Muž ve velmi horkém křesle

Rozhovor s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem

15. 7. 2010

Počítáte s tím, že budete nejméně oblíbeným ministrem, protože budete nejvíc škrtat?

Někdo tu úlohu přijmout musel. TOP 09 šla do voleb s tím, že chce výrazně narovnat financování státu, že chce zlepšit situaci veřejných financí a s tím samozřejmě souvisí i různé úspory na straně výdajů státu. Jinak to nejde. Ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí, které je rozpočtově největší ze všech ministerstev, je v  kompetenci TOP 09, takže budeme mít možnost ukázat, že jsme to mysleli vážně a že víme, jak na to.

Je to tak, že jste si při tom koaličním vyjednávání rozdělili ministerstva v určitých blocích? Aby každá koaliční strana nesla zodpovědnost za určitý úsek vládní činnosti?

Ano, a z mého pohledu je to docela logické uspořádání, protože je to mnohem lepší předpoklad pro konstruktivní vyjednávání.

Neboli, že se lépe se domluvíte jako straníci než jako koaliční partneři?

Ano, lépe se budeme hádat uvnitř politické strany než jako zástupci různých, i když koaličních stran.

Po svém nástupu na ministerstvo chcete téměř okamžitě začít bojovat proti zneužívání sociálních dávek. Jak to chcete udělat? S  takovými proklamacemi přicházely všechny vlády.

Budeme se snažit, aby byl sociální systém zaměřen na ty, kteří ho skutečně potřebují, a aby neumožnil čerpat sociální podporu od státu občanům, kteří nechtějí pracovat. Každá vláda to říkala, ale u nás to není jen verbální tvrzení, my to chceme doopravdy udělat.

Jaké máte konkrétní metody?

Chceme využít všechny kompetence, které mají úřady práce a správy sociálního zabezpečení. Dám dva typické příklady. Práce načerno je samozřejmě velmi zásadní fenomén, který poškozuje ekonomiku této země. A přitom intenzita kontrol a potírání takovéto činnosti je velmi nízká. A druhá věc, na kterou si řada občanů oprávněně stěžuje, je, že žadatel o  sociální dávky sice vyplní jakýsi formulář o svých příjmových a majetkových poměrech, ale v podstatě to nikdo nekontroluje nebo jen ve velmi malém procentu. To jsou věci, které se dají změnit rychle. Bez toho, aby bylo potřeba měnit legislativu.

A jaké chystáte legislativní změny?

Například chceme zrušit možnost přivýdělku při pobírání podpory v  nezaměstnanosti. Byť to byla dobrá myšlenka, ukázalo se, že je masově zneužívaná.

Kolik myslíte, že se dá takovýmito opatřeními získat finančních prostředků? Jaký bude váš cíl?

To je velmi těžké odhadnout, protože to jsou všechno odhady, které vycházejí z čísel, která nejsou doložitelná. Na to není žádná statistika. Ale daleko důležitější než finanční hledisko je v tomto případě morální nebo etický pohled. Není možné, aby si lidé, kteří pracují, vydělávali méně než ti, kterým se pracovat nechce.

Číslo se bojíte říct?

Když si řekneme, že subjektivním odhadem dvacet až třicet procent těch klientů sociálního systému jsou ti, kteří pomoc skutečně nepotřebují, tak se můžeme dostat do řádu několika desítek miliard korun.

Mohl bych si s vámi teď projít celý ten náš velmi složitý sociální systém? Mandatorní výdaje, neboli výdaje, které musí stát vyplácet, protože je to stanoveno zákonem, činí celkem 525 miliard korun. Největší část z toho jsou důchody - 346 miliard...

... příští rok to bude 360 miliard.

... dojde tedy ještě ke zvýšení. To ale TOP 09 nechtěla. Vy jste chtěli důchody zmrazit. Proč se vám to nepodařilo?

Koaliční smlouva říká, že budeme důchody valorizovat podle zákona, takže na to peníze musíme někde najít.

Co si myslíte, že se musí udělat s důchodovým systémem, aby tak nezatěžoval veřejné finance?

To bude jeden z nejdůležitějších úkolů vlády pro toto funkční období. Příprava důchodové reformy je velmi zpožděná. Demografický vývoj jasně ukazuje, že systém je dlouhodobě neudržitelný. Mimo důchodového pilíře musíme ještě vytvořit spořicí pilíř, kde by si lidé na důchod sami spořili. To je naprosto nezbytné. Základní shoda na důchodové reformě by měla být během několika následujících měsíců, abychom reformu stihli rozjet od roku 2012.

Vy byste chtěl na té důchodové reformě spolupracovat se sociální demokracií. ČSSD o ní ale tvrdí, že to je vlastně tunelování sociálního systému. Jak byste ji tedy chtěl ke spolupráci přimět?

Jednáním. Skutečně bych chtěl, aby diskuse nebyla omezena jenom na vnitrokoaliční jednání, ale aby do toho byla zatažena sociální demokracie a i další významné skupiny, jako jsou sociální partneři - zaměstnavatelé, odbory. To je totiž tak zásadní krok, že podle mého názoru vyžaduje celospolečenskou dohodu.

Jak chcete ČSSD přesvědčit, že soukromé penzijní fondy nebudou tunelovat náš důchodový systém?

