto propadlo. Nemůžeme dnes tvrdit, že nezávislost médií není problém České republiky. Bohužel je.

Pokud jde ale o stav veřejnoprávních médií, tu se přece jen podařilo v Česku ještě uhájit?

Mám pocit, že se to ještě podařilo, že česká veřejnoprávní média ještě nezávislá jsou a nemám pocit, že by docházelo k ovlivňování obsahu a kvality zpravodajství. Ale pokud tlak posledních let bude dál sílit, tak jsme jen krok od toho, aby se to změnilo. Jsme na velmi tenké hranici. Pokud říjnové parlamentní volby přinesou vítězství demokratické opozici, tak se situace vrátí k normálu plně nezávislých veřejnoprávních médií. 

Pokud ale získá většinu Babišovo hnutí ANO, komunisté a Svoboda a přímá demokracie, tak ten útok na veřejnoprávní média bude pokračovat. A opravdu se můžeme dočkat stavu, kdy i česká veřejnoprávní média nebudou informovat nezávisle.

Dá se tedy říci, že říjnové volby rozhodují i o nezávislosti českých veřejnoprávních médií?

Ano. Tyto volby jsou i nezávislosti veřejnoprávních médií, což je věc, která je zásadní pro přežití demokracie. A voliči by si měli uvědomit, že jde o jedno z vůbec nejdůležitějších témat.

Evropská unie tvrdě tlačí na trvající střet zájmů premiéra-oligarchy Andreje Babiše při přijímání unijních dotací. Ale není stejným problémem střetu zájmů Babišovo vlastnictví velké části médií?

Já doufám, že i v rámci debat o nové směrnici na ochranu nezávislostí médií se toto téma více otevře. Je to téma, které by se mělo ale řešit celoevropsky. Evropská unie by to měla řešit.Toto téma by mělo být v rámci řešení střetu zájmů Andreje Babiše určitě na stole.

Zdroj: Denik.cz, Luboš Palata, 23.9.2021

Štítky
Osobnosti: Jiří Pospíšil
Témata: EU, Média