Odlehčená sádra není nadstandard, chtěli jsme ji učinit dostupnější, říká Válek

Poslanci v rámci vládní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění neschválili váš pozměňovací návrh „pacientova volba“, v jehož důsledku by člověk například za odlehčenou sádru zaplatil méně než nyní. Můžete váš záměr přiblížit?
Je to velmi jednoduché. Péče, která z různých důvodů není hrazena ze zdravotního pojištění, by se díky našemu návrhu stala více dostupnou. Dnes to probíhá tak, že léčba je hrazena plně, lze ale použít různý typ materiálu. Když zůstaneme u té sádry, tak pokud si zlomíte ruku a zvolíte odlehčenou sádru, hradíte ji celou. My jsme chtěli, abyste zaplatila jen rozdíl mezi cenou sádry, který hradí pojišťovna, a cenou té odlehčené sádry. Neplatila byste tedy už tisíc korun jako nyní, ale pět set. Příkladem může být i operace křečových žil. Tu též hradí pojišťovna, nehradí ji ale v případě, že si zvolíte provedení laserem. To vás dnes vyjde přibližně na čtyřicet tisíc korun. Pokud by náš návrh prošel, byla by asi o šestnáct tisíc levnější, což je výrazný rozdíl.

Ve velké anketě Vizita Deník.cz , které se zúčastnilo asi deset tisíc lidí, si za jinou než hrazenou volbu u lékařů už zaplatil každý desátý člověk. Přes dvacet procent by jich s tím nemělo problém, třetina by to využila výjimečně a sedm procent si to nemůže finančně dovolit. Lze v případě, že si člověk třeba za lepší materiál připlatí, mluvit o nadstandardu?
Není to nadstandard, protože s normální sádrou se vám ruka zahojí stejně rychle jako s odlehčenou a klasická operace křečových žil vám pomůže stejně jako laserová. Jen si prostě někdo z nějakého důvodu zvolí to, co nehradí pojišťovna. Je to podobné jako u brýlí. Není to tak, že by některé byly nadstandardní, prostě každý chce jiné. Vy si vyberete nějaké, já také, jiné nosila třeba zase Naďa Urbánková. Ten rozdíl je pouze estetický.

Ve zmíněné anketě lidé odpovídali i na dotaz týkající se nelegálních poplatků, které po pacientech požaduje část lékařů. Dvanáct procent respondentů uvedlo, že ho již v některé z ordinací platili, dvacet procent se s takovou praxí setkalo u někoho ze svých blízkých. Navrhujete možnost větších postihů včetně toho, že by to řešily nejen pojišťovny, ale i krajský úřad. Co zahrnuje?
Krajské úřady už to mohou kontrolovat nyní, nově to ale má být přestupek, za který bude dotyčný moci dostat pokutu. Přichystali jsme v novele zákona o zdravotních službách, kterou v současné době projednává sněmovna, tři kategorie přestupků. První říká, že není možné vybírat peníze za již uhrazenou péči z pojištění, přičemž při porušení hrozí pokuta až jeden milion korun. Typickým příkladem je, když lékař po pacientovi požaduje poplatek za přijetí do péče. Pod druhou kategorii spadá zákaz dodatečné úhrady nad rámec toho, o čem byl pacient předem informován a co má lékař uvedeno v ceníku. To znamená, že když lékař pacientovi v půlce výkonu řekne, že bude platit něco navíc, může být za přestupek pokutován až padesáti tisíci korunami. A konečně třetí kategorie spočívá ve vybírání peněz za něco, co nesouvisí s péčí. Když vám lékař řekne, že pokud to nezaplatíte, tak vás neošetří.

Tedy když poplatkem poskytnutí péče podmiňuje?
Ano, za takový přestupek může podle našeho návrhu být pokuta až milion korun. Slibujeme si od toho, že bude naprosto zřejmé, za co se dá a za co se nedá vybírat poplatek, že se zlikvidují nelegální poplatky a kraje budou mít nástroj jak postupovat nikoli odebíráním licencí, což je velmi tvrdý nástroj, který není ku prospěchu pacientů, ale budou moci udělit sankci. Při prvním pochybení asi ne hned v maximální výši, ale budou mít prostor o ní rozhodnout. Věřím, že se tím situaci podaří narovnat.

Má to mít i odstrašující charakter?
Nepoužil bych pojem odstrašující. A priori si nemyslím, že lékaři chtějí podvádět. Spíš v řadě případů třeba ani nevědí, že dělají něco, co je v nepořádku. Má to vést k tomu, že se systém narovná, jasně se definují pravidla a obě strany, tedy pacient i zdravotník, budou vědět, na čem jsou. To je cílem.

Diskutovaným tématem jsou i poplatky na pohotovosti. Internisté sloužící na urgentech by tento devadesátikorunový poplatek (neplatí ho lidé, kteří zůstanou hospitalizováni v nemocnici, pozn. red.) rádi navýšili. Část lidí tam podle nich přichází s problémy, které by posečkaly do dalšího dne. Jiní lékaři ale upozorňují, že třeba dvě stě či tři sta korun by mohlo být pro část lidí ekonomickou bariérou či by to bylo nefér vůči těm, kteří nemají svého praktika a nic jiného než pohotovost jim nezbývá. Vy poplatek navýšit neplánujete. Jaký je váš argument?
Je to těžká otázka s lehkou odpovědí. Předně je potřeba říct, že společnost vnitřního lékařství, tedy ti, kterým říkáte internisté, je velmi kvalitní. Jednal jsem s nimi na ministerstvu a jejich výbor je složen ze špičkových odborníků včetně lékařů z okresních pracovišť. Interna společně s chirurgií bývalá královnou medicíny. Dnes má plno internistů svou hlavní specializaci, třeba kardiologii či gastroenterologii. Širokou internu chci maximálně podpořit, ale ne co se týče poplatků za pohotovost. Chceme to řešit komplexně a po změnách, které dělám, volá internistická společnost už možná více než deset let, přitom je zatím žádný ministr nevyslyšel. Je třeba začít od začátku. Představte si, že jste pacient nebo máte dítě, manžela či maminku, zkrátka kohokoli, komu je špatně, ale ne tak, že byste volala rychlou. Není v bezvědomí, ale není mu dobře. Kam s ním půjdete? Na pohotovost? Nebo na urgentní příjem? Jak to poznáte?

Asi tam, co budu mít zrovna nejblíž…
Ale nepoznáte, zda to je spíš na pohotovost či urgent. Ani já bych si to úplně netroufl v případě mých dětí nebo vnuků určit. My se snažíme nastavit systém tak, že dojedete do nemocnice, kde je urgent i pohotovost. A zároveň odborník, takzvaná triážní sestra. Ta odebere rychlou anamnézu a vyhodnotí, zda člověka pošle na urgent či pohotovost. Zdůrazňuji, že se to netýká lidí, které přiveze rychlá, ale těch, které přivezete autem či dokonce přijedou autobusem, zkrátka přijdou po svých. Pohotovost jede v režimu, jak rozhodne kraj, tedy třeba od čtyř do deseti večer, o víkendech dejme tomu od osmi do deseti. Urgent jede po celý rok dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu. Systém, který se snažíme zavést, tedy síť pohotovostí u urgentních příjmů, zajistí, že nebudete muset po celém městě hledat, kde je pohotovost. To je základ. Až to bude nějaký čas fungovat a my paralelně získáme jistotu, že každý pacient, který chce, má svého praktika a nemusí vyhledávat náhradní péči na pohotovosti, vyhodnotíme to. V momentě, kdy ne každý k praktickému lékaři přístup má, bych si totiž o zneužívání pohotovosti netroufl mluvit. Teprve po vyřešení zmíněných problémů lze případně diskutovat o tom, jestli má vůbec nějaký smysl poplatky za pohotovost upravovat. Je to mimochodem právě posílení dostupnosti praktických lékařů pro děti i dospělé, co je jednou z mých priorit, a tento obor velmi intenzivně podporuji různými kroky po celou dobu, co jsem ministrem zdravotnictví.

Změny se budou týkat všech typů pohotovostí?
Ano, pro dospělé, děti i zubní pohotovosti. Vždycky tam, kde bude urgent, bude i pohotovost.

A na starosti to budou mít zdravotní pojišťovny?
Ty to budou hradit a zodpovídat za to, aby tam byl odpovídající personál. Zda tam bude sloužit internista, jiný specialista z nemocnice nebo praktický lékař, to bude na dohodě s pojišťovnou. Zároveň se chceme, jak už jsem naznačil, nadále snažit zajišťovat více dostupnou síť praktiků, i tu budou budovat pojišťovny. Proto navrhujeme v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou 23. dubna schválila Poslanecká sněmovna, že když bydlíte v okrajových částech republiky a najdete si péči na druhé straně hranic, bude ji hradit pojišťovna.

V anketě Vizita Deník.cz též vyšlo, že přes různé potíže jsou téměř dvě třetiny lidí se současným stavem zdravotnictví spokojeni. Skoro polovina si dokonce myslí, že se v posledních letech jeho stav zlepšil. Co tomu říkáte?
Jsem velmi rád, že to tak občané vnímají. A také se celou dobu o nic jiného nesnažím. Proto jsme v této oblasti udělali celou řadu kroků. Mimo jiné jsme zavedli minimálně tři nové screeningové programy. Na karcinom prostaty, který běží perfektně, na karcinom plic, který teď rozšiřujeme i na difuzní plicní postižení (závažné plicní onemocnění ohrožující i život, pozn. red.) . A letos jsme pro muže ve věku 65 až 67 let zavedli screeningový program na výduť břišní aorty, což je onemocnění, které může pacienta zabít. A u dalších screeningů jsme ve spolupráci s odbornými společnostmi výrazně finančně podpořili jejich dostupnost. Během tří let se mi podařilo přesvědčit odbornou společnost a dohodnout se s hejtmanem, aby Karlovarský kraj měl komplexní onkologické centrum. V témže kraji chyběla též Letecká záchranná služba, i tu jsme tam zřídili. Také jsme propojili data s ministerstvem práce a sociálních věcí, takže dnes umíme říci, jak dostupná je která péče na úrovni jednotlivých měst a obcí. Díky tomu víme třeba to, že v Olomouci je dobře dostupný mamografický screening, ale v Jeseníku, odkud se kamkoli hůře jezdí, ne. Proto bude nové screeningové pracoviště právě v Jeseníku. A další ve Zlíně, kde jsme zase díky propojenosti dat zjistili, že tam jsou dlouhé objednací lhůty, které se nám mimochodem daří výrazně zkracovat, u řady výkonů i na kratší dobu, než byla před pandemií covidu-19 . Po debatě s odbornými společnostmi také vydáme vyhlášku, která mění obsah preventivních prohlídek.

Jak?
Aby byly šité na míru lidem podle věku, pohlaví či zdravotního stavu. Posilujeme třeba prevenci onemocnění srdce a cév, což se ukazuje jako největší strašák. Řešíme i již zmíněnou dostupnost lékařské péče. A právě místní dostupnost je letos jediným kritériem při schvalování takzvaných rezidenčních míst, což je jeden z efektivních nástrojů na podporu vzdělávání lékařů, typicky právě praktiků. A nemluvím o dostupnosti na úrovni krajů, ale okresních měst. Protože k čemu je třeba pacientovi z Jeseníku, že bude dalších pět pediatrů v Olomouci?! Věnujeme se i problémům spojeným s počty lékařů a zdravotních sester . Jednak jsme z původně časově omezeného programu na navýšení absolventů lékařských fakult udělali navýšení trvalé, takže každý rok z lékařských fakult vyjde o 350 absolventů více než dnes. Také jsme výrazně navýšili počty studentů zdravotních nelékařských oborů na vysokých školách. Například obory všeobecná sestra nebo radiologický asistent. Letos budou přijímat až o pětačtyřicet procent studentů víc. Mohl bych pokračovat. V neposlední řadě jsme výrazně pohnuli s digitalizací, kdy dnes už díky EZKartě mají lidé k dispozici všechna očkování. Brzy tam budou mít i laboratorní hodnoty, žádanky o vyšetření či propouštěcí zprávy z nemocnice. Nejpozději od července příštího roku by měl mít každý elektronický přístup k veškeré své zdravotní dokumentaci, a to díky novele zákona o elektronizaci zdravotnictví, kterou mi Poslanecká sněmovna schválila 23. dubna.