Ale my v tuto chvíli nemluvíme o soukromých penzijních fondech. V  tuto chvíli je jasná dohoda, že ten systém bude pod jasnou, transparentní ochranou státu, že tam nebude možnost jakéhokoliv zneužití.

Takže se soukromými spořicími penzijními fondy nepočítáte?

To je věc, o které bude probíhat velmi pečlivá diskuse. Jak přesně nastavit správný mechanismus, správné mantinely. Jestli to má být státní fond, nebo jestli to má být správa nějakého fondu pod jasnou státní garancí. Těch otázek je celá řada a jsou velmi odborné.

Další položka mandatorních výdajů je podpora v nezaměstnanosti, která teď činí 13,5 miliardy. Jak tady šetřit?

Jednak kontrolou, o které jsme už hovořili, jednak legislativními opatřeními. Zaprvé není možné, aby někdo, kdo dobrovolně odejde ze zaměstnání bez toho, aby si našel jinou práci, dostával podporu v  nezaměstnanosti. To by si tím také mohl udělat několikaměsíční placenou dovolenou. Já to nechci nijak zlehčovat, ale určitě není férové, aby od ostatních spoluobčanů chtěl, aby mu na to přispěli. A druhá věc je, že budeme chtít, aby byla odstraněna možnost, že když někdo ukončí zaměstnání a dostane odstupné, tak zároveň pobírá podporu v  nezaměstnanosti. To je souběh dvou příjmů a je to zase nefér vůči ostatním.

Na sociální péči dává stát 18 miliard.

Tam je asi nejzávažnější pohled na příspěvky handicapovaným občanům, protože se, bohužel, tento systém rozjel hodně do šířky. Budeme muset například snížit příspěvek v prvním stupni bezmocnosti z 2000 na 800 korun. Takových klientů je prostě příliš mnoho a stát nemá na to, aby je všechny ufinancoval a doplácejí na to ti, kteří pomoc skutečně potřebují.

Nebojíte se, že se pak objeví spousta případů, kdy tu finanční pomoc seberete právě těm, co ji potřebují, protože úředník dostane příkaz, aby posuzování zpřísnil?

Ano. Je to velké riziko a já bych se chtěl osobně věnovat tomu, aby takové případy nebyly, protože to cítím jako velmi neblahý možný výsledek nějakého takového razantního postupu.

Státní sociální potřeba - 41,5 miliardy korun. To jsou hlavně přídavky na děti, rodičovský příspěvek a sociální příplatek, který se rovněž týká rodin s dětmi.

TOP 09 navrhovala zrušení dnešního principu vyplácení porodného a převedení této kompetence na obce. Koaliční dohoda vypadá trochu jinak. Dohodli jsme se na tom, že tato podpora bude vyplácena pouze při narození prvního dítěte, protože tam jsou největší finanční náklady pro rodinu, a navíc bude tato dávka příjmově testována stejně jako přídavky na děti. To znamená, že ten, kdo bude mít nárok na přídavky na děti, bude mít zároveň nárok na příspěvek při narození prvního dítěte.

Kolik by se podle vás z těch 41 miliard dalo ušetřit?

Analýzu zatím nemám. Určitě na tom ale budeme v následujících týdnech pracovat, abychom to dokázali kvantifikovat i vzhledem k rozpočtu na příští rok.

A nakonec tu jsou ještě dávky v hmotné nouzi. Opravdu neuvěřitelně složitý systém.

To je právě ten problém, že je tady tolik dávek. Dokonce jsou zařazené do různých položek státního rozpočtu a je potřeba je výrazně sjednotit a zpřehlednit.

Kolik si myslíte, že by se tedy celkově z těch 525 miliard dalo ušetřit a v jakém horizontu?

Když si vezmete, že z těch 525 miliard jsou zhruba 340 miliard důchody, takže na škrtání zbývá asi 175 miliard. Z nich chceme ušetřit dvacet, pětadvacet procent.

Tedy zhruba něco přes 30 miliard. Do kdy toho chcete dosáhnout?

Ten postup vidím ve dvou krocích. První je důsledné využití současných mantinelů. To jsou ty kontroly a podobně. Propočty legislativních úprav jsou samozřejmě daleko jednodušší, protože tam se ta čísla dají počítat trojčlenkou. Ale teď nedokážu odhadnout, kdy se nám je podaří dostat do parlamentu.

Nebojíte se toho, že tento balík škrtů, který dopadne téměř na každou českou rodinu, vyvolá i sociální napětí ve společnosti?

Naštěstí nejsme Řecko a občané to ve volbách velmi výrazně ukázali.

Nebojíte se stávek?

Všechno se může stát, ale nebojím se toho, protože si myslím, že ve vedení odborů jsou lidé, kteří jsou dostatečně vzdělaní a zkušení, aby pochopili, že nám nic jiného teď nezbývá.

Co byste chtěl prostřednictvím našeho časopisu lidem vzkázat?

Možná jenom to, aby nezapomněli, koho a proč volili, a za druhé, aby velmi pečlivě sledovali, zda to děláme, jak jsme slibovali.

Tuto pravicovou vládu ale volila jen o málo větší polovina národa. Co vzkážete té druhé?

Ten vzkaz je jednoduchý. Pokusíme se vás přesvědčit svými činy, že víme, proč ty kroky děláme, a že je to zodpovědnější, než je nedělat.

Milan šíma

Instinkt, 15. 7. 2010, Rubrika: Bez obalu

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